Fonio, známé v češtině jako rosička útlá, je vzácná obilovina, která je pro mnohé africké národy klíčovou potravinou. Rostlinka vyklíčí jen ze několik dní a lze ji sklidit za pouhých šest týdnů. Ačkoli je pěstování fonia, které patří k nejstarším obilovinám pěstovaným v Africe, fyzicky namáhavé, celý proces je poměrně jednoduchý a na sklizeň se lze spolehnout, říkají Bedikové, menšinové etnikum žijící v Senegalu. Trvají na tom, že rosička roste přirozeně tam, kde se běžné plodiny, jako je pšenice a rýže, pěstují obtížněji. Navíc se dobře přizpůsobuje klimatu, je výživná, chutná a lze ji skladovat mnohem déle než jiné obiloviny, informuje list The Guardian.
Fonio se pyšní tolika blahodárnými účinky pro lidské tělo, že vědci a politici nyní vyzývají k tomu, aby se tato obilovina více rozšířila po celém kontinentu, a přispěla tak k zajištění potravy pro místní obyvatelstvo. Afričtí farmáři by se měli podle odborníků zaměřit také na další původní potraviny, jako je etiopský teff čili milička habešská známá v Česku také jako trpasličí proso, maniok a různé druhy prosa a luštěnin. Výzva přichází v době, kdy OSN varuje, že zemím Afrického rohu hrozí hladomor, zatímco mnoho dalších zemí kontinentu bojuje s rostoucími cenami pšenice, které zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu. Tyto prastaré potraviny, které mají vyšší výživové hodnoty a jsou odolnější vůči suchu, by mohly napomoci zmírnit závislost afrického kontinentu na dovozu pšenice, rýže a kukuřice, které v Africe nelze tak snadno pěstovat. Návrh Africké rozvojové banky na zlepšení potravinové bezpečnosti investováním jedné miliardy dolarů (24,3 miliardy korun) do pěstování pšenice v Africe se setkal se skepsí, protože jen malá část kontinentu je pro pěstování této plodiny vhodná. Rýže, pšenice a kukuřice i tak v dnešní době převládají v jídelníčku místních obyvatel. Senegal dováží přibližně 70 procent rýže, která je základní složkou místní moderní stravy. Domácí produkce, která čítá 436 000 tun, pochází jen ze čtyř regionů. Pšenice, která se v Senegalu nepěstuje, tvořila v roce 2020 dvě procenta jeho dovozu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se v Senegalu v roce 2019 naopak vyprodukovalo pouze 5100 tun rosičky, přičemž většina z ní se pěstuje v okolí jihovýchodního regionu Kédougou. Opomíjené potraviny mají podle odborníků několik výživových výhod. Často mají nižší glykemický index než mouka a bílá rýže a zároveň obsahují důležité mikroživiny.*
