Produkce statkových hnojiv souvisí takřka se všemi chovy hospodářských zvířat. Tyto vedlejší produkty lze prostřednictvím moderních technologií jejich aplikace využívat jako vysoce cenná hnojiva a to jak před založením porostů, tak v průběhu vegetace. Moderní mechanismy jsou při aplikaci statkových hnojiv takřka nezbytností, protože každý porost, každá kultura vyžaduje aplikaci v různou dobu, v odlišném množství a jiné formě.
Statková hnojiva můžeme rozdělit do dvou základních skupin – na hnojiva tuhá, kam lze rovněž zařadit skliditelné rostlinné zbytky a různé formy zeleného hnojení (hnojiva rostlinná), a na hnojiva tekutá.
Velká nabídka rozmetadel
Mezi tuhá statková hnojiva řadíme chlévskou mrvu, spíše však již uleželý hnůj a drůbeží trus, přičemž v některých pramenech se setkáváme rovněž s druhem statkového hnojiva nazývaného jako hluboká podestýlka. Komposty jsou podle platné terminologie organickými hnojivy. Pro aplikaci těchto statkových, resp. organických hnojiv využíváme různé modely rozmetadel.
Tato rozmetadla mohou být konstruována jako tažená s jedno až tříosým podvozkem a jako nástavbová, kdy se jedná o nástavby výměnných systémů, nákladních automobilů nebo speciálních nosičů. Podíváme-li se na jednotlivé konstrukční prvky, pak je rozmetadlo tvořeno nástavbou o různém objemu, která je osazena podlahovým dopravníkem či dopravníky podle kapacity a nosnosti rozmetadla. Jeho úkolem je posuv hmoty směrem k frézovacímu ústrojí.
Pohon dopravníku může být zajištěn mechanicky, a to prostřednictvím převodovky nebo rohatkového mechanismu a další možností je pohon hydromotorem. Důležitým funkčním prvkem je systém zpětného chodu dopravníku v případě nahromadění materiálu v oblasti frézovacího ústrojí. U některých výrobců je podlahový dopravník nahrazen výtlačným štítem, který rovněž posunuje materiál směrem k frézovacímu ústrojí.
Frézovací ústrojí je tvořeno vertikálními, nebo horizontálními frézovacími válci, přičemž v případě vertikálního provedení plní také funkci pracovního ústrojí a provádějí samotnou aplikaci. V tomto případě hovoříme o rozmetadlech hnoje. V případě horizontálních válců hovoříme o válcích frézovacích, jejichž úkolem je připravit dostatek rozmělněného materiálu, který je zároveň odhazován směrem k rozmetacímu ústrojí, jež je v tomto případě tvořeno dvěma, případně více rozmetacími talíři s vertikální osou rotace. Důležitým prvkem, zejména u univerzálních modelů, avšak také u rozmetadel hnoje, je hydraulicky polohovatelná clona, která reguluje míru toku materiálu směrem k frézovacímu ústrojí a přispívá tak k regulaci dávky, například při aplikaci již zmíněného drůbežího trusu. Součástí konstrukce rozmetacího ústrojí jsou rovněž různé typy zakrytování rozmetacího ústrojí, které jsou rovněž nastavitelné a usměrňují tok materiálu. Výše popsané prvky jsou v našich podmínkách nejběžnější, avšak existují různá konstrukční řešení, kdy funkci frézovacího a zároveň rozmetacího ústrojí plní jeden, nebo více horizontálních válců.
Technické parametry
Někteří výrobci rovněž používají boční aplikační ústrojí, kdy je na boku nástavby usazen metač, který rozmetává hmotu do určité vzdálenosti.
Co se týká technických parametrů, pak se u rozmetadel nejmenších kategorií setkáváme s objemem nástavby 3 až 10 m3, střední třída nabízí zpravidla 8 až 18 m3 a modely vyšších výkonových tříd pojmou 16 až 40 m3. Pro rozmetání kompostů a drůbeží podestýlky se používají různé nástavky pro zvýšení objemu korby. Co se týká pracovních záběrů, pak u modelů s horizontálními rozmetacími válci koresponduje záběr se šířkou rozmetadla, tj. 2 až 3 m, u modelů se svislými rozmetacími válci činí pracovní záběr zpravidla 4 až 8 m a univerzální modely s frézovacími válci a rozmetacími kotouči aplikují hnojivo až do 24 m. V souvislosti s tím je nutné vyřešit plnění rozmetadel, přičemž nároky na manipulační techniku stoupají s počtem rozmetadel v lince. V současnosti se v této oblasti hojně využívají teleskopické nakladače vybavené hydraulickými vidlemi, případně lopatami s příklopem s objemem 1,5 až 2 m3 pro manipulaci s chlévským hnojem, případně se jedná o lopaty pro manipulaci s komposty o objemu 1,5 až 2,5 m3. Tyto stroje vynikají mimořádnou obratností a teleskopicky výsuvné rameno urychluje proces nakládání. Avšak se stoupajícími nároky na výkonnost se v některých zemědělských podnicích a podnicích služeb objevují moderní a výkonné těžké kolové nakladače s adaptéry pro manipulaci se statkovými hnojivy, které pojmou zpravidla 2,5 až 4,5 m3.
Pro tekutá hnojiva
Mezi tekutá statková hnojiva patří na prvním místě kejda prasat a skotu. S rozvojem bioplynových stanic se prosazuje stále ve větším množství tzv. digestát, organické hnojivo, které svou konzistencí kejdu připomíná a jedná se vlastně o vedlejší produkt výroby bioplynu, respektive elektrické energie. Dále mezi tekutá statková hnojiva řadíme močůvku, rovněž tekutou frakci po provedení separace kejdy, a obsahy jímek budovaných jako součásti zpevněných hnojišť. Pro aplikaci těchto hnojiv se využívají různé konstrukce cisteren, které jsou nabízeny jako návěsy a přívěsy, nástavby nákladních automobilů a výměnných systémů a rovněž se s nimi setkáme jako s nástavbami různých speciálních nosičů.
Základním konstrukčním prvkem strojů pro aplikaci tekutých statkových hnojiv je cisterna vyrobená z oceli nebo plastu. V případě ocelových cisteren se jedná o nádrže s důkladně provedenou antikorozní ochranou a používání ušlechtilých materiálů, často v kombinaci s precizně provedeným lakováním. Plastové nádrže jsou vyrobeny zejména z laminátu vyztuženého skelnými vlákny nebo z dalších typů plastů, kdy se klade důraz na pevnost, stabilitu materiálu a dlouhou životnost. Dalšími komponenty jsou systémy plnění, zpravidla se setkáme s vybavením cisteren aktivními a pasivními plnicími zařízeními.
Aktivní systémy reprezentují různé typy vývěv, které se liší zejména výkonem nasávaného vzduchu a principem plnění, respektive vyprazdňování funguje na bázi nasávání, nebo vytlačování vzduchu a nasávané médium nepřichází do styku s prvky vývěvy. Další možností jsou různé typy čerpadel, která jsou zpravidla osazena oběžným kolem a drticím zařízením, neboť zde naopak přichází nasávané médium do kontaktu s pracovními prvky čerpadla. Můžeme se rovněž setkat s kombinací vývěvy a jakéhosi pomocného čerpadla pro zvýšení sacího výkonu. Jako pasivní systémy plnění lze označit plnicí otvory, kdy se jedná zpravidla o horní plnicí otvor nebo o boční plnicí otvory. Plnění tekutým hnojivem zajišťuje externí stacionární nebo mobilní čerpadlo, případně přívozní cisterna, jejíž objem by měl představovat násobek objemu cisterny určené pro samotnou aplikaci. Aktivní systémy nasávání lze doplnit o různé typy a průměry hadic a nechybí také různá nasávací ramena. Menší kategorie závěsných cisteren jsou osazeny zpravidla jedno nebo dvouosým podvozkem a objemy nádrží dosahují 2,5 až 10,5 m3. Jako střední kategorii lze označit modely s dvouosým podvozkem s objemem nádrže 10 až 15 m3. Cisterny vyšších tříd nabízejí dvou a tříosý podvozek a objem nádrže 18 až 25 m3, avšak setkáme se rovněž s většími objemy a někteří výrobci dokonce dodávají cisterny se čtyřmi osami.
Jak aplikovat?
Také v případě tekutých hnojiv je nutné sestavit systém tak, aby bylo možné provádět aplikaci v požadovaném termínu, což se projeví zejména při hnojení během vegetace.
V podstatě existují dvě základní možnosti, přičemž u menších objemů a přívozních vzdáleností mezi skladovacími kapacitami a pozemkem vše zajišťuje jedna nebo více cisteren. Při nutnosti aplikace velkých objemů, mnohdy v krátkém čase, se prosazuje systém s oddělenou dopravou a aplikací. Zde se využívají přívozné cisterny, které jsou z hlediska konstrukce podvozku koncipovány zejména pro silniční provoz, čemuž odpovídá pojezdová rychlost 40 až 60 km/h, silniční nebo univerzální pneumatiky, velké objemy a relativně jednoduchá výbava. Objem a počet přívozných cisteren závisí na aplikované dávce, vzdálenosti od skladovacích kapacit a na objemu aplikační cisterny. Naproti tomu cisterna, která provádí aplikaci, odpovídá požadavkům z hlediska nižší hmotnosti, obratnosti, v případě aplikace ve vzrostlém porostu musí být podvozek a jeho konstrukce zvoleny s ohledem na maximální šetrnost k porostu. Takováto cisterna pak nabízí zpravidla komfortní výbavu od ovládání případných adaptérů pro aplikaci tekutých hnojiv až po možnost nastavování požadované dávky.
Pro samotnou aplikaci se využívají různé adaptéry, které se s cisternou agregují prostřednictvím upínací konzole nebo pomocí tříbodového závěsu. Z hlediska aplikace můžeme rozdělit nástavce a adaptéry na provedení pro povrchovou a pro podpovrchovou aplikaci.
Mezi nejjednodušší způsoby povrchové aplikace patří nárazové hlavy pro plošnou aplikaci, případně adaptéry tvořené rameny s usměrňovacími plechy pro plošné „rozlévání“ kapalin, přičemž zde je nutné hnojivo bezprostředně po aplikaci zapravit a zabránit nadměrným ztrátám dusíku, s čímž souvisí omezení nežádoucího zápachu, a tudíž alespoň částečné uklidnění emocí městských návštěvníků venkova. Tyto hlavice mohou být buď pasivní, kdy se jedná o tzv. nárazový plech, který usměrňuje tok, nebo může jít o aktivní hlavice, které se pohybují, a tím napomáhají k rozptýlení hnojiva na povrchu pozemku. Způsobem plošné aplikace je využití tzv. kejdového děla, které slouží k plošné aplikaci na povrch pozemku, kdy se cisterna pohybuje po zpevněné komunikaci a aplikuje hnojivo, čehož se využívá při hnojení luk ve svazích, kdy není nutné opouštět příjezdové cesty a podstupovat riziko jízdy po nadměrných svazích.
Přesná povrchová aplikace
Další formou povrchové aplikace, která se hojně využívá, je nasazení hadicových aplikátorů. Hadicové aplikátory jsou nabízeny zpravidla v pracovním záběru 4 až 24 m, přičemž při volbě pracovního záběru je nutné uvažovat objem cisterny, délku dráhy, kterou urazíme po pozemku a samozřejmě velikost dávky. Což v praxi znamená, aplikuji-li 10 m3/ha s cisternou o objemu 10 m3, pak při osazení hadicovým aplikátorem urazím dráhu 1,11 km. Vrátím-li se ke konstrukci hadicových aplikátorů, pak se setkáme s provedením osazeným jedno, nebo dvěma rozdělovacími hlavami, které jsou napojeny na hadici z cisterny a jejichž úkolem je dopravit tekuté hnojivo do všech hadic. Rozdělovací hlavy jsou osazeny zpravidla drticím zařízením pro rozmělnění případných organických zbytků. Možností je u některých modelů rovněž využití šnekového dopravníku.
Součástí konstrukce jsou různé systémy, které zabraňují úkapu hnojiva při přepravě po silnici, kdy dojde k otočení hadic tak, že se zabrání vytékání zbytkového hnojiva. Hadice mohou být vyrobeny z různých materiálů, přičemž je kladen důraz na pevnost, pružnost a v případě aplikace ve vzrostlých porostech také na šetrnost vůči rostlinám. Proto se můžeme setkat s kombinací vyztužených masivních hadic, které jsou v určité délce osazeny nástavci z měkkého materiálu z technické textilie, která je k rostlinám šetrná. Rovněž existují různé nástavce hadic, které slouží pro aplikaci hnojiva do oblasti kořenového systému trav a jedná se o různé typy botek z hlediska tvaru a konstrukce, které mírně narušují povrch, avšak nejedná se v žádném případě o injektáž hnojiva pod povrch půdy.
V některých zemích se setkáváme s hadicovými aplikátory agregovanými do zadního tříbodového závěsu traktoru a tekuté hnojivo je nasáváno ze stacionárního mezizásobníku, který plní přívozné cisterny, či nákladní automobily.
Podpovrchové zapravení
Aplikace tekutých statkových hnojiv může být spojována rovněž se základními půdozpracujícími operacemi, jako jsou podmítka a kypření. Někteří výrobci používají tzv. zapravovací rámy vlastní konstrukce, jiní využívají standardní podmítače a kypřiče renomovaných výrobců. Stejně tak, jako rozdělujeme podmítače a kypřiče na radličkové a talířové, platí stejná pravidla pro tyto adaptéry pro aplikaci tekutých statkových hnojiv. Talířové modely pak můžeme ještě rozdělit na ty, které se využívají pro aplikaci na orné půdě a ty, které nacházejí uplatnění při hnojení travních porostů, případně porostů kulturních plodin do určité růstové fáze. Úprava podmítače spočívá v osazení slupic držáky hadic a jejich upevnění tak, že je hnojivo aplikováno za radličkou a dochází k opětovnému zaklopení do vrchních vrstev půdního profilu, přičemž součástí nářadí je rovněž utužovací válec. Co se týká hloubky zapravení, odpovídá spíše mělké až střední podmítce.
Pracovní záběry těchto adaptérů činí zpravidla 2,5 až 4,5 m, přičemž hloubka a záběr závisí především na možnostech trakčního prostředku, neboť ten musí „táhnout“ cisternu, jejíž hmotnost značná, přičemž tahová síla musí překonávat ještě odpor zahloubeného nářadí. Konstrukční principy radličkových kypřičů jsou obdobné jako u podmítačů upravených pro aplikaci, avšak využívají odlišné konstrukce slupic, které musí zvládnout zapravení do větších hloubek.
U modelů pro travní porosty se používají spíše různé typy botek, které narušují povrch a jsou určeny spíše pro aplikace do mělkých vrstev půdního profilu. Talířové adaptéry pro práci na orné půdě vycházejí z konstrukce talířových podmítačů a jsou tvořeny zpravidla dvěma řadami talířů, které jsou umístěny blízko za sebou. Do pracovního prostoru talířů jsou vyvedeny aplikační hadice, které přivádí hnojivo a opět dochází k jeho zapravení.
U talířových adaptérů pro výživu a hnojení travních porostů se využívá takové konstrukce, která umožňuje rozříznutí drnu a jeho otevření, následuje aplikace hnojiva a opětovné uzavření vrchní vrstvy. Zde se využívá obdobné konstrukce jako u diskových secích botek, kdy se jedná o dvojici talířů, které vzájemně svírají určitý úhel. Do prostoru mezi tyto dva talíře je vyvedena aplikační hadice. Co se pracovního záběru talířových adaptérů týká, odpovídá záběru radličkovým modelům.
Zapravení rostlinných hnojiv
Také tzv. zelené hnojení a posklizňové zbytky musí být zapraveny tak, aby docházelo k jejich rozkladu za pomoci půdních organismů. Posklizňové zbytky a rostlinná hnojiva jsou v půdě rozkládány tím snadněji, čím větší mají tzv. aktivní povrch. Jde tedy o jejich zpracování takovým způsobem, aby byl jejich povrch dostatečně narušen a hmota byla přístupná půdním mikroorganismům. Proto se také setkáváme s ošetřováním porostů zeleného hnojiva mulčovači, při zapravování slámy, neprovádí-li se drcení přímo sklízecí mlátičkou, se využívají drtiče slámy a poměrně často se s jejich nasazením setkáme v souvislosti se zpracováním kukuřičného strniště po sklizni zrnové kukuřice. Zcela záměrně jsem použil název drtič, neboť ten na rozdíl od řezačky nevytváří rovné hrany, ale hrany nepravidelné a narušené, čímž se zvětšuje aktivní povrch pro rozvoj mikroorganismů, přičemž v případě kukuřičného strniště rovněž dochází k likvidaci zavíječe.
Lze říci, že u řady rostlinných hnojiv můžeme hovořit o kombinovaném hnojení, když pro snazší rozklad a vyšší aktivitu procesů probíhajících v půdě dochází ke kombinaci s pevnými, nebo tekutými statkovými hnojivy a následnému zapravení této masy organického materiálu. Rovněž existují speciální stroje, které vychází z konstrukce mulčovačů a jsou určeny pro ošetřování pastvin a rozprostírání výkalů. Zapravení hmoty na orné půdě pak zajišťuje odpovídající nářadí pro zpracování půdy.
Široká nabídka příslušenství
Veškerá technika pro aplikaci pevných, tekutých a rostlinných statkových hnojiv nabízí široké možnosti příslušenství. U rozmetadel pevných statkových hnojiv se jedná o volbu rozmetacího ústrojí, různý počet a konstrukce frézovacích válců, v případě přípojných vozidel pak o různou konstrukci nápravy a širokou nabídku pneumatik. Technika pro aplikaci tekutých hnojiv nabízí kromě již popsaných adaptérů různé systémy ovládání a regulace dávky a příslušenství zahrnuje různé hadice a plnicí otvory různých průměrů, mechanicky, hydraulicky, nebo pneumaticky ovládané. Jsou-li rozmetadla a cisterny agregovány s podvozky nákladních automobilů, je kladen důraz na konstrukci náprav, a s tím související zemědělské pneumatiky zajišťují dostatečnou trakci a šetrnost k povrchu půdy. Co se týká charakteristiky nástaveb z hlediska objemů u speciálních nosičů a nákladních zemědělských automobilů, odpovídají jak v oblasti rozmetadel, tak i cisteren svou velikostí středním a větším objemům. Nákladní automobily i přípojná vozidla pak nabízejí různé systémy regulace tlaku v pneumatikách.
Technika pro přípravu rostlinných hnojiv (tedy mulčovače a drtiče) zahrnuje v nabídce příslušenství zejména různé typy protiostří a rozprostíracích plechů, které mají za úkol precizní rozdrcení hmoty a její rovnoměrné rozvrstvení po povrchu půdy. Na trhu existuje široká nabídka základních strojů a příslušenství, které mají stavebnicový charakter a je možné je sestavit tak, aby bylo možné aplikovat statková hnojiva v různých podmínkách a dosáhnout tak požadovaného výsledku.
Klíčové informace
–Z technologického pohledu můžeme hovořit jak o přímé aplikaci statkových hnojiv, tak o použití takových, která již prošla nějakou technologickou úpravou (to se týká zejména separace kejdy na tekutou a pevnou frakci).
–Aplikace statkových hnojiv musí probíhat stejně jako veškeré agrotechnické zásahy
– v optimálním čase,
– v požadované kvalitě,
– za použití vhodných mechanismů,
– navíc s ohledem na stále se zpřísňující normy týkající se ochrany životního prostředí.
Filip Javorek,
spolupracovník redakce
