V posledních letech dochází k výraznému zhoršení plodnosti dojnic a tudíž snížení reprodukční výkonnosti stáda. Na tomto trendu se podílí celá řada různých faktorů. Bohužel, nesprávně bývá jako hlavní viník označována rostoucí užitkovost dojnic a zapomíná se na zásadní vliv dobrého či špatného řízení stáda. Dobré reprodukce může být tudíž dosaženo i při vysoké mléčné užitkovosti.
Úspěšný reprodukční program výrazně ovlivňuje ekonomiku výroby mléka zvýšením pravděpodobnosti setrvání zvířete ve stádě, zvýšením podílu života dojnice v ziskové části laktace a nárůstem počtu jalovic ve stádě. V opačném případě se prodlužuje mezidobí (menší počet narozených telat, nižší denní produkce mléka), zvyšuje se věk při prvním otelení a roste procento reprodukční brakace.
Reprodukční program
Zásady programu reprodukce spočívají ve vytýčení jednoduchých a dosažitelných cílů, naplánování jednotlivých kroků k jejich dosažení a pravidelné konfrontaci s realitou pomocí kvalitních ukazatelů.
Nejdůležitějšími součástmi programu managementu reprodukce jsou:
1. připuštění správné plemenice ve správném čase,
2. efektivní odchov telat a jalovic a jejich přechod do stáda,
3. správná brakace v době, kdy zařazená prvotelka přinese maximální efekt.
Hlavním cílem snažení chovatele by mělo být zajištění co nejrychlejšího zabřeznutí plemenice v předem stanoveném čase.
Jako velmi účinné se jeví stanovení a přesné dodržování minimálního intervalu pro zapouštění, tzv. dobrovolné čekací doby. Stanovení této doby je závislé na individuálních podmínkách chovu, přičemž největší váhu má užitkovost a ztráta tělesné kondice po otelení. Optimální rozmezí se u holštýnských krav pohybuje mezi 50 až 75 dny, u prvotelek mezi 75 až 90 dny.
Dalším podstatným faktorem ovlivňujícím délku mezidobí je včasná identifikace jalových krav a jejich zapuštění s co nejlepším výsledkem. Raná diagnostika březosti sice má určité nevýhody (pracnost, nákladovost, raná odúmrť), tyto nevýhody jsou ale více než vynahrazeny časným a hlavně systematickým vyhledáním a znovuzapuštěním jalových zvířat.
Optimální délka mezidobí holštýnského stáda, při níž je dosaženo maximálního zisku, se pohybuje mezi 12 až 13 měsíci.
Odchov a růst,
věk při otelení
Odchov telat a jalovic výrazným způsobem ovlivňuje produkční a reprodukční parametry dojnic ve stádě. Prvních šest měsíců života telete je rozhodujících pro vývin zdravé a dlouhověké dojnice. Důležitý je rychlý růst tělesného rámce, zejména kostry a svalů, a optimální ukládání tuku. Základní pravidla pro úspěšný odchov telete jsou:
– kvalitní imunitní systém telete (mlezivo, aktivní vakcinace),
– kvalitní mléčná výživa telat,
– včasný příjem velkého množství kvalitního starteru a vody (přeměna monogastra na přežvýkavce)
– čistota, komfort, péče a pravidelnost.
Úpěšný program pro jalovice snižuje věk při prvním otelení, a tím výrazně šetří náklady na odchov. Nejlepších výsledků je dosahováno při zabřeznutí jalovic ve věku 14 až 15 měsíců a tudíž prvního otelení ve věku 23 až 24 měsíců. Častým námětem k diskusi jsou parametry pro připuštění holštýnských jalovic. Při tomto rozhodování je výhodnější řídit se tělesným rámcem a hmotností jalovice a věk použít jako doplňující ukazatel.
Minimální růstové cíle pro připuštění jalovic jsou:
l 120 až 125 centimetrů výšky v kohoutku,
l 55 % hmotnosti v dospělosti (NRC, 2001)
l 340 až 360 kg živé hmotnosti.
V době telení:
l 135 cm výšky v kohoutku,
l 82 % živé hmotnosti v dospělosti,
l 522 až 590 kg živé hmotnosti.
Při rozhodování o brakaci záleží na kvalitě vyřazované krávy stejně jako na kvalitě prvotelky, která ji má nahradit.
Jestliže vybrakujeme dojnici příliš brzy, máme nízkou návratnost nákladů na odchov. Je třeba si uvědomit, že teprve na druhé laktaci nám zvířata začínají přinášet zisk, který je maximální na laktaci třetí.
Naopak, pokud brakujeme příliš pozdě, je efekt prvotelek ve stádě málo viditelný. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující ziskovost mléka se kromě kvality objemných krmiv, počtu dnů laktace stáda a mléčné užitkovosti na krávu řadí nedobrovolná brakace. Reprodukční důvody patří ve většině chovů mezi hlavní důvody vyřazování (30 až 80 procent z vyřazených). Cílem dobrého reprodukčního programu je snížit reprodukční brakaci pod deset procent.
Faktory úspěchu
Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující úspěšnou reprodukci patří:
– přesná detekce říje,
– zvládnutí okoloporodního období,
– negativní energetická bilance,
– reprodukční nemoci,
– ustájení, pohodlí, tepelný režim, stres.
Nejčastějšími důvody špatné detekce říje jsou stále se zvětšující koncentrace zvířat a hlavně klesající počet a kvalita zaměstnanců. Stále rozšířenějším a podle mého názoru dobrým řešením je využití systémů sledování pohybové aktivity zvířat (aktivometry, pedometry).
Komfort krav je dost často opomíjeným faktorem. I v nově budovaných objektech nedosahují rozměry chodeb a lehacích boxů, vzdušnost a světlost stájí parametrů pro vysokoužitkové dojnice. Vliv ustájení na produkci, ale hlavně na dlouhověkost a zdraví zvířat je naprosto zásadní.
Detekce říje je dále ovlivněna kulhavostí krav, povrchem podlahy a stále se snižující délkou říje.
Z následující tabulky je patrné, že se snižuje průměrná délka říje a zároveň roste její rozpětí.
Synchronizační
postupy
Všechny uvedené skutečnosti mají vliv na to, že pět až 30 % inseminací se provede v nevhodném čase cyklu. Z těchto důvodů se využívají různé synchronizační postupy. Do termínu synchronizace spadají všechna biotechnologická opatření, která mají u skupiny zvířat navodit říje v dopředu naplánovaném a co možná nejkratším časovém úseku. Celkově tak lze snížit množství času stráveného vyhledáváním říjí a zvýšit počet vyhledaných říjí. V podstatě nejpoužívanější je metoda synchronizace říjí pomocí prostaglandinů, která je na našich farmách dlouhodobě využívána. Nevýhodou této metody je, že nedojde k přesnému načasování ovulace, nezbavíme se tak nutnosti přesné detekce říje a „riskujeme“ použití prostaglandinů v nevhodné fázi reprodukčního cyklu.
Programy synchronizace ovulace (Ovsynch, Presynch) vznikly na základě dnes známých principů fungování reprodukce krav a nejedná se tedy o žádné nepřirozené postupy nerespektující fyziologii krav, ale o postupy, které z ní přímo vycházejí.
Mezi hlavní aktiva po zavedení programu Ovsynch patří zvýšený počet březostí ve stádě, přičemž se vždy podstatně zvýší i rychlost zabřezávání dojnic. Důležité je použití Ovsynchu jako systému řízené reprodukce, který se zabývá hlavně kravami na první inseminaci a ne pouze reprodukčně nejhoršími zvířaty. Nejvyšší úspěšnost je při použití od 75. dne laktace a při začátku Ovsynchu mezi 5 až 12 dnem cyklu.
Kvalitní výživa a management krav v období stání na sucho předchází nemocem a reprodukčním problémům. Dobrá příprava na porod a včasná léčba všech zdravotních poruch na začátku laktace je základem budoucího zdraví a úspěšné reprodukce stáda.
Mezi hlavní zásady patří zajistit bezstresový porod v dostatečně velké a vzdušné porodně (12 až 20 m2 na kus) a kvalitní start laktace v nepřeplněném rozdojovacím kotci do 20. až 30. dne laktace. V té době je třeba věnovat dojnicím maximální pozornost a okamžitě reagovat na poklesy mléka a zhoršení zdravotního stavu zvířat. Zvláštní pozornost je třeba věnovat prevenci a odstranění infekčních onemocnění končetin. Pravidelné dezinfekční koupele a špárování březích jalovic a krav při záprahu by pro dobrého chovatele mělo být naprostou samozřejmostí.
Negativní energetická bilance (NEB) vzniká, když suma potřebné energie je vyšší než množství energie přijaté krávou. Zvíře v té době mobilizuje své tělesné rezervy, ztrácí hmotnost a kondici. Hloubka a délka trvání NEB výrazně ovlivňuje reprodukční schopnosti krávy, její vnímavost k metabolickým a infekčním nemocem. Nejčastěji je NEB způsobena špatným zdravotním stavem končetin a závažnými chybami ve výživě a managementu okoloporodního období. Závažnost NEB hodnotíme pomocí hodnocení ztráty tělesné kondice (BCS).
NEB má negativní vliv na folikuly a žluté tělísko, redukuje vylučování progesteronu a snižuje procento březích krav ve stádě.
Zdravotní problémy
Mezi nejčastější reprodukční nemoci patří cysty na vaječnících, pyometra, endometritida, zadržená placenta a virová onemocnění (BVD, IBR).
Zejména onemocnění BVD způsobuje značné ekonomické ztráty v chovech: snižuje užitkovost dojnic, zvyšuje brakaci zejména u mladých zvířat (prvotelek) a výrazně ovlivňuje reprodukci. Virus BVD potlačuje imunitní systém zvířete, infikuje sliznice trávicího a respiračního traktu a pohlavního ústrojí. Projevem onemocnění jsou průjmy a záněty plic, poruchy reprodukce – opožděný nástup cyklu, zvýšený výskyt metritid, embryonální odúmrtě, zmetání, mrtvě narozená telata a porody málo životaschopných nebo postižených telat.
V rámci boje proti těmto závažným onemocněním dochází ke střetu názorů, zda stáda ozdravovat, či vakcinovat. Při vakcinaci se snažíme dlouhodobě chránit chovná zvířata před klinickou formou onemocnění, chránit plod a předejít ztrátám v reprodukci. Nevýhodou je finanční investice, zejména první rok vakcinace.
Ozdravování se naproti tomu může jevit jako levnější. Je to však dlouhodobá záležitost a velkým problémem je ochrana ozdravených stád v oblastech s vysokou koncentrací zvířat před rizikem opětovné infekce. V případě stáda bez protilátek se dá průběh těchto viróz přirovnat k řádění hurikánu – finanční ztráty a náklady na léčení dosahují astronomických výšek.
Reprodukční ukazatele
Pro hodnocení reality a její porovnání s cíli jsou potřebné indikátory – tzv. reprodukční ukazatele, které umožňují vyhodnotit reprodukční výkonnost stáda.
Systém hodnocení reprodukčních ukazatelů má výrazný vliv na kladné či záporné vyhodnocení reprodukčního programu. Tradiční čísla, jako je mezidobí, servisperioda, věk při prvním otelení a inseminační index jsou často zkreslená historická data, nekopírující aktuální vývoj reprodukce a hlavně nezohledňující reprodukční brakaci. Dosti často vedou k sebeuspokojení managementu, ačkoli současná situace ve stádě může být kritická.
Proto je důležité pravidelně sledovat ukazatele, které včas a pravdivě ukazují na skutečný stav věci:
l Průměrný laktační den a počet dojivých krav do 100, 200, 300 a nad 300 dnů laktace (DL) přesně zobrazí ekonomické rozložení stáda a ukáže na výkonnost reprodukce v minulém roce. Ideální rozložení stáda je 30 % v 1. až 100. DL, 30 % ve 101. až 200. DL, 30 % v 201. až 300. DL a 10 % nad 301. DL
l Skutečná spotřeba inseminačních dávek (ID): měsíční spotřeba ID na počet březích zvířat určuje skutečnou cenu březího zvířete. Jako dobré lze označit hodnoty 2 až 3 ID na zabřezlou plemenici.
l Procento březích krav do 120. dne laktace – počet zabřezlých plemenic do 120 DL. Počet otelených krav v daném měsíci zařazených do reprodukce nejlépe určuje rychlost zabřezávání a měl by se pohybovat mezi 60 až 80 %.
l Aktuální věk zabřeznutí a první otelení jalovic: 14 až 15 měsíců, resp. 23 až 24 měsíců.
Ing. Jaromír Nedvěd
nezávislý poradce,
management vysokoprodukčních stád dojnic
