Nakupujte půdu, pro tyto investice je příhodné období, doporučují zemědělcům ekonomové. Argumentují předně nízkou cenou a výhodnými dlouholetými splátkami. Pro vlastnictví hovoří vedle jistoty pro podnikání i další důležitý fakt - zemědělci nepřicházejí o významnou část podpor, která se jinak v nájemném obvykle přelévá k majitelům půdy. Trhu by podle ekonomů prospělo odstraňování překážek než stavění nových, jako například chystané uzákonění dlouhodobých nájmů.
„Náš trh zemědělské půdy je dosud nerozvinutý a nedokonalý. Má mnoho bariér – mimořádně rozdrobené vlastnictví půdy, nedokončená vlastnická identifikace parcel, státní administrativa je málo pružná při registraci změn vlastnictví a užívání půdy, průběh pozemkových úprav je velmi pomalý, jsou problémy s vlastnickým určením parcel a s fyzickým přístupem k pozemkům,“ popsal hlavní zádrhele Tomáš Doucha, náměstek ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Na konferenci o ekonomických podmínkách využití českého půdního fondu po vstupu do Evropské unie, kterou ústav uspořádal za účasti zahraničních odborníků minulý týden ve Špindlerově mlýně, ilustroval, jak může směrování dotací a umělé zásahy do trhu s půdou ovlivnit jeho vývoj. „Naše zemědělská politika by měla odolat pokušení stavět nové překážky na tomto trhu. Jeho fungováním je podmíněna žádoucí restrukturalizace podnikatelské a výrobní struktury českého zemědělství,“ uvedl Doucha.
Cena zemědělské půdy v naší zemi by se v nejbližší budoucnosti neměla prudce zvyšovat, předpovídají odborníci od nás i ze zahraničí. „Z pohledu evropské patnáctky je v nových členských zemích vše levné a půda je nejlevnější. Kdo má peníze, měl by ji kupovat,“ říká Zdenek Lukas z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomické srovnávání (WIIW). Růst cen půdy bude podle něho brzdit nedostatek kapitálu tuzemských prvovýrobců a omezený přístup cizích investorů. „Nárůst bude ale vyšší než inflace,“ očekává.
„Tržní cena se zatím příliš nezvyšuje. Stále zaostává za úřední cenou, jejíž republikový průměr je 5,24 koruny za metr čtvereční. Na hypoteční úvěry s dotací Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu se v průměru nakupuje za 3,54 koruny,“ porovnal Jiří Němec z VÚZE.
„Než v České republice skončí privatizace půdy, tržní ceny se výrazně nepohnou,“ domnívá se Klaus Klare z německého institutu pro venkov. Jak dodal, v nových spolkových zemích Německa byla situace jiná – ceny se díky příchodu bohatých investorů rychle srovnaly. Propastné rozdíly přetrvávají v Německu u výše nájemného mezi starými a novými spolkovými zeměmi, ač zemědělci dostávají stejné přímé platby – kolem 300 eur na hektar. Podle Helmuta Dolla, kolegy Klareho, se pachtovné v západní části udržuje na stejné úrovni, zatímco na východě stoupá. Stále je tam však zhruba na třetinové úrovni. Velké zemědělské podniky těží ze svého monopolního postavení v dané oblasti a drží pachtovné dole. „Ceny nájmu v příštích letech ovlivní reforma společné zemědělské politiky. Krácení dotací by mohlo vést k jejich snižování,“ naznačuje Doll.
Také u nás jsou obrovské rozdíly v nájmech, poukázal Jiří Němec: „Například na Znojemsku nebo v Polabí se platí až čtyři procenta z úřední ceny půdy, jinde je to procento a někde uživatelé nehradí nájemné žádné, jen daň z pozemků. Celostátní průměr tak činí 1,27 procenta.“ Více přitom platí vlastníkům fyzické osoby – loni v průměru 900 korun na hektar oproti 650 korunám od právnických osob. „Předpokládá se, že do roku 2007 by nájemné mělo stoupnout v průměru na dvě procenta z tržní ceny. V západních zemích představuje obvykle tři až čtyři procenta,“ porovnal Němec. „Třeba v Belgii tvoří pachtovné tři procenta z úřední ceny, ale až padesát procent z přijatých dotací se vrací vlastníkům půdy. Podobný trend se dá čekat i u nás,“ dodal odborník z VÚZE na trh s půdou.
Němci i Rakušané zvláštními zákony usměrňují dobu nájmu. „U fyzických osob při smlouvě na dobu kratší než dvanáct let lze požadovat prodloužení o dalších dvanáct let, u podniků o 18 let. Ceny se neusměrňují,“ uvedl Klaus Klare. V Rakousku zákon o pachtu rovněž zakotvuje lhůty u nájmů, které se pohybují od pěti do 15 let u speciálních trvalých kultur. Vlastník s nájemcem se ale mohou dohodnout i jinak. Zatímco v Rakousku se pronajímá 43 procent zemědělské půdy a ve starých spolkových zemích Německa 52 procent, v nových zemích je to ale 88 procent, podobně jako u nás, kde je tento podíl 90 procent. Drtivou většinu půdy v ČR – 2,2 milionu hektarů z obdělávaných 3,6 milionu – vlastní lidé, kteří nepracují v zemědělství.
