V příhraničních regionech se stále více půdy nakupuje s pomocí třetích osob. Předseda okresní Agrární komory v Břeclavi Jan Hajda odhaduje, že zatím jde přibližně 900 hektarů na Hrušovansku či stovky hektarů na Břeclavsku. Na Znojemsku by podlě něj měly být skoupeny katastry několika vesnic. Hajda tvrdí, že čeští zemědělci nejsou schopni těmto nákupům kapitálově konkurovat.
Tuzemští agrární podnikatelé jsou po pěti až sedmi letech
finančně slabí, splácí úvěry a nyní se pouštějí do nákupu státní půdy. Schválenou pasáž zákona o prodeji jen do rukou fyzických osob pak považují za diskriminaci. "Proti bílému koni s kapitálem ze zahraničí v zádech teď nemáme šanci," dodal Hajda.
Spekulativní koupě zemědělské půdy se nyní provádějí s pomocí realitních kanceláří, případně zakoupením restitučních nároků a následným výdejem státních pozemků. Agrární firmy chtějí prosadit novelu příslušného zákona a jednat i o lepší dostupnosti hypoték pro nákupy půdy domácími podnikateli.
Novými zákonnými kritérii pro zisk státní půdy by podle
názoru představitelů komory mělo být vzdělání a délka praxe v
oboru, trvalé bydliště v ČR a podnikání na získané půdě nejméně po dobu jednoho roku.