29.11.2022 | 04:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pružná reakce na budoucí výzvy

Počátkem června 2018 zveřejnila Evropská komise legislativní návrhy týkající se společné zemědělské politiky po roce 2020 (SZP), tedy budoucnosti potravin a zemědělství. Podle ní nové legislativní návrhy SZP umožní pružně reagovat na budoucí výzvy. O jejich podobě se vedly dlouhé diskuse. Poslanci Evropského parlamentu schválili tuto reformu v konečném hlasování v listopadu 2021. Nová SZP bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací.

Spolufinancováno z prostředků Evropské unie. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.*

Nová společná zemědělská politika, která je výsledkem tříletého jednání mezi jednotlivými institucemi EU, zohledňuje klimatický plán Evropské komise známý jako Zelená dohoda pro Evropu(Green deal) i závazky z pařížské klimatické konference. Její koncepce je založena na zajištění udržitelné budoucnosti pro evropské zemědělce, poskytování cílenější podpory menším zemědělským podnikům a větší flexibilitě, která státům Evropské unie umožní přizpůsobovat jednotlivá opatření místním podmínkám. Cílem návrhů Komise je podpořit udržitelné a konkurenceschopné zemědělské odvětví, které může významně přispět k Zelené dohodě pro Evropu, zejména pokud jde o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti.

V připravovaném modelu jsou na úrovni EU stanoveny základní politické parametry, členské státy ponesou větší odpovědnost, pokud jde o to, jak dosáhnout cílů definovaných na úrovni EU. Větší subsidiarita umožní jednotlivým zemím lépe zohlednit místní podmínky a potřeby a budou mít důležitější slovo při navrhování rámce pro dodržování podmínek a kontrolu. Nové právní předpisy, které se začnou uplatňovat od roku 2023, vytváří podmínky pro spravedlivější a ekologičtější SZP, která bude více zaměřená na výkonnost.

Důraz na ekologii

Základní principy fungování jsou přitom zaměřeny na podporu evropských zemědělců, zajišťování potravinové bezpečnosti v Evropě, a to při provozování odolného, udržitelného a konkurenceschopného zemědělského sektoru. Současně došlo ke sloučení podpor v rámci společné zemědělské politiky do jediného strategického dokumentu, což umožní jeho lepší řízení pro naplňování stanovených cílů. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu.

Vlády členských zemí mají v rámci nových pravidel vyčleňovat minimálně čtvrtinu prostředků z přímých dotací na ekologické zemědělství. Zapojení farmářů do takzvaných ekoschémat ale bude dobrovolné a poslanci zejména z parlamentní frakce Zelení/ESA reformě vyčítají, že přestože se snaží o prosazování ekologických postupů, její důraz na ochranu životního prostředí stále není dostatečný. Minimálně deset procent přidělených prostředků má plynout malým a středním zemědělcům. Odsouhlasilo se také, že bude záležet na členských státech, zda se rozhodnou výši přidělovaných dotací zemědělským podnikům zastropovat. Politování nad skutečností, že se zastropování nakonec nepodařilo prosadit, vyjádřila po loňském schvalování například europoslankyně Veronika Vrecionová. „Jak ukazují statistiky o českém zemědělství, dochází k neustálé koncentraci farem do větších koncernů, což má negativní dopady na náš venkov. Naštěstí se budoucí česká vláda zavázala, že zastropování sama prosadí," sdělila Vrecionová, která ale jinak reformu označila za dobrý kompromis. Při debatě v parlamentu připomněla, že jednání o reformě SZP se značně protáhla, což podle ní představuje velkou zátěž pro zemědělce, kteří musejí mít čas se na nová pravidla připravit. Také česká europoslankyně Michaela Šojdrová vnímá jako nedostatek, že se nakonec nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací. „To je zásadní problém, který bude prohlubovat rozdíly v konkurenceschopnosti zemědělců,“ uvedla Šojdrová při rozpravě. Šojdrová ale vyzdvihla, že schválené změny posilují pravomoce členských států. „Pro českou vládu je to velká šance, jak skutečně podpořit zemědělce ve zlepšení ochrany životního prostředí, životních podmínek zvířat, v šetrnějším využívání půdy a vody,“ sdělila tehdy.

Kritika změn

Nejsilnější kritika reformy SZP zaznívala především od frakce Zelení/ESA, podle níž změny nejsou dostatečně ambiciózní, pokud jde o ochranu životního prostředí. Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa řekl, že reforma podle něj z hlediska ekologie neobsahuje reálná opatření. „Největší výdajová částka evropského rozpočtu pořád nezohledňuje to, že jsme v klimatické krizi,“ uvedl Peksa. Německý poslanec Martin Häusling za Zelené se také vymezil proti tomu, že většina financí se bude dál plošně rozdělovat vlastníkům půdy. „Stěžejní je, že 75 procent peněž se bude vyplácet na základě toho, že lidé vlastní půdu. A kdo vlastní mnoho půdy, ten získá většinu agrárních dotací. Budou z toho mít radost průmysly i (Viktor) Orbán a (Andrej) Babiš,“ podtrhl Häusling s odkazem na maďarského premiéra a tehdejšího českého předsedu vlády v demisi, o nichž se v médiích často hovoří v souvislosti se čerpáním unijních dotací.

Martin Hlaváček uvedl, že nově schválený rámec podle něj dává podnikatelům v zemědělství prostor, aby se rozhodli investovat do moderních technologií a ekologických postupů. Ostrá kritika naopak zazněla od českého poslance Ivana Davida. „Celá reforma míří špatným směrem a cílem je snížení potravinové soběstačnosti,“ mínil David ve svém vystoupení v parlamentu.

Mnozí poslanci při rozpravě na půdě Evropského parlamentu vyzdvihovali jako přednost, že nová SZP si klade za cíl také posílení kontrol pracovních podmínek v zemědělství. Zaměstnavatelům, kteří budou porušovat stanovené standardy, bude hrozit, že přijdou o přidělované prostředky.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down