V živočišné výrobě a zejména v chovech prasat byl zaznamenán v posledních letech výrazný útlum. Teprve čas ukáže, zda se jedná o opravdovou krizi v produkci výkrmových prasat určených na výrobu vepřového masa nebo jde o přirozený tržní ozdravný proces, vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti úspěšných chovů.
Už dnes můžeme zaznamenat chovy, které si cestu, jak obstát v nelehké situaci, našly. Jedním z nich je komanditní společnost Odeř Agar z Hroznětína – Odeře v Karlovarském kraji. Ta v letech 2006–2007 zrekonstruovala areál chovu výkrmových prasat, jemuž je věnován tento příspěvek.
Důležitou složkou ekonomiky chovu jsou vstupní náklady. K jejich minimalizaci může významně přispět použitá technologie chovu. Společnost Odeř Agrar k. s. v roce 2006 koupila areál šlechtitelského chovu prasat, postaveného v 70.–80. letech minulého století podle unifikovaného projektu zpracovaného Agroprojektem Praha.
Změna systému chovu
Areál byl při převzetí novým majitelem tvořen čtyřmi typizovanými halami typu RD Jeseník o rozměrech 27 x 86 m a čtyřmi typizovanými halami typu RD Jeseník o rozměrech 27 x 117 m propojenými spojovací chodbou, plynovou kotelnou, linkou na separaci kejdy, míchárnou krmných směsí, dílnami, administrativní budovou a dalšími objekty nutnými pro provoz zařízení.
Projektovaná kapacita stájí pro prasnice byla celkem 2215 kusů a pro výkrmová prasata 8087 kusů. Vzhledem k charakteru zařízení – šlechtitelský a rozmnožovací chov, byl nedílnou součástí i chov selat, chovných prasniček a kanečků v celkovém počtu 5486 kusů. Celková projektovaná kapacita zařízení určená z původní projektové dokumentace byla 15 788 kusů.
Jak je již zmíněno výše, původní areál byl určen pro šlechtitelský, reprodukční a produkční chov v systému s uzavřeným obratem stáda. Zcela zásadní pro následné využití areálu bylo rozhodnutí nového vlastníku přejít od systému chovu s uzavřeným obratem stáda na systém s otevřeným obratem stáda.
Znamenalo to v zařízení nechovat prasnice, neprodukovat selata, ale tato selata pořizovat ze specializované reprodukční farmy společnosti RemPig GmbH & Co Agrar Kg z Německa. Tato společnost, která již dodává selata i do českých chovů, je specializovaná na chov vlastních kříženců plemene hampshire.
Selata, nevykazující známky žádných virových onemocnění prasat, jsou dodávána do společnosti Odeř Agrar podle ročního období v živé hmotnosti 18–24 kg tak, aby ani v zimě nemusela být použita energie na předehřev stájových prostor a naskladněná selata si sama vytvořila příznivé stájové mikroklima.
Výběr technologie ustájení
Po zakoupení areálu novým vlastníkem byly ve stávající technologii uskutečněny ještě dva výkrmové cykly. Dosažené výsledky chovu ovšem po stránce rychlosti a kvality produkce nenaplnily očekávání a to byl důvod pro realizaci modernizace veškerých technologických celků, umožňujících dosáhnout požadovaných kvantitativních a hlavně kvalitativních parametrů produkovaných výkrmových prasat určených na další jateční zpracování. Na základě ověřených zahraničních zkušeností byl vybrán technologický systém ustájení od firmy Sommen z Nizozemska.
V původních halách byly prasnice a prasata ustájeny na částečně roštových betonových podlahách s odklizem kejdy pomocí podroštových shrnovačů do centrálního kejdového kanálu umístěného ve spojovací chodbě. Odtud byla kejda přečerpávána na separační linku, kde byla rozdělena na pevnou část – separát, a tekutou část – fugát. Separát byl skladován na schváleném polním hnojišti, fugát byl přečerpáván fugátovodem do kejdové laguny o provozním objemu asi 21 tis. m3, vzdálené asi 900 m od zařízení.
Automaticky řízený podtlakový ventilační systém odváděl z každé výkrmové sekce stájový vzduch nad střechu haly, celkem tedy bylo v osmi výkrmových halách umístěno 289 ventilátorů.
V rámci finančních možností původního majitele procházely výkrmové haly postupnou modernizací a obnovou technologických celků.
Samotná rekonstrukce stájí spočívala ve změně technologie ustájení výkrmových prasat. Od technologie ustájení na částečně roštové podlaze s podroštovým shrnovačem se přešlo na technologii celoroštového ustájení s podroštovými kejdovými vanami a pravidelným odklizem kejdy pomocí vakuového systému („špunt systém“).
Tři zrekonstruované haly o rozměrech 27 x 86 m byly stavebně rozděleny na deset sekcí s projektovanou kapacitou chovu 2120 kusů v každé hale. Rozměry 27 x 111 m u dalších tří zrekonstruovaných hal umožnily stavební rozdělení na 13 sekcí s projektovanou kapacitou 3048 kusů výkrmových prasat v každé hale. Celková projektovaná kapacita v současnosti tedy činí 15504 kusů výkrmových prasat a po rekonstrukci zbylých dvou hal bude navýšena na 20672 kusů, čímž se popisovaná farma zařadí mezi největší velkochovy v ČR.
Nejvyšší investice v průběhu celé rekonstrukce byla vynaložena na stavbu podroštových van, celoroštové betonové bezstelivové podlahy a betonových hrazení kotců. Všechny uvedené prvky, tvořící jeden technologický celek, jsou postaveny ze speciální směsi vodostálého betonu (C30/37 XA1 S4 CL 0,1).
Použití speciálního materiálu, který se v ČR běžně na stavbách chovů prasat nepoužívá, následně umožňuje využít zcela výjimečnou technologii veterinární asanace stájí po ukončení výkrmového cyklu. Po vyskladnění prasat se provede běžné mechanické očištění stáje, které je ovšem následované omytím stájové technologie pomocí vysokotlaké vody o tlaku až 20 MPa. Dezinfekční prostředky pro veterinární asanaci stájí se již nepoužívají.
Celá koncepce veterinární asanace je založená právě na využití vysokého tlaku oplachové vody a těmto účelům musí být přizpůsobeny i podlahy stájí a hrazení kotců, které jsou dlouhodobě a opakovaně schopny odolávat vymývání povrchových vrstev při působení vysokotlaké oplachové vody. Zároveň jsou významně šetřeny náklady spojené se spotřebou vody určené na veterinární asanaci, neboť se jí používá opravdu jen nejnutnější množství. Jsou rovněž zcela odstraněny náklady na použití chemických přípravků. Snížení množství oplachových vod má samozřejmě dopad na snížení množství kejdy, na potřebnou skladovací kapacitu a na snížení nákladů na aplikaci kejdy na pole.
Kejda je plně roštovou podlahou prasaty prošlapávána do podroštových prostor, kde je v každé výkrmové sekci umístěna kejdová vana o objemu 97,5 m3, vybavená vakuovým systémem pro její odvod do centrální kejdové kanalizace. Kejda je po ukončení výkrmového cyklu vypuštěna otevřením ventilu na centrálním kejdovém potrubí, kde se vytvoří nepatrné vakuum umožňující odtok kejdy. Centrální kejdové potrubí je tvořeno plastovým potrubím DN 300 zaústěným do sběrné podzemní kejdové železobetonové jímky o objemu 200 m3. Po jejím naplnění je kejda výtlačným čerpadlem přečerpávána do centrální nadzemní kejdové jímky typu KD System 71/562 o kapacitě 5796 m3, kruhového průřezu průměru 18,85 m. V rámci druhé etapy modernizace zařízení, spočívající v rekonstrukci zbylých dvou hal, bude vybudována druhá kejdová jímka, rovněž o kapacitě 5796 m3. Současná i plánová jímka jsou vybaveny zastřešením pomocí stanové konstrukce, čímž se omezují emise amoniaku a pachu do ovzduší, je vybavena kontrolním systémem proti přetečení a kontrolním systém úniku.
Oproti původnímu řešení, kdy kejdová laguna byla mimo zařízení, jsou současné skladovací kapacity výhradně v areálu střediska. Skladovací kapacity podroštových prostor jsou 97,5 m3 v jedné sekci, celkem bude v zařízení 92 výkrmových sekcí, což představuje skladovací kapacitu o objemu 8970 m3.
Celková skladovací kapacita zahrnující skladovací kapacitu podroštových prostor, přečerpávací kejdové jímky a centrálních skladovacích jímek bude činit 20 762 m3 a bude dostatečná pro skladování kejdy po dobu asi devíti měsíců. To odpovídá požadavku vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 353/2009 Sb., kdy jímky musí kapacitně odpovídat minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy. Součástí jímky je výdejní plocha o celkové ploše asi 38 m2. Toto plato je betonové, nepropustné a odkanalizované zpět do jímky. Jímka je vybavena vrtulovými míchadly typu AZV - 552 a čerpadly MIX-V-3L typu ZV6-139. Míchadla a čerpadla jsou osazena na ocelové lávky, situované na stěnách nádrže proti sobě. Homogenizaci kejdy zajišťují vrtulová míchadla doplněná homogenizačním zařízením obou čerpadel. Vyprazdňování jímky po zhomogenizování obsahu zajišťuje čerpadlo napojené výdejním potrubím na autocisternu (nebo traktorový fekální návěs) na výdejní ploše. Jak již bylo popsáno výše, snížením spotřeby vody došlo i ke snížení produkce kejdy, jejíž množství se v současnosti pohybuje na úrovni asi 20 tis. m3 ročně a po rekonstrukci zbylých dvou hal se očekává produkce na úrovni 26–27 tis. m3 ročně.
Přes počáteční problémy s hledáním ploch pro aplikaci kejdy, které musel dozajista řešit každý vlastník chovu prasat, jenž nedisponuje vlastními pozemky, se i tento problém podařilo vyřešit, nicméně za cenu určitých nákladů. Kejda je v rámci schváleného rozvozového plánu aplikována na pozemky okolních odběratelů pomocí nejmodernější aplikační techniky využívající samojízdného diskového aplikátoru, jenž aplikuje kejdu přímo do půdy, a tím jsou následně významně omezeny emise amoniaku a pachu. Kejdu s poměrně vysokým obsahem dusíku tak okolní farmáři dostávají zcela zdarma, navíc je jim aplikována na pozemky na náklady chovatele prasat. Jelikož již začíná být kejdy nedostatek i z důvodu dodávek do bioplynové stanice, budou muset být do budoucna i v této oblasti nastoleny tržní principy např. rozdělením nákladů na aplikaci mezi chovatele prasat a producenta obilovin.
Ventilační systém
Další neobvyklé řešení představuje ventilační systém.
Na obrázku je znázorněno schéma průtoku ventilačního vzduchu. Ventilace ve všech halách je zajištěna podtlakovým, počítačem řízeným automatickým ventilačním systémem Sommen. Venkovní vzduch je přiváděn do každé výkrmové sekce středovým roštovým ventilačním kanálem, který zároveň slouží jako obslužná chodba mezi kotci. Odtud proudí v chovném prostoru nad celoroštovou podlahou kotců mezi zvířata, kde se obohatí o plynné emise.
V každé výkrmové sekci je umístěna jedna ventilační šachta s regulační klapkou odvádějící stájový vzduch nad podhled stáje do podstřešních prostor, které slouží jako centrální vzduchový kanál pro odvod znečištěného stájového vzduchu. Pro odvod stájového vzduchu z těchto prostor a pro vytvoření podtlaku uvnitř výkrmových hal jsou v jejich štítech umístěny vždy tři odtahové ventilátory typu STTRL 125,55 o průměru 1,25 m a odtahový ventilátor typu STTRL 125,55 o průměru 1,5 m.
Maximální výkon ventilace jednotlivých ventilátorů je 38 550 m3/h. Max. kapacita toku vzduchu je 71 m3/h/kus. Ventilátory jsou poháněny motory o příkonu 1,5 kW.
Změna uspořádání ventilačního systému přináší i úspory nákladů na spotřebu el. energie na pohon ventilátorů. Původně bylo v šesti výkrmových halách nainstalováno 212 ventilačních šachet ústících nad střechu hal, opatřených ventilátory o příkonu asi 0,4 kW. Změnou stavebního uspořádání výkrmových hal do výše zmíněných výkrmových sekcí, kterých je v současnosti 69, by muselo být použito rovněž 69 ventilačních šachet s odtahem nad střechu hal, opatřených ventilátory o příkonu asi 0,4 kW.
Tím, že všech šest výkrmových hal je odvětráváno pouze 18 výkonými ventilátory umístěnými na čelech hal, může úspora nákladů na spotřebu elektrické energie na jejich pohon dosáhnout až asi 35 % oproti ventilátorům s výdechem nad střechu hal. V době nárůstu cen energií představuje potenciální úspora zajímavou částku.
Kvalitní izolace a rekonstrukce míchárny
Velký důraz byl při rekonstrukci kladen na úspory energií pomocí kvalitní izolace. Celý vnitřní plášť budovy je izolován nástřikem polyuretanové pěny o síle asi 50 mm. Tím bylo dosaženo zajištění tepelné pohody zvířat i v zimních měsících pouze jejich biologickou produkcí tepla. Pouze při extrémně silných mrazech se před naskladněním selat může provést vyhřátí a vysušení výkrmové haly na minimální teplotu 16–20 °C. Od obnovení provozu po rekonstrukci hal, tzn. od roku 2008 tato situace nastala pouze několikrát. Pro tyto účely je v každé výkrmové sekci umístěna jedna přípojka topného média (propanu) pro připojení závěsného plynového teplovzdušného agregátu KROLL PS 40 o jmenovitém tepelném regulovatelném výkonu 8–50 kW, řízeným počítačovými jednotkami. Haly výkrmových prasat nejsou vytápěny a původní plynová kotelna byla zrušena.
Rekonstrukcí prošla i míchárna krmných směsí. Výkrmová prasata jsou třikrát denně krmena tekutými fázovými krmivy plně automatizovaným systémem WEDA, skládajícího se z centrální míchárny krmiv, plastových silových zásobníků a faremního rozvodu tekutých krmiv. Míchárna krmných směsí je vybavena míchacím zařízením o objemu 6 m3. Tekuté krmné směsi jsou následně dopravovány potrubím přesně podle růstových a krmných křivek do jednotlivých sekcí do sdružených betonových koryt o rozměrech 2 x 0,5 m. Do tekutého krmiva se přidává biotechnologický přípravek jednak pro snížení emisí amoniaku a jednak pro zlepšení konverze krmiva. V každém kotci všech produkčních hal jsou umístěny kolíkové napáječky.
Filozofie celé společnosti Odeř Agrar je založena na dosahování nejvyšší kvality produkce, ke které vede využívání nejkvalitnějších krmných směsí, provoz nejmodernější technologie chovu se spolehlivými zaměstnanci.
Pro celou ekonomiku chovu a dosahování očekávaných chovatelských parametrů je velmi důležité zajistit velmi kvalitní krmivo za odpovídající, nicméně příznivou cenu, což bylo z počátku možné jen např. v Německu, Nizozemsku nebo Dánsku.
Ve společnosti Odeř Agrar je zaveden systém neustálého sledování cen krmiv od mnoha evropských dodavatelů a práce ředitele společnosti mnohdy připomíná práci burzovního makléře. Pro české dodavatele krmiv může být smutným faktem to, že kvalitnější krmivo převážené přes půl Evropy je levnější než krmivo od českých dodavatelů. V posledním období se ovšem situace postupně obrací a základní krmné směsi A1 a A2 jsou již odebírány od českého dodavatele, zbylé speciální komponenty jsou nakupovány stále ze zahraničí.
A kam míří roční produkce ve výši asi 5000 tun živé hmotnosti prasat?
Z počátku to bylo výhradně na zahraniční trhy do Německa, Maďarska nebo na Slovensko. Důvodem bylo obtížné obchodní jednání s českými provozovateli jatek.
I v této oblasti se již ovšem situace obrátila a prasata z Odeř Agrar jsou z 80 % dodávána na český trh, například na jatky Bučovice.
Klíčové informace
– Přestože situace v produkci výkrmových prasat je dlouhodobě velmi obtížná, stále se jedná o perspektivní obor podnikání.
– Stejně tak jako v jiných odvětvích hospodářské činnosti je pro zajištění prosperity a konkurenceschopnosti ovšem nutné využívat nejmodernější stájové technologie.
– Současně s tím je třeba zaměřit se na kvalitu produkce a využít příležitostí globalizovaného světa.
Ing. Martin Dědina, Ph.D.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i, Praha
odbor ekologie zemědělských technologických systémů
