Reforma vína nemá moc šancí

Návrh reformy vína, pokus o změnu v dalším postupu krácení cukerních kvót, povolení geneticky modifikovaných škrobárenských brambor i možnost zrušit set aside, probírali
Rada ministrů proběhla počátkem uplynulého týdne v Bruselu poprvé pod taktovkou svého nového předsedy — portugalského ministra zemědělství, rozvoje venkova a rybolovu Jamie Silvy.

Jestliže si portugalské předsednictví jako jeden ze svých cílů dalo zásadní pokrok v reformě společné tržní organizace pro víno, pak čeká půlročního předsedu rady zemědělských ministrů tvrdá práce. Bude totiž muset buď přesvědčit o účelnosti a spravedlivosti jejího návrhu všechny vinařské státy Evropské unie, nebo naopak Evropskou komisi o tom, že je třeba jeho současnou podobu zásadně přepracovat.

Reformu vína chtějí
zatím jen dva státy
S problémy se setkal na radě ministrů návrh reformy společné tržní organizace pro víno (viz Zemědělec č. 29). V současné podobě jej podpořily jen dvě země, a to Španělsko a Itálie. Podle českého ministra zemědělství Petra Gandaloviče vyhovuje reforma jen jižním státům.
Českému ministerstvu zemědělství i našim vinařům se nelíbí záměr komise zakázat doslazování vína, zatímco přidávání kyselin do něj, které praktikují jižní vinařské oblasti, jí nevadí.
ČR není nadšena ani z navrhované změny značení, která by dovolila uvádět odrůdy a ročníky i na vína nevalné kvality, která se dnes označují jako stolní a která zaplavují náš trh. Výsledkem by bylo matení spotřebitele. Stejný důsledek by měl i návrh komise, zrušit dosavadní pravidla pro značení původu vína a nahradit je stejnými, jakými se řídí zančení zeměpisného původu u potravin. To by znamenalo, že by dosavadní značení vín padlo a Brusel by musel schvalovat u všech vín nové. Přitom už dnes se povolování značení geografického původu potravin neúnosně vleče.
Při přidělování peněz z rozpočtu má být hlavním kritériem balík prostředků ze společné kasy unie, kterou daný stát pro své vinaře dříve dostával. To by znamenalo, že i po reformě by nejvíce peněz dostávaly ty země, které doposud masově využívaly peníze na znehodnocení přebytků vína destilací či na jeho soukromé skladování. Podle ČR by prioritním kritériem měla být plocha vinic.
„Jasně říkáme, že tuto podobu návrhu nepodpoříme, v tomto jsme jednotní s dalšími zeměmi, například s Německem nebo Rakouskem, s nimiž koordinujeme náš postup“ dodal ministr Gandalovič s tím, že ČR se připojuje k návrhu Německa na otevření debaty o reformě tak, aby se stala přijatelnou i pro středoevropské státy.