Reformu schvaluje i parlament

Evropský parlament získal Lisabonskou smlouvou nebývale velké pravomoci. Zatímco dříve bylo jeho vyjádření spíše doporučením, dnes má jeho názor stejnou váhu jako mínění Evropské komise či rady. Zásadní slovo bude tedy mít i při schvalování reformy společné zemědělské politiky. Mnohé z postojů europarlamentu mohou napovědět názory předsedy výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Paola de Castra zřejmé z rozhovoru zveřejněného na bruselských internetových stránkách.

Za hlavní výzvou pro zemědělce od roku 2014 bude podle de Castra vyrábět více a přitom méně ohrožovat životní prostředí. Zdůraznil přitom nutnost dostatečného rozpočtu. Jak připomněl, rozpočet unie pro zemědělství se rozšířením z 15 na 27 států nezměnil. V porovnání s jinými ekonomikami jej označil za skromný. Poukázal na to, že dva miliony farmářů v USA mají k dispozici dvojnásobný objem finančních prostředků než deset milionů zemědělců v unii.
„Nemyslím si, že je to nejlepší způsob, jak zvýšit evropský zemědělský potenciál,“ prohlásil de Castro o ozelenění (greeningu) a zejména o povinnosti vyřadit sedm procent půdy z produkce. „Jak se například vysvětlí lidem, kteří pěstují olivovníky, že musí snížit svou produkční plochu o sedm procent? Nemyslím si, že je to správná cesta,“ poznamenal.
De Castro je přesvědčen, že společná zemědělská politika EU, která se týká 27 členských států a 27 typů zemědělství musí být flexibilnější. Pravidla podle něho není možné uplatňovat stejným způsobem. Komise, jak uvedl, nebere v úvahu, že v různých zemích je odlišná situace, že všechny nejsou ve stejné výchozí pozici. De Castro poukázal i na to, že Evropský parlament požadoval zavedení nových nástrojů na řízení trhu, v návrzích ale žádné nové nevidí.
Největší diskuse je kolem přímých plateb. Nové členské státy požadují spravedlivější rozdělení, členské země původní evropské patnáctky nechtějí přijít o své pozice. Podle de Castra bude třeba dosáhnout kompromisu. „Všechny nové země chtějí postupovat rychleji ve sbližování a souhlasím s nimi. Chceme dosáhnout vyrovnání v příštích 20 až 25 letech, ale současně je třeba udržet rovnováhu,“ podotkl.