05.03.2010 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rada s premiérou nového komisaře

Značení úrovně welfare zvířat na živočišné produkci, osud opatření na řízení trhu po roce 2013, otázku prodloužení doby používání neobohacených klecí pro nosnice za rok 2012 a další problémy měla na programu únorová rada ministrů zemědělství zemí Evropské unie. Poprvé se jí zúčastnili členové nové Evropské komise.

Značit nebo neznačit
Ministři debatovali o možnosti značení welfare a založení Evropské sítě referenčních center pro ochranu a welfare zvířat. Většina z nich si myslí, že konzumenti by měli mít informace o welfare zvířat, které by jim mohly pomoci orientovat se při nákupu potravin. Pro farmáře by takovéto informace měly být konkurenční výhodou proti dováženým potravinám ze třetích zemí. Informační systém by měl být podle rady jednoduchý, zároveň však nesmí být v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Někteří ministři také upozorňovali na zvýšené náklady, které by si značení vyžádalo, na související nárůst administrativy a nutných kontrol. Je otázkou, nakolik by se takové značení mělo týkat i dovážené produkce. Ozývaly se názory, že by značení mělo upozorňovat na produkci z chovů, v nichž welfare je na vyšší úrovni, než požadují minimální standardy unie. Na druhé straně by však takovéto značení mohlo snížit hodnotu potravin produkovaných v souladu s minimálními standardy nebo by se spotřebitelům mohlo plést se značením ekologické produkce. Proto by podle některých států se mělo značení týkat i produkce chovů, které splňují jen minimální standardy EU, protože i ty jsou hodně přísné. Většina ministrů byla pro dobrovolné a ne pro povinné značení welfare.
Co bude po roce 2013 Rada se také zabývala tím, jaké nástroje na řízení trhu by měly zůstat ve společné zemědělské politice po roce 2013. I v této době by měli mít podle šéfů resortů zemědělci k dispozici záchranou síť, která by je zajišťovala proti rostoucí nestabilitě cen. V té souvislosti poukazovaly některé delegace na závazek unie na postupné zrušení exportních refundací do roku 2013 a na ukončení mléčných kvót do roku 2015. Valná část ministrů považuje orientaci evropského zemědělství na trh po reformě společné zemědělské politiky z roku 2003 za dostačující. Za přínos považují i opatření, jako jsou přímé platby. Intervenční nákupy jsou podle nich důležité pro zmírnění cenových rizik a ohrožení příjmů farmářů. Poměrně hodně ministrů podpořilo návrh předsednictví doplnit opatření na řízení trhu stanovená v jednotné společné tržní organizaci dalšími nástroji, jako je pojištění příjmu, meziodvětvové smlouvy a zřízení krizového fondu. Podle některých ministrů by společná zemědělská politika měla mít k dispozici flexibilní rychle dostupný finanční mechanismus, který by se mohl použít jen ve velmi vážných krizích. Na druhé straně by však existence takového mechanismu přinesla dodatečné náklady.
O tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika po roce 2013, bude rada jednat na své neformální schůzce na přelomu května a června ve španělské Méridě.

Neobohacené klece skončí v termínu
Polská delegace požadovala o pět let prodloužit používání neobohacených klecí pro nosnice, které by se podle nařízení rady č. 1999/74 měly v unii přestat používat do konce roku 2011. Komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli požadavek Poláků odmítl a doporučil jim využít existující možnosti podpory přechodu na klece odpovídající legislativě unie v programech podpory rozvoje venkova.
Podle členských států EU a Evropské komise měly všechny země dostatek času na přípravu. Proti posunutí termínu byla i česká delegace, a to přesto, že naši zemědělci proti výměně klecí za původně protestovali. Do nové technologie však již většina z nich investovala, a proto jsou podle náměstka ministra zemědělství Stanislava Kozáka téměř všichni na splnění termínu připraveni. Prodloužení termínu by bylo konkurenční výhodou pro ty podnikatele, kteří doklecí ještě neinvestovali. Podle posledních údajů Agrární komory ČR přišla české zemědělce výměna klecí asi na dvě miliardy korun.
Podle Dagmar Tůmové z Českomoravské drůbežářské unie povede přechod na dražší technologie s obohacenými klecemi k mírnému růst cen vajec. Jak výrazné cenové navýšení bude, však podle ní zatím nelze odhadnout. Tůmová očekává, že vzroste dovoz polotovarů z třetích zemí a ve větší míře se budou prodávat například vaječné obsahy, jako je tomu v některých západoevropských zemích. Podle odhadů poklesne v důsledku přísnějších předpisů unijní produkce vajec až o 30 procent. Tento pokles bude muset být nahrazen dovozy. Protože je import vajec ze vzdálenějších zemí kvůli požadavkům na jejich čerstvost komplikovaný, bude se jednat hlavně právě o polotovary, které vydrží déle, míní Tůmová.
Testování BSE, nákaza Q horečkou Belgická delgace žádala, aby komise snížila množství skotu, který se musí při porážce testovat na BSE, a to buď zvýšením limitního věku zvířete ze 48 na 60 měsíců, nebo omezením testování jen na kusy, které se narodily před 1. lednem 2004. Komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dali potvrdil, že komise pracuje na akčním plánu pro TSE pro roky 2010 až 2015, který by měla představit na jaře. Jednou z klíčových otázek je právě mezní věk zvířat pro testování na BSE.
Nizozemci informovali o výskytu Q horečky na svém území a o přijatých opatřeních na její potlačení. V uplynulém týdnu se také konalo mezinárodní sympozium na toto téma, které spoluorganizoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Jednou z nejdůležitějších otázek je, zda se pravidla EU pro likvidaci nákaz zvířat mají rozšířit i o opatření proti Q horečce.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down