První šlechtěné stromy pěstované za účelem sklizně byly zasazeny před sedmi tisíci lety v údolí řeky Jordán. Podle studie izraelských univerzit šlo o olivovníky. Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, jež lidé začali šlechtit.
V době eneolitu, z níž nález pochází, olivovníky v údolí Jordánu divoce nerostly. Teď se stopy po jejich dřevě našly v nalezišti Tel Caf na severu Izraele. Vědci tam objevili rovněž stopy po velkých větvích fíkovníků.
Obojí bylo potvrzeno z analýzy dřevěného uhlí z archeologického naleziště v místě osídleném za eneolitu, tedy v období mezi neolitem a dobou bronzovou. Už minulý výzkum založený na rozboru fosilního pylu naznačoval, že by olivovníky nalezené v Tel Cafu mohly pocházet z období před 6500 až 7000 lety.
Zbytky dřevěného uhlí analyzovala nyní Dafna Langgutová z archeologického oddělení univerzity v Tel Avivu. "Fíkovníky byly v údolí původní, ale jejich větve byly bezcenné jako palivo i jako materiál k výrobě nástrojů nebo nábytku," řekla. "Olivovníky divoce v Izraeli rostou, ale ne v údolí Jordánu. Někdo je tam dopravil úmyslně, získal si o nich informace a přenesl je mimo jejich přirozené prostředí," soudí archeoložka.
Izraelští vědci považují nález za doklad raného šlechtění stromů, našla se také razítka, což může souviset se začátkem administrativy.*
