Do konce června mohou pěstitelé cukrovky žádat o přiznání kompenzace za snížení cen stanovené reformou. Nechtějí se ale smířit s tím, že snad jako jediní v Evropě nemají dostat plnou platbu. K moravské iniciativě, jejímž cílem je takové rozhodnutí vlády změnit, a to i nátlakovými akcemi, se připojil český svaz řepařů.
„Máme být jediná země v Evropské unii, která nevyplatí plné kompenzace pěstitelům za snížení cen cukrovky. To si nenecháme líbit,“ říká předseda Svazu pěstitelů cukrovky ČR Zdeněk Joudal. V uplynulých dnech se pěstitelé z Moravy a poté i Čech sešli na valných hromadách svých svazů, kde odmítli toto politické rozhodnutí. Kritizovali také, že ministerstvo zemědělství nevyslyšelo jednotný hlas agrární komory, která se v tomto postavila za řepaře.
„Nesouhlasíme s kompenzacemi tak, jak je schválila vláda. Chceme udělat vše pro to, aby se tato věc, která je pro nás otázkou bytí či nebytí, změnila. Jsme připraveni i k nátlakovým akcím,“ uvedl tajemník moravského svazu pěstitelů Stanislav Štěpánek.
Česku přiznala EU na náhradu za cenový pokles cukrovky pro letošek 27,85 milionu eur, ale řepařům chce přímo přes tzv. oddělenou platbu za cukr rozdělit pouze 19,13 milionu eur. Podle Evy Divišové z ministerstva zemědělství se platba na hektar může při výnosu 60 tun pohybovat kolem 10 až 11 tisíc korun a k tomu si řepaři mohou přičíst ještě zhruba 2700 korun na hektar z jednotné platby na plochu – SAPS. Zatím česká vláda rozhodla o kompenzaci pro letošní rok, otevřené jsou příští roky, kdy finanční obálka bude postupně posilovat na 40,79 milionu eur v roce 2009/10, v dalším období bude 44,25 milionu eur. Řepaři chtějí ještě zvrátit stanovení náhrad pro letošek. V dnešní povolební situaci však nemají s kým jednat.
Na straně pěstitelů stojí i cukrovarníci. Obě strany se totiž budou podílet na různých odvodech, předepsaných cukerní reformou, která začíná příští měsíc. „Pokud by jinde pěstitelé dostávali plné kompenzace a u nás ne, byl by to velký problém,“ upozornil již dříve předseda Českomoravského cukrovarnického spolku Oldřich Reinbergr. Generální ředitel společnosti Eastern Sugar ČR Štěpán Hodač se obává, aby nás EU v dalších letech o tyto peníze nepřipravila, když zkrácením platby vlastně říkáme, že ji takovou nepotřebujeme.
„Zemědělci se cítí podvedeni, peníze skutečně potřebují. Budou se muset podílet na skutečné restrukturalizaci cukrovarů na Moravě i na nákupu dodatečné kvóty, která je pro ČR stanovena do výše 20 070 tun,“ uvedl Štěpánek.
Nárok na oddělenou platbu na cukr má podle Evy Divišové 901 pěstitelů. Podmínkou je, aby žadatelé zároveň brali platby SAPS za loňský rok a ucházeli se o letošní. „Kompenzace za tento rok dostanou pěstitelé cukrovky nejdříve v příštím roce až po zúřadování plateb SAPS,“ předeslal Karel Sýkora ze Státního zemědělského intervenčního fondu.
Na nedokonalou legislativu narazili zemědělci, kteří převzali farmu v rámci programu na předčasné ukončení zemědělské činnosti a nemohou na své jméno doložit nezbytnou smlouvu s cukrovarem na dodávky řepy v roce 2005. „Tyto případy se budou posuzovat individuálně. O platbu požádejte a na problém upozorněte na zemědělské agentuře,“ radí Eva Divišová.
V roce 2005 dostali pěstitelé za tunu řepy v průměru 1347 koruny, uvádí MZe v situační a výhledové zprávě. Reforma nastavuje postupný pokles minimálních cen cukrovky. Pro nadcházející hospodářský rok, který začíná 1. července, činí 32,9 eura za tunu, což při kursu 28,50 koruny za euro představuje 938 korun. V dalších letech cena postupně klesne na 29,8, 27,8 až na 26,3 eura, tj. při uvedeném kursu 850, 792, resp. 750 koruny za tunu. Od hospodářského roku 2007/08 budou cukrovary z kvót odvádět výrobní dávku 12 eur za tunu cukru, kterou má až z poloviny hradit pěstitel.
Budoucnost řepařství je podle předsedy svazu pěstitelů Zdeňka Joudala ve vysoké intenzitě, doprovázené snižováním nákladů. „Reforma bude na bedrech cukrovarů. Pokud se rozhodnou ukončit výrobu, stát tomu nezabrání,“ konstatovala Eva Divišová. Letošní kampaně se případné uzavření cukrovarů netýká. Důležité bude podle Joudala datum 31. ledna 2007, kdy se výrobci mohou naposledy vzdát kvóty výměnou za odstupné ve výši 730 eur za tunu cukru.