25.02.2008 | 01:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rentabilitu dělají lidé a investice

Každý rok přinášíme reportáže z podniků, které se umístily na předních místech v dnes již tradiční soutěži Zemědělec roku. Jejím loňským vítězem se stal Slovácký statek s.r.o. z Hodonína, který společně vedou Lukáš Fencl a jeho otec, bývalý ministr zemědělství Jan Fencl. I když by se mohlo zdát, že na jižní Moravě roste všechno samo, v okolí Hodonína to platí jen z části, a tak úspěch Slováckého statku stojí především na rozvážném hospodaření a vysoké rentabilitě.

Zhruba polovinu pozemků, na kterých Slovácký statek hospodaří v průměrné nadmořské výšce 167 metrů, tvoří lehké písčité a hlinito písčité propustné půdy a na zbývající části jsou půdy těžké jílovité. "Úroda tady velmi záleží na aktuálních podmínkách. Například loňské výnosy byly kvůli suchu silně podprůměrné, u pšenice kolem 4,9 t/ha a u kukuřice 6,9 t/ha. Když nám ale přeje počasí, umíme mít u pšenice i výnosy kolem 7,8 tuny z hektaru," říká Lukáš Fencl. "Zkrátka nejsme na Hané a v přírodních podmínkách tedy náš úspěch nespočívá. Snažíme se samozřejmě především šetřit, například v minimalizaci zpracování půdy, avšak už vůbec ne na hnojení nebo v ochraně rostlin. Pracujeme tady však s velmi slušnou produktivitou práce," dodává jeho otec.

Ochotní lidé a nové stroje

Podnik zaměstnává, kromě obou společníků pouze tři pracovníky, kteří zastanou vše od nejodbornějších prací až po úklid areálu. Právě vysoká rentabilita je rozhodující pro celý ekonomický efekt podniku. Jeho hrubá přidaná hodnota v roce 2006 činila více než 11, 4 miliony korun, z toho čistá přidaná hodnota se těsně blížila pěti milionům korun. Zemědělskou produkci vytvořil statek ve zmíněném roce za téměř 14 milionů korun. Při uvedeném počtu zaměstnanců je zřejmé, že produktivita práce je na Slováckém statku vysoce nadprůměrná – z hodnoty vytvořené zemědělské produkce připadá na jednoho pracovníka více než 2,54 milionu korun a z čisté přidané hodnoty pak 898 tisíc korun.
"Vše spočívá především nasazení a ochotě pracovat a možná odpracovat i něco navíc. Jde především, kromě jejich zkušenosti, o přístup pracovníků. Pracuje se tehdy, když je potřeba a
samozřejmě to platí i pro nás stejně jako pro naše zaměstnance. Není výjimkou že jezdím s kombajnem a otec pracuje na posklizňové lince," konstatuje Lukáš Fencl.
Důležitá je i relativně nová zemědělská technika, která nejen umožňuje vysokou produktivitu, ale práce s ní také zaměstnance těší. Samozřejmě nezanedbatelným motivačním faktorem jsou i na místní poměry nadprůměrné mzdy.
"Zkrátka, zatím jsme schopni to dohromady se zaměstnanci zvládnout. Každý z nich něco umí velmi dobře, ale všichni umí všechno, takže je zastupitelnost a díky pravidelným investicím do strojů, ušetříme stálého pracovníka v dílně, protože stroje máme relativně nové. Veškerou techniku jsme od devadesátých let obnovili a snažíme se tento více méně bezporuchový stav našeho technické parku udržovat tak, aby byla jistota výkonu a spolehlivosti, protože musíme zvládnou věci ve správný čas. Když totiž neprovedeme na těžkých půdách zásah v den D a hodinu H, tak už tam nemusíme jezdit," vysvětluje Jan Fencl.
Do strojového parku Slováckého statku patří mimo jiné dva traktory John Deere, dva Zetory či diskový podmítač Gregoire Besson. Jak už bylo řečeno, při zpracování půdy dávají zatím Fenclovi přednost minimalizaci, jejímž příznivcem je zejména mladší z obou společníků. Ročně zde tedy zořou zhruba deset procent výměry. Podle Jana Fencla by bylo dobré zorat v průběhu tří let celou výměru obhospodařované půdy, nicméně jak sám říká, "budu muset o výhodách orby ještě syna přesvědčit". Prvním argumentem by tak mohl být zbrusu nový pluh, který podnik vloni koupil.

Krušné začátky

Slovácký statek byl založen v roce 1991, kdy byly Janu Fenclovi vydány v restitucích zhruba čtyři hektary pozemků po rodičích. "Hospodařit na plný úvazek jsme ale začali až v roce 1994, kdy jsme zprivatizovali část Státního statku Hodonín. S privatizací jsme převzali spolu s hospodářskými budovami zhruba 700 hektarů zemědělské půdy a něco kolem 350 dojných krav," popisuje Lukáš Fencl. Začátky ale byly podle něj krušné a tak, aby se statek odrazil ode dna, přišlo roce 1997 zásadní rozhodnutí o zrušení živočišné výroby a specializaci podniku na výrobu rostlinnou. "Otec jako zootechnik přijímal tohle rozhodnutí s těžkým srdcem. Do roku 1997 jsme totiž zrekonstruovali stáj z vazného ustájení na ustájení volné a přivezli z Německa nová zvířata. Ale situace byla takové, že jsme si prostě dojné krávy v té době nemohli dovolit," doplňuje.
Od 1997 do roku 2001 zůstaly stáje zakonzervované. V roce 2001 Fenclovi pět hal zrekonstruovali pro výkrm krůt, které podnik dodával na porážku přímo v Hodoníně. "Bohužel o krůtí maso ale nebyl zájem, porážka během tří let zkrachovala a jediná krůtí porážka zůstala v Tachově, takže se zdejší odchov krůt stal ekonomicky nerentabilní," vysvětluje Lukáš Fencl. Dalším krokem pak byla dohoda s podnikem ZZN Pomoraví, který si haly pronajal a technologii částečně uzpůsobil výkrmu brojlerů, který zde běží dosud.
S privatizací ale statek získal pouze budovy a pár strojů, veškeré pozemky pod budovami museli teprve následně vykupovat, což se zhruba z 90 procent již dnes podařilo. Stejně tak zemědělská půda, na které původní statek před privatizací hospodařil, byla v nájmu. Část pozemků patřila pozemkovému fondu, zbytek byl pronajatý od jiných vlastníků.
Od roku 1994 se majitelé Slováckého statku snaží, jak to situace dovolí, půdu nakupovat.
"Od začátku bylo jasné, že půdu potřebujeme. Začali jsme relativně včas, a tak jsme pozemky, které byly k mání, nakoupili. Je to však stále složitější. Cena půdy roste a se týče možnosti dalších pronájmů, jsou zde bohužel silnější partneři, kteří nemají problém zaplatit vyšší nájmy. Nemůžeme konkurovat Agrofertu nebo Lucromu a podobným velkým společnostech, které v okolí skupují zemědělské podniky," konstatuje Lukáš Fencl. Dnes Slovácký statek hospodaří na 850 hektarech zemědělské půdy z toho 720 hektarů představuje orná půda a zbytek jsou louky.

Investice jsou nutností
Stejně jako do nových strojů, snaží se podnik investovat i do budov a zařízení v centrále statku a využívá k tomu také operační programy. Naposledy to bylo na posklizňovou a skladovací linku a v minulém roce na rekonstrukci silážní jámy, která je již součástí přípravy zamýšlené bioplynové stanice.
Posklizňová linka vznikla přestavbou jedné z budov v areálu statku – klasického seníku. „V první fázi jsme do posklizňové a skladovací linky investovali před třemi lety a vytvořili jsme prvních 1500 tun skladovací kapacity. Vloni jsme dokončili druhou fázi, takže v současné době zde máme skladovací kapacitu 2500 tun a jsme schopni zde uskladnit celou svoji produkci. Sami si obilí čistíme, sušíme i skladujeme, takže je celý proces pod kontrolou a máme čas dohodnout s odběrateli slušnou cenu. Zkrátka je to jistá forma nezávislosti,“ říká Jan Fencl s tím, že v první fázi do posklizňové linky investovali zhruba deset milionů a ve druhé tři miliony korun. „Lze předpokládat, že během dvou let se tato investice zaplatí,“ dodává..
Za klíčové rozhodnutí pro další směřování Slováckého statku považuje Jan Fencl záměr vybudovat v areálu statku bioplynovou stanici. „Je to těžké a odpovědné rozhodnutí, nicméně intenzivně na tom pracujeme. Máme stanici vyprojektovanou, víme, v jakých etapách bychom pokračovali a při financování se budeme držet při zemi, takže nepůjdeme na velkou kapacituc a tedy ani na velký úvěr. Rozhodující však je, zda uspějeme v tom dotačním titulu. Pokud ano, je velká pravděpodobnost, že se do té investice pustíme. Pokud ne, přípravy zastavíme a budeme čekat na dobu příští,“ říká.
Výstavba stanice by měla podle jeho slov proběhnout ve dvou krocích. Nejprve pro kapacitu 250 kW a teprve až se tato investici zaplatí měl by se kapacita rozšířit na 500 kW, přičemž první etapa je připravena tak, že bude možné stanici rozšířit již s minimálními náklady.
„V podstatě to budou dva fermentory, z nichž jeden použijeme v té první fázi jako skladovací kapacitu a teprve ve druhé fázi bude fungovat jako fermentor, Následně postavíme jenom skladovací jímku na konečný produkt, který půjde na pole. Snažíme se také zvýšit efektivitu využitím odpadního tepla, s nímž jsme původně nepočítali. V tuto chvíli máme dokončený projekt na jeho využití s tím, že budeme vytápět i těch pět objektů s výkrmem brojlerů, což by mělo výrazně zvýšit efektivitu,“ plánuje Jan Fencl. Základem pro výrobu bioplynu bude kukuřičná siláž či vojtěšková senáž a odpad z produkce brojlerů, případně prasečí kejda.
Celková investice do první etapy budování bioplynové stanice se má podle něj pohybovat do 30 milionů korun a v případě, že Slovácký statek uspěje v dotačním programu, bude realizována ještě letos.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down