Racionalizace sklizňových operací

Sklizňové operace se v ovocnictví vyznačují vysokým podílem ruční práce při manipulačních a dopravních operacích. Při snaze pěstitelů o dosažení co nejvyšší tržní kvality a zároveň vysoké výkonnosti česáčů nezbývá, než zaměřit pozornost právě na důslednou racionalizaci manipulačních a dopravních operací. Znamená to výrazně snížit nebo úplně odstranit ruční práci při těchto operacích.

Základem všech racionalizačních úvah v této oblasti je otázka použitého maloobjemového i velkoobjemového obalu. I když maloobjemové obaly znamenají přímou cestu ovoce ze sadu ke spotřebitelům, převažují v dnešních moderních sklizňových technologiích plastové kontejnery (velkoobjemové bedny) často označované zkratkou VOB nebo PALBOX. Jejich společným znakem je sjednocení tvaru a velikosti, což se zatím daří pouze zčásti. Nejčastěji bývají tyto bedny čtvercového půdorysu, s výškou do 600 mm a s nosností v rozmezí 400 až 600 kg. Jsou upraveny pro stohování.
Jejich manipulace a nakládání v sadě je zajišťována pomocí standardní mechanizace, tj. terénních vysokozdvižných vozíků, nebo traktorů s vidlemi. Traktorové vysokozdvižné vidle jsou dnes u nás běžným vybavením i u menších pěstitelů.
Technika pro sklizeň a manipulaci s ovocem
Z hlediska používaných sklizňových postupů převažuje v našich podmínkách sklizeň do beden předem rozvezených v meziřadí, které jsou po naplnění po jedné vyváženy. Kromě nízké efektivity se tento způsob vyznačuje vysokým stupněm zhutnění půdy v meziřadí a problémy s vyvážením za mokra. Tyto problémy částečně snižuje zatravněné meziřadí.
Výraznou racionalizaci manipulačních operací představují motorové vyvážecí vozíky, které jsou určeny pro sklizeň menších ploch a současně pro sklizeň v sadech, kde není možný průjezd ostatní mechanizace (úzké meziřadí). Vozík je proveden jako převozný s pomocným motorem, je opatřen nosnou plochou na jednoduchém lehkém podvozku, který je zpravidla tříkolový. Plocha může být tvořena vidlemi (pro uložení bedny), ložnou korbou, která se sklápí pomocí hydrauliky, nebo pouze pevnou plošinou pro ruční nakládání přepravek (valník). Pohon vozíku je zajištěn od benzínových motorů s výkonem 7 až 11 kW. Obsluhu provádí jeden pracovník, který zajišťuje pojezd a řízení vozíku a současně sklízí.
Produktivnější techniku představují vyvážecí sklopné návěsy. Jedná se o lehké jednonápravové vozíky o nosnosti kolem jedné tuny, šířka je daná používaným typem beden, délka odpovídá třem až čtyřem kusům VOB. Návěsy jsou provedeny jako traktorové návěsné, případně samojízdné. Principem jejich činnosti je možnost jejich sklopení na nápravě tak, aby zadní konec návěsu mohl při nakládání podjet pod řadu beden. Sklopení je zajištěno z kabiny traktoru pomocí hydrauliky, najíždění rámu návěsu pod bedny je usnadněno systémem výsuvných vodicích kladek. Po najetí rámu pod bedny jsou vodicí kladky zasunuty, bedny dosednou na rám a návěs je hydraulicky vyrovnán. Vykládání beden probíhá obdobně, sklopený návěs po vysunutí vodicích kladek pomalu vyjíždí a bedny jsou kladeny na zem. Tato technika je vhodná zejména pro menší dopravní vzdálenosti.
Dražší variantu sklízecí a vyvážecí techniky představují samojízdné víceúčelové plošiny. Jejich předností je univerzální použití při řezu, opravách nosné konstrukce štíhlých vřeten a při sklizni. Jsou vyráběny v rozličných provedeních od nejjednodušších pro použití jedné ručně nakládané VOB až po náročnější konstrukce s transportem 3 – 4 VOB a s možností libovolného zvedání pracovních ploch. Pracovní plochy jsou zvedány pomocí hydrauliky, minimální nastavitelná výška je podle výrobce 0,7 až 0,9 m, maximální pak 1,6 až 1,8 m. Šířka plošiny se pohybuje v rozmezí 1,2 až 2,0 m.
Sklízecí soupravy
Další stupeň racionalizace sklizňových operací v ovocnictví představují sklízecí soupravy, všeobecně označované podle prvního představitele PLUK-O-TRAK. Sklízecí souprava je tvořena systémem dopravníků na samojízdném podvozku a lehkým vozíkem se zásobou prázdných beden. Ze šesti výškově a směrově stavitelných bočních dopravníků jsou plody přivedeny k centrálnímu dopravníku a k elevátoru plnícímu bednu.
Při současném zabezpečení vysoké kvality sklizně a předtřídění sklízeného ovoce lze dosáhnout velmi vysokých výkonů na jednoho pracovníka, které mohou činit za hodinu 250 až 350 kg sklizeného ovoce.
Při využití těchto sklízecích souprav odpadá potřeba rozvozu prázdných beden do sadu před sklizní, protože souprava si veze na vozíku 8 až 12 prázdných beden. Obsluha jednoduchým způsobem uloží prázdný obal z vozíku na otočnou plnicí plošinu. Výměna trvá přibližně 30 sekund. Naplněné bedny jsou z plnicí plošiny spuštěny na zem do meziřadí. Tažený vozík, nesoucí prázdné obaly, má portálový podvozek, který umožní přejíždět nad naplněnými bednami a zanechat je ve stopě pro následné vyvezení ze sadu pomocí vysokozdvižného vozíku. Přitom je zpětnou jízdou zajištěno doplňování prázdných velkoobjemových beden na vozík.
Výhodou těchto souprav je možnost jejich využití i u starších, řezem upravených ovocných výsadeb (zajištění průjezdu soupravy). Šířka soupravy činí přibližně 1,3 m, a proto může být s ohledem na systém sklízecích pásů využita v sadech s šířkou meziřadí již od 2,8 m.
Dnes se lze setkat především se sklízecími soupravami různých výrobců, jež umožňují velmi jednoduchou organizaci sklizně. Objevují se v různých provedeních, které se liší hlavně počtem pracovních míst česáčů (4 až 8), výškovým dosahem a kapacitou vezených VOB.
Technika pro sklizeň a manipulaci s hrozny
Z hlediska pracnosti představuje sklizeň hroznů jednu z nejnáročnějších pracovních operací. V provozních podmínkách může být ovlivněna řadou faktorů, a to zejména průběhem počasí, zdravotním stavem hroznů, výnosem, odrůdou, dostupností pracovních sil, celkovou výměrou a stavem pěstitelských ploch.
Nejen podle těchto skutečností je pak volen typ mechanizačního prostředku využívaného při sklizni.
Uplatňovaný sklizňový postup může ovlivnit průběh sklizně významným způsobem. V našich podmínkách připadá termín sklizně u nejranějších odrůd většinou na druhou dekádu září a může se protáhnout až do konce listopadu. Jedná se tedy o poměrně široké podzimní období, které bývá zpravidla doprovázeno vyšším výskytem dešťových srážek. S touto skutečností úzce souvisí zdravotní stav porostu. Zvýšené množství srážek příznivě působí na rozvoj houbových chorob, které mohou být příčinou zahnívání hroznů. Napadené hrozny pak musí být sklizeny pokud možno v co nejkratším termínu, a to bez ohledu na jejich kvalitativní parametry (cukernatost, obsah kyselin a fenolických látek).
Limitujícím faktorem pro použité mechanizační prostředky je také spon výsadby. Ten se v současnosti nejčastěji pohybuje v rozpětí 2,2 až 3,0 x 0,8 až 1,2 m (3800 až 4000 keřů).
Přes postupný rozvoj ve využívání plně mechanizované sklizně hroznů, převažuje ve vinohradnických regionech sklizeň částečně mechanizovaná, při které pěstitelé řeší situaci využíváním různých typů mechanizačních prostředků, které sklizňový proces urychlují a usnadňují. V posledních letech ale musí pěstitelé čelit dalšímu problému spojenému s nedostatkem sezónních pracovníků.
Při částečně mechanizované sklizni pracovníci ukládají sklizené hrozny do beden, nebo do ložných prostorů používané techniky. Výkonnost sklízecích prostředků potom závisí na zapracovanosti pracovníků, objemu ložných prostor, případně na dopravní vzdálenosti ke zpracovatelskému centru. Pracovní výkony dosahované jedním pracovníkem závisí zejména na sklizené odrůdě a činí 500 až 700 kg sklizených hroznů za směnu.
Tradiční a nové varianty sklizně
Sklizeň hroznů do plastových beden představuje tradiční variantu sklizňového postupu, která je uplatňována zejména u nejmenších pěstitelů (výměra vinice nepřesahuje 1 ha). Bedny o nosnosti 30 kg jsou stohovatelné. Bývají vyrobeny z odolného plastu, který umožňuje jejich snadnou údržbu. Hlavní nevýhodou tohoto postupu je vysoký podíl ruční práce spojený s rozmístěním prázdných beden do meziřadí vinice, jejich naplněním a následným ručním naložením na přívěs, návěs nebo paletu, na kterých jsou odváženy ke zpracování.
Moderní sklizňové technologie využívají kontejnery (velkoobjemové bedny) jednotného tvaru a velikosti, o nosnosti 400 až 900 kg, které lze stejně jako v předchozím případě stohovat. Je to kompromis mezi šetrnou dopravou a maximálním využitím dopravního objemu. Vyprazdňování do příjmových zásobníků se provádí pomocí vysokozdvižného vozíku s otočným držákem kontejnerů. Navíc lze jednotlivé kontejnery (naplněné celými hrozny) snadno třídit, krátkodobě skladovat a pak společně zpracovat. Vysokozdvižný vozík uchopí kontejner, který převeze nad zásobník a zde jej pootočením o 180o vyprázdní. 
Sklizeň do traktorových přívěsů nebo návěsů představuje u nás i nadále převažující způsob sklizně. Využívány jsou jednak standardní sklápěcí přívěsy o nosnosti tři až sedm tun, jejichž ložný prostor je opatřen pevnou plachtou nebo jsou doplněny speciální nástavbou na hrozny. Pracovníci sklízí hrozny do kbelíků, které vysypávají do přívěsu, jímž jsou po naplnění odváženy.
Sklizeň do traktorových nesených kontejnerů se uplatňuje u středních vinohradnických firem (s rozlohou plodných vinic do 2 ha), které disponují vlastním vinohradnickým traktorem výkonové třídy 40 až 50 kW s možností připojení vysokozdvižného zařízení s výklopným kontejnerem.
Nerezový nebo plastový kontejner musí být vodotěsný a mívá objem 400 až 1000 litrů. Po naplnění je kontejner vyvezen z meziřadí a vyklopen do přívěsu přistaveného na okraji vinice. Traktorový kontejner o objemu 1000 litrů s osmi pracovníky pro sběr umožní dosáhnout výkonnost 3,5 až 5 t sklizených hroznů za směnu při výnosu 6 t/ha.
Sklizeň do traktorových návěsných kontejnerů se využívá u větších vinohradnických podniků s rozlohou vinic nad 10 ha. Kontejner o objemu 1500 až 2000 litrů je asymetrický, s bočním hydraulickým vyprazdňováním do příjmové násypky.
Sklizeň pomocí sklízecích van se šnekovým vyprazdňovacím dopravníkem nebo sklízecích van sklopných se u nás hned po roce 1990 rozšířila zejména u soukromých vinohradnických firem s rozlohou 1 až 10 ha plodných vinic. Její hlavní výhodou je minimalizace pracnosti, neboť pracovníci vyprazdňují sklizený produkt z kbelíků přímo do projíždějící vany, souprava umožňuje spolehlivou práci i ve středních sponech vinic (šířka 2,20 m). Přínosem je hlavně jednoduché vyprazdňování do drtičů ve zpracovatelské části. Některé konstrukce sklízecích van se šnekovým vyprazdňováním jsou přímo vybaveny drtičem, takže se produkt ze sklízecí vany plní přímo do lisů nebo do nakvášecích tanků. Dosahované výkonnosti závisí na objemu vany a na dopravní vzdálenosti a pohybují se v širokém rozmezí. Při použití sklízecí vany o nosnosti 2 tuny s osmi pracovníky při výnosu 8,5 t/ha dosahují 4,5 až 6 t sklizených hroznů za směnu.
Sklizeň do polních lisů představuje spíše okrajovou záležitost. V zásadě se jedná o sklízecí vany doplněné šnekovým lisovacím ústrojím, které umožňuje lisování hroznů přímo ve vinici. Předností je transport surového moštu přímo do zpracovatelského provozu. Nevýhodou je malá šetrnost pracovního ústrojí vůči zpracovávaným hroznům, což se projeví vyšším podílem kalů obsažených v moštu a následným snížením kvality vyrobeného vína.
Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV číslo 1G46082 Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné.

Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.
Ing. Patrik Burg, Ph.D.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta, ústav zahradnické techniky Břeclav