Menu
e-shop
Ranní teploty budou od čtvrtka do neděle klesat pod nulu téměř v celém Česku, což při letošním stavu vegetace může některé rostliny ohrozit. Místo aby se otužovaly a připravovaly na nízké teploty, přešla část z nich do jarních vývojových fází.
Některé dřeviny začaly kvést, rostliny mají nové výhony i listy. Jejich poškození mrazem může vést k oslabení růstu stromů v příští sezoně, uvedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Situace je důsledkem letošních nakumulovaných extrémů počasí.
Letošek je teplotně nadprůměrný. "Pro rozvoj vegetace je důležitá hlavně hranice pěti stupňů Celsia a kumulativní hodnoty teplot vzduchu nad pět stupňů patří letos k těm rekordním. Jsou sice nižší než v roce 2024, ale jsou na úrovni roku 2023 a za poslední roky tak patří k nejvyšším. Proti dlouhodobému průměru 1961–2020 jsou tyto hodnoty vyšší o 14 až 19 procent podle lokality. To v současnosti znamená, že vegetace je více náchylná na možné poškození podzimními mrazy," uvedli vědci.
Po horkém a suchém létě přišel relativně teplý a vlhký podzim, což podnítilo nástup jarních vývojových fází. "Kvetení pozorujeme například u jírovce maďalu, kde se na předčasném opadu listí podílí jednak napadení klíněnkou jírovcovou, jednak dlouhotrvající sucho v kombinaci s vysokými teplotami, kterému byly stromy vystavené v sezoně. Sucho a tepelný stres vedly k předčasnému žloutnutí, opadu listů a k přípravě na dormanci (zimní přerušení či výrazné omezení fyziologických procesů) u mnoha dřevin. Znovu letos rozkvetly také například jabloně," uvedli vědci.
