Průměrné výnosy zeleniny

Producenti zeleniny dosáhli letos podle předběžných odhadů Zelinářské unie Čech a Moravy průměrných výnosů. Pěstební plocha zeleniny stoupla sice proti loňsku o asi 200 hektarů na 11,3 tisíce hektarů, tržní produkce se ale zvýšila jen velmi mírně. Podle unie představovala přibližně 237 tisíc tun, což je o asi šest tisíc tun více než minulý rok.

Tajemník unie Miroslav Vlček vysvětlil, že tuto situaci zapříčinily mimo jiné výkyvy počasí, jarní mrazy, velmi horké léto s vláhovým deficitem a následné deště při sklizni. „Dalším důvodem je to, že již téměř polovina domácích producentů přešla na integrovaný systém pěstování zeleniny, tedy na šetrný způsob produkce, ke kterému nás tlačí EU i naše legislativa. Při tomto způsobu pěstování jsou výnosy až o 30 procent nižší,“ doplnil.
Připomněl, že letos zelináři sklidili asi 47,8 tisíce tun cibule, což představovalo proti loňsku zvýšení o necelé dva tisíce tun, a 19,8 tisíc mrkve, což bylo asi o téměř dva tisíce tun více než vloni. Přibližně na stejné úrovni jako vloni byla úroda rajčat, a to 10,179 tisíce tun . Mírně stoupla rovněž sklizeň hlávkového zelí, která představovala 59,4 tisíce tun, a kukuřice cukrové. Ta dosáhla 12,6 tisíce tun.
Podle něj výkupní ceny zeleniny jsou letos vesměs vyšší než vloni. Jejich lepší vývoj se projevil například u rychlených rajčat nebo u květáku. „Nepřízeň počasí postihla totiž i okolní země a v určitém období ho byl nedostatek i v Polsku, ze kterého se vozí levná zelenina do celé Evropy. I to hospodaření domácích producentů pomohlo,“ konstatoval Vlček a zdůraznil, že ceny zeleniny u nás ale ještě zdaleka nedosahují farmářských cen v původních evropských zemí.
V České republice se letos pěstování zeleniny věnuje asi šest stovek profesionálních producentů. Před vstupem do EU byl jejich počet téměř dvojnásobný. Po začlenění naší republiky do EU se pěstební plocha zeleniny snížila ze 13,125 tisíce hektarů na 10,67 tisíce hektarů. Trend snižování pěstební plochy zeleniny se zastavil loni.