Rakušané rádi nakupují u sedláků

Nedávný veletrh v dolnorakouském Wieselburgu zaměřený na prodej ze dvora vyvolal velký zájem, i když pro farmáře ze sousedního Rakouska není tento způsob odbytu rozhodující. Jde o doplňkovou činnost, která ve svém výsledku přiláká na venkov turisty, podporuje rozvoj krajiny, udržení tradic a života na venkově. Že se to našim sousedům daří, může nakonec posoudit každý, kdo přejede hranice a míří na Linec. Krajina připomíná zahradu a kypí životem.

Celkem 33 600 zájemců, oproti předešlému ročníku tedy šestiprocentní nárůst návštěvnosti, dorazilo do Wieselburgu na veletrh „Ab Hof“, což znamená ze dvora. Akce letos nesla označení mezinárodní a opravdu do dolnorakouského města přijeli lidé z deseti evropských zemí. Spokojeno bylo s návštěvností jak odborníků, tak konzumentů také 230 vystavovatelů.
Jejich expozice zaplnily farmářské produkty, stroje a zařízení a další doplňky, které zemědělci pro své výrobky potřebují. Šlo o zpracování a zpeněžení mléka a mléčných produktů, masa, zeleniny a ovoce. Bylo možné vybírat chladicí zařízení, prostředky hygieny, balicí materiál a další. Zájemci mohli získat odpovědi na otázky týkající se legislativních podmínek výroby, kontroly nebo systémů jakosti.
Projekty rozvoje krajiny
Leader + je program podpory EU, který si klade za cíl rozvoj venkovských regionů a podporuje lukrativní projekty. Ze šedesáti takto podporovaných regionů v Rakousku se jich deset nachází právě v Dolním Rakousku. Na úspěšných příkladech nejen z této země, ale také z Francie a Itálie mohli návštěvníci vidět, jaké program nabízí možnosti..
Z rakouských projektů v rámci evropského programu Leader+ představili ve Wieselburgu tzv. Moststrasse. Jde o oblast s tisíciletou tradicí pěstování hrušek na mošt. Unie zde podporuje projekty ochrany sadů, zpracování plodů a přímý prodej moštu, ovocných šťáv, jemných pálenek nebo jiných specialit. Kdo se vydá 200 km dlouhou turistickou stezkou – Moststrasse, zcela jistě nebude trpět žízní. Může se totiž občerstvit na více než sedmi desítkách různých typů zemědělských hospodářství.
Z dalších projektů představených na veletrhu uveďme např. Eisenstrasse. V této kulturní oblasti program podporuje aktivity lidí ve volném čase. Zájemcům sedláci nabízejí dovolenou na statku, prodej ze dvora, procházky přírodou, mohou si koupit výrobky z místních dílen.
Zlatá štamprle a hruška
Už posedmé se utkali vystavovatelé v soutěži o zlatou štamprli a zlatou hrušku. Mezinárodní komise vybírala ze široké nabídky pálenek, likérů, moštů, ovocných vín, octů a ovocných šťáv. O nelehkém výběru svědčily počty hodnocených produktů, které se například u pálenky vyšplhaly na 960 a u ostatních se pohybovaly ve stovkách. Pocházely z oblasti celého Rakouska a z Německa. O tom, že fantazie nezná mezí, svědčí přihlášené produkty: dýňová pálenka, enciánka, pálenka z lesních plodů – pozdní sběr, jablečno-rebarborový likér, likér z květu bodláků nebo švestkové víno. Komise hodnotila jednak vůni, chuť, čistotu, harmonii a navíc si všímala i verbálního zdůvodnění možností další produkce. Snahu o serióznost potvrzuje fakt, že hodnotící tým expertů zahrnoval 30 členů.
S velkým zájmem se setkalo téma Med a včelí produkty. Úplně poprvé se také hodnotily vzorky medu z celého Rakouska. Do akce pod názvem Goldene Honigwabe poslali včelaři celkem 250 vzorků.
Domácí porážky jsou povolené
Nakupovat maso k sedlákovi chodí více než 17 procent Rakušanů. V nabídce ze dvora jsou i další masné výrobky, třeba oblíbená šunka. Uplatnění vlastního produktu na trhu má svá jasná legislativní pravidla. Ta jsou přísná a odpovídají požadavkům kladeným na jatecké provozy. Podmínky se stanovují pro porážkovou místnost – její výšku (pro velká hospodářská zvířata tři metry), uzavřenost, povrchy, osvětlení, způsob hygienického ošetření povrchů. V chladicí místnosti pro odvěšení půlek musí teplota dosahovat maximálně 7 oC, půlky se nesmí dotýkat. Veškerá porážená hospodářská zvířata podléhají úřední kontrole, stejně jako porážka skotu pro vlastní potřebu farmáře. Požádat o ni musí chovatel u obecního úřadu. Kontrola sestává ze dvou částí: prohlídky zvířete před porážkou, na základě které je vydáno povolení k porážce, a prohlídky masa. Pokud se porážka uskuteční bez předchozí prohlídky, je třeba provést bakteriologické vyšetření. Stává se to například při nutné porážce na farmě.
Nudle ze statku
V Rakousku jsou oblíbené domácí pekárny, stále častěji se v nabídce projevuje fenomén zdravé výživy. Rozšiřuje se sortiment tmavého pečiva nebo celozrnných výrobků. Některé systémy jakosti vyžadují využívat vlastní obilí. Proto byla na výstavě pestrá nabídka různých mlýnků na obilí a velké pozornosti se těšily tradiční dřevěné. Zájemci si mohli vybírat z mnoha velikostí – především v nerezovém provedení. Pro zajímavost, cena za jeden kilogram chleba se pohybovala kolem tří eur. Velmi populární je u našich sousedů i domácí výroba těstovin, určených pro vlastní spotřebu i na prodej. Mlýnky na těstoviny různé velikosti i tvarů tvořily rovněž velkou část nabídky vystavovatelů.
Značka kvality pro přímé prodejce
Přímý prodej znamená ovšem i velkou zodpovědnost ve vztahu k zákazníkovi. Sedláci, kteří prodávají ze dvora, musí splňovat předpisy týkající se hygieny potravin a podobně. V současné době je aktuální v západní Evropě vznik značek kvality. Od října loňského roku se prvních 21 dolnorakouských sedláků může pochlubit, že nabízejí své produkty pod značkou kvality Bauerlicher Direktvemarkter. Za iniciativou značit přímé prodejce, kteří splňují co možná nejlépe požadavky zákazníků, stojí jedna z vynikajících farem. Farmáři používají při výrobě vlastní suroviny, garantují plnou zodpovědnost za hygienu výroby a prodeje. Celý projekt má podporu řady organizací, přispívá na něj Evropská unie, spolková země Dolní Rakousko a Spolkový svaz pro farmářský přímý marketing. Poslední jmenovaný poskytuje za vklad 218 eur farmářům poradenství a nezávislé posuzování.
Oblíbené bioprodukty
Každý desátý rakouský sedlák označuje své produkty přívlastkem bio. V současné době totiž v Rakousku hospodaří 18 630 biofarem, což znamená devítiprocentní podíl z celkového počtu zemědělských podniků. Průměrná velikost biohospodářství dosahuje 14 ha, z toho 44 % hospodaří na více než 20 ha a 18 % na méně než deseti. Rakousko, kde se ekologicky hospodaří na 8,5 % zemědělské plochy (245 tisíc hektarů), je na špičkové pozici mezi zeměmi EU.
Odkud se tak velký úspěch biofarem vzal? První podnik, který začal hospodařit „biologicko-dynamicky“, se objevil již v roce 1927. Ve čtyřicátých letech se houfně rozšiřovaly podniky provozující „organicko-biologickou“ metodu. Velký boom však nastal až koncem 80. let. Přispělo k tomu více faktorů. Na prvním místě finanční podpora tohoto způsobu zemědělské produkce - například v roce 2000 se mezi biozemědělce rozdělilo 880 milionů šilinků, přičemž skoro polovina pocházela ze zdrojů EU. Vedle státní podpory se stal důležitým impulsem zájem ze strany nastupujících obchodních řetězců. Na co však nelze zapomenout, když hovoříme o bioproduktech, je ekologické uvědomění konzumentů, jejich vůle přispět ke zdravému životnímu prostředí a ochota za to při nákupu více zaplatit.
Návštěvníci veletrhu Ab Hof dostali informace, že téměř třetina ekologicky hospodařících sedláků je členem různých biosvazů. Nejpočetnější jsou Arge Bio-Landbau a OIG. Ve Wieselbergu lákal návštěvníky svaz Bio Ernte k návštěvě „Bioselského dvora“, kde jeho členové nabízeli své výrobky a zároveň seznamovali zájemce se způsobem hospodaření. Výroba bioproduktů je nákladnější kvůli vyšší potřebě pracovních sil, větším nákladům na krmení a ustájení. Proto musí být také vícenáklady spojené s produkcí výrobků honorovány. U bio však nejde však jen o prodej produktů. Lidé mohou trávit dovolenou v biohotelích nebo na biofarmách.
Žlutozelenou ochranou známku Bio Ernte využívá 12 tisíc rakouských zemědělců. Aby ji mohli používat, musí splňovat řadu předpisů:
- „Šťastná zvířata“, tzn. chovaná volně s výběhy, žádné vysoké koncentrace v chovech, biologická krmiva rakouského původu.
- Garance produkce bez chemických přípravků: nepoužívají se syntetické chemické prostředky pro ochranu rostlin a skladování, genová technika nemá šanci, nelze zařazovat žádná umělá zchutňovadla a barviva.
- Biogarance znamená, že všechny provozy minimálně jednou ročně kontroluje nezávislá kontrolní instituce a existuje průběžná kontrola – od zasetí po hotový bioprodukt.
Jako pokračovatelé myšlenek dr. Rudolfa Steinera, který byl v Rakousku zakladatelem první biologicko-dynamicky hospodařící farmy, se považují členové Demetersvazu.
Se zajímavou novinkou přijela na výstavu rakouská pošta. Biopotraviny může zákazník dostat i poštou v tzv. zeleném balíčku. Biofarmář koupí speciální krabici za 7,99 eur, naplní ji biovýrobky, odnese na poštu a ta ji doručí zájemci už zcela bezplatně. Pošta se postará o šetrné doručení a udržení kvality produktů.
Přímý marketing si našel zákazníky
O co je při přímém prodeji v Rakousku největší zájem? Zcela v popředí to jsou vejce a brambory. V loňském roce pocházelo 55 procent všech spotřebovaných vajec z přímého prodeje – buď od farmáře nebo z trhu. Také značný podíl brambor – 47,2 procenta - nakoupili spotřebitelé přímo od pěstitelů. Pomyslnou třetí příčku zaujímá maso, včetně drůbežího – 17,7 procenta, dále čerstvé mléko - 11,9 procenta a čerstvá zelenina - 10,7 %. Čerstvé ovoce, uzeniny a šunku, sýry nebo máslo kupují spotřebitelé raději v supermarketech. Na statku se prodá asi devět procent čerstvého ovoce, u ostatních výrobků se tento podíl pohybuje pod pět procent. Zemědělci však neprodávají pouze přímo na farmě, ale také na speciálních tzv. zelených burzách a trzích.
O tom, že to myslí rakouští sedláci s prodejem ze dvora vážně, svědčí velký tlak na informovanost. Z veletrhu si návštěvníci mohli odnést kompletní přehledy legislativy pro tuto oblast. Zabývá se jí překvapivě značný počet periodik. A zájem spotřebitelů? Stačí říci, že nově postavená eurohala ve Wieselburgu doslova praskala ve švech.