Půda v první řadě

Urychlit prodej státních pozemků a rozhýbat trh s privátní půdou díky možnosti nakupovat ji na dlouhodobé půjčky. K tomu se zavázala vláda v programovém prohlášení. Jak ve svém slibu za půl roku pokročila?

Uspíšit prodej státní zemědělské půdy a posílit přednost nynějších nájemců má novela příslušného zákona, kterou navrhuje předseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal. Vláda minulou středu předlohu doporučila s některými připomínkami. Poslanci se jí budou zabývat na své příští schůzi a novela by podle Skopala mohla vstoupit v platnost od letošního 1. července. Navrhovaná úprava zvýhodňuje nájemce hospodařící na dotčených pozemcích nejméně pět let tím, že zvyšuje jejich předkupní právo na získání půdy z 50 na 70 procent a ruší horní limit 300 hektarů. „Zrychlení prodeje určitě pomůže změna, kdy nezaplatí-li vítězný uchazeč, přijde na řadu druhá nejvyšší nabídka a nebude se muset – jak je tomu dnes - opakovat výběrové řízení,“ upozornil Skopal.
„To je v pořádku,“ vítá předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec návrh, aby v uvedeném případě dostal šanci druhý v pořadí. „Měla by se ale zkrátit doba povinného nájmu půdy z pěti na dva či tři roky,“ uvedl. O předkupní právo totiž mnohdy kvůli této podmínce přicházejí zemědělci, kteří převzali pole po zkrachovalých předchůdcích a na prodávaných pozemcích hospodaří kratší dobu. Časové omezení několika lety by podle nich proto nemělo existovat.
„Dostatečnou zárukou, že nekupujeme půdu ke spekulacím, by měla být skutečnost, že jsme ji předtím získali od Pozemkového fondu k pronájmu,“ domnívá se farmář Gabriel Kužel hospodařící na Chebsku. Nynější podmínka povinného nájmu podle něj spíš uškodí Čechům. „Spekulantům a zahraničním zájemcům stejně nezabrání, aby tady půdu získali. Skupují ji buď přes restituční nároky nebo české prostředníky,“ tvrdí Kužel.
Podle Skopala je možné o případné změně v délce pronájmu diskutovat. „Pokud by se to opravdu týkalo více podniků, lze o zkrácení lhůty uvažovat,“ řekl. Spekulacím při prodeji půdy by se podle Skopala dalo částečně zabránit tím, že by se rozlišovalo, zda jde o skutečné restituenty, nebo realitní kanceláře či ostatní osoby skupující restituční nároky. „Přednostní nárok by měli jen restituenti v první linii,“ zamýšlí poslanec. Jak naznačil, i tyto úpravy by se mohly do chystané novely dostat.
Zemědělci ovšem také čekají na slibovanou podporu při nákupu půdy od vlastníků. Zatímco loni v létě ministr Jaroslav Palas hovořil o tom, že první dlouhodobé úvěry přijdou v první polovině letošního roku, nyní už říká: „Očekávám, že program zajišťovaný Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF) bude zahájen ještě v tomto roce.“ Má tím na mysli dotace úroku k hypotečním úvěrům od vybraných existujících hypotečních bank. „Návrh je připravován v kontextu dalších ekonomických a legislativních návrhů resortu, které budou řešit předpoklady pro zrovnoprávnění postavení českých zemědělců s farmáři EU. Proto je termín pro předložení projektu „nákup půdy“ do vlády nutno koordinovat s dalšími materiály a nelze ho nyní přesně stanovit,“ vysvětlil ministr. O pozemkové bance pak mluví jako o druhé variantě, která je složitější a časově náročnější. „Šlo by o vytvoření dceřiné společnosti z PGRLF, která by pro tento produkt musela obdržet licenci České národní banky,“ doplnil Palas. O udělení bankovní licence zatím MZe s ČNB nejednalo a žádost o licenci jsme neobdrželi, sdělila její mluvčí Alice Frišaufová.
„Půda je priorita a bylo by škoda rok před vstupem do EU promarnit. Získat ji můžeme ale jedině na dlouhodobé splátky za pomoci PGRLF či jiné formy podpory,“ zdůrazňuje Jiří Zelenka, předseda Zemědělského družstva Krásná Hora na Příbramsku. Také Stanislav Němec potvrzuje, že bez dotování úroků dlouhodobých úvěrů je nemyslitelné, aby někdo nakupoval od vlastníků půdu jinak než po pár hektarech. „Nějaká podpora je potřeba jako sůl, příští rok bude už dost pozdě,“ dodal.
Ani současná legislativa pro prodej státní půdy a nulová podpora na nákup privátní půdy nejsou pro někoho překážkou. Kupříkladu chovatel prasat Jaroslav Míl koupil na Náchodsku téměř 330 z 800 hektarů, na nichž hospodaří. „Jde hlavně o půdu z nabídky Pozemkového fondu, kterou jsem měl pronajatou. Získal jsem také díky nejvyšší nabídce přes 110 hektarů ve volné soutěži. Jsou to pozemky drahé, ale splátky jsou při nákupu státní půdy rozložené na třicet let, navíc její cena v EU bude stoupat,“ říká Míl a tvrdí, že na investice do půdy si svou činností vydělá. „Jestli chci konkurovat západnímu farmáři, musím mít pole a na ně dotace, ke kterým bych se jinak nedostal,“ poznamenal.