Materiál ministerstva zemědělství s názvem Pozice ČR při jednání o reformě společné zemědělské politice, na kterém spolupracoval mimo jiné i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů (ČMSZP), lze považovat za průlomový. „Konečně je zde agrární politika koncentrována ve směru soběstačnosti v potravinách, zajištění konkurenceschopnosti českého zemědělství a podobně,“ řekl předseda svazu Zdenek Koubek na nedávné valné hromadě této organizace.
Poznamenal, že stanoviska k řešení SZP se ze strany profesních organizací vzácně shodují v ČR i v rámci EU. Za jakýsi evergreen posledních let pak označil snahu o novelizaci zákona o prodeji státní zemědělské půdy a změnu tzv. „devizového zákona“. „O tyto novely usilujeme již dlouhou dobu a v roce 2007 jsme na tento problém zaměřili především, avšak nemůžeme si připsat žádné úspěšné body,“ řekl. Ministr zemědělství Petr Gandalovič sice podle něj připouští, že trh s půdou příliš nefunguje, souhlas s ním vyslovil i předseda Pozemkového fondu ČR. „Avšak to je tak asi všechno,“ doplnil. Výsledkem je návrh na minimální úpravu zákona 95/1999 a vytvoření komise s názvem Půda, kterou ministr teprve teď probudil, prohlásil Koubek. Přes prozatímní neúspěch společně a Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR se ČMSZP rozhodl využít možností petičního práva. Petice s 6 533 podpisy byla předána předsedkyni petičního výboru poslankyni Zuzce Rujbrové a v současnosti je postoupena předsedovi Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu Jiřímu Papežovi. „Další vývoj předpokládáme, že bude pozitivní,“ míní Koubek.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba na valné hromadě připomněl, že klíčovou záležitostí nejbližší doby je právě novela o prodeji státní půdy a novela transformačního zákona, kterou předložil ministr legislativní radě. Ta ho však neodsouhlasila. Podle Veleby však tento zákon neřeší nápravu křivd, ale je to nové politické rozeštvávání zemědělců. Za dlouhodobé úkoly označil využít stávající situaci v zemědělství, kdy začíná být opět prostor pro produkci. Zdůraznil, že ČR se musí v agrárním sektoru dobře připravit na předsednictví v Evropské unii. Nastoupí po Francii, která právě na tuto oblast klade důraz. Podle Veleby však nepodporuje převod peněz vyčleněných na podpory z I. do II pilíře, to je na rozvoj venkova. Francouzi si stojí za tím, že to jsou peníze zemědělců a ne starostů,“ podotkl s tím, že rovněž chtějí během svého předsednictví otevřít diskusi o společné zemědělské politice po roce 2013. „Na nás pak mimo jiné zřejmě zůstane i řešení redefinice LFA oblastí,“ doplnil Veleba.
