Půda do klidu místo obilí

Vstup České republiky do Evropské unie přinese kromě absolutního zvýšení podpor do zemědělství a dalšího rozšíření trhu také konkurenci ze strany ostatních vstupujících zemí, zejména Polska. Na celostátní konferenci Zemědělského svazu ČR, která se konala 21. listopadu ve Ždáru nad Sázavou, to řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas s tím, že “bude bezpodmínečně nutné vybudovat silnou marketingovou agenturu, která bude u spotřebitelů stimulovat zájem o české potravinářské výrobky.“

Podle jeho slov musíme po vstupu počítat s tím, že do republiky nastoupí za rovných podmínek proud potravinářských výrobků z okolních států. Palas také naznačil, že ministerstvo chce opět navrhnout zákonnou úpravu platebního režimu za agrární komodity. Změn by se mohl také dočkat dotační titul pro odbytová družstva, která by po obdržení certifikátu získávala od státu peníze podle jejich obratu.
Myšlenku vytvořit marketingovou agenturu, která bude propagovat české potraviny, prohloubí spolupráci se zpracovateli s cílem dlouhodobého udržení odbytu za odpovídající ceny, účastníci konference podpořili. Vyzvali však vládu k plnění jejího programového prohlášení v oblasti zemědělství, především v příslibu prosazovat rovnoprávné postavení českého zemědělství v rámci EU, a při zabezpečení rovného přístupu k přiznání přímých plateb a zdrojů pro rozvoj venkova. Zákonodárci by měli pole nich legislativně ošetřit lhůty splatnosti u zemědělských komodit a najít možnost, jak oddlužit zemědělský sektor. Účastníci konference navrhují oživit ceny rostlinné produkce zvýšením set-aside na 10 procent orné půdy. „Bude to sice stát peníze, ale Státní zemědělský intervenční fond nebude muset investovat do nákupu pšenice, čímž ušetří. Jestliže dáme pryč čtyři procenta orné půdy určené pro obilí, sklizeň se sníží asi o 500 tisíc tun. Tím se zlikviduje stávající přetlak nabídky nad poptávkou,“ tvrdí Jirovský. Jak ale také uvedl, naše cenová hladina se přiblížila Evropské unii a přílišné zdražení některých komodit by mohlo vyvolat masivní dovozy.
Za základ stability požaduje svaz v příštím roce od státu odpovídající mimocenovou úhradu. Její výše by měla dosáhnou 23 miliard korun a částka by se měla rozdělovat podle pravidel Společné zemědělské politiky EU. Do budoucna chce svaz udržet strukturu českých zemědělských podniků, protože pouze dostatečně velká koncentrace může být rentabilní. Hlavním podnikatelským cílem zemědělských podniků bude i vyřešení majetkových poměrů a trvalý růst vlastního kapitálu. Nákup půdy je přitom podle svazu přednější než investice do zpracování zemědělské produkce.
Do čela Zemědělského svazu ČR zvolili účastníci žďárské konference opět Miroslava Jirovského. Pozice místopředsedů obsadili Oldřich Vašina a Jaromír Řezáč.