Řešení není diktát, ale kompromis

Minulý týden jsme informovali o jednání zástupců obchodních řetězců s ministrem zemědělství a s představiteli tuzemských dozorových orgánů o návrhu novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, o podílu českých potravin na pultech obchodů i o kvalitě prodávaných potravin. Jak se na tyto okruhy problémů dívají samotní obchodníci jsme se zeptali předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeňkem Juračkou, který se jednání osobně účastnil.

Jak se staví Svaz obchodu a cestovního ruchu k návrhu novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích?
Náš svaz je a vždy byl v otázkách regulace trhu prostřednictvím nové či novelizované legislativy dosti konzervativní. Držíme zásadu, že je lepší žádná regulace než regulace špatná. Odráží se to i v postoji k oběma navrhovaným legislativním opatřením. Chápeme smysl obou zákonů a jejich nutnost. Například novela zákona o potravinách je určitě na místě neb trh se vyvíjí rychleji než nová potřebná legislativa a na změny situace na trhu je potřeba reagovat. Nepopíráme ani fakt, že je potřeba bojovat proti kouření a drogám zejména u mladistvých. Nicméně oběma zákonům, tedy jak navrhované novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích, tak i právní normy o prodeji tabákových výrobků, kterou formulovala Evropská unie, chybí to, na co již léta upozorňujeme, a to provedení řádné RIA, tedy podrobného rozboru a zvážení dopadu této legislativy do podnikatelské sféry. Jsme stále přesvědčeni o tom, že stát má novou legislativou tržní prostředí kultivovat, tedy stanovit vyvážená pravidla shodná a platná pro všechny tržní subjekty, nikoliv tvrdě zasahovat do právních vztahů těchto subjektů zákonem.

Která ustanovení v návrhu zákona obchodníkům nejvíc vadí a proč?
U zákona o potravinách jde víceméně o skutečnost, že na všech stranách vznikl dojem, a to bohužel i vlivem médií, že obchodníci mají averzi vůči snaze ministerstva a dalších institucí více prosazovat na trhu české výrobky a pravidla, která s tím souvisí /jako například značení výrobků/. Je to naprostý omyl. Nevím, proč by to obchodníci dělali. Všichni jsme natolik gramotní, abychom pochopili, že prodejem českých výrobků podporujeme u nás zaměstnanost a tím i koupěschopnost našich zákazníků. Rozpor je v metodice a přístupu k realizaci navržených postupů. Vysvětlení této problematiky by však potřebovalo minimálně samostatný článek neb situace není zdaleka jednoduchá. Zmíním tedy pro ilustraci pouze jeden z problémů a to je značení výrobků uzenin co se týče jejich identifikace. Dobrý obchodník ví, že zákazník chce být informován a rád mu informace poskytne. Tyto informace však musí být utříděny tak, aby byly na jednu stranu plně vypovídající, na stranu druhou aby byly srozumitelné a pokud možno stručné. Zejména u uzenin to není jednoduché neb naplnění požadavků navrhovaných v novele by bylo realizovatelné pouze za cenu zcela nepřehledného množství psaných informací, v kterých by se zákazník takzvaně utopil. Zároveň je i obtížné stanovit jejich původ, neb pokud se skládají z více složek, je téměř jisté, že je výrobci nakupují ze třech i více států a to ne trvale, ale dle vývoje cen na trhu. Tak bych mohl v dalších podobných argumentech pokračovat.
U evropského zákona o prodeji tabákových výrobků je situace podobná. Všichni si uvědomujeme, že kouření škodí zdraví a je potřeba s tím něco dělat. Ale cesta není podle našeho názoru určitě jen ve zvýrazňování značení a striktních omezeních a zákazech. Vzpomeňme na tzv. ruský „suchý zákon“ a jeho dopad do požívání alkoholu v této zemi. Navíc v našem případě zde byl silně opominut i dopad šedé ekonomiky a kriminality na našem trhu a daňové ztráty, které se silně zvyšují nelegálním dovozem a podobnými praktikami, kterými náš trh bohužel přímo oplývá.

Jaké kompromisní řešení u sporných bodů navrhujete?
Jedinou cestou je vyhnout se diktátu z jedné strany v tomto případě státu a vůči návrhům z EU být trochu kritický a hlavně nebýt, jak se říká, papežštější než papež. Pak to chce samozřejmě trvalý dialog, pokud je ovšem s kým. Momentálně je v tomto směru příznivá situace na ministerstvu zemědělství neb stávající ministr ač v demisi je po dlouhé době zase odborníkem ve svém oboru a přesto, že se neshodujeme v některých navrhovaných řešeních, je zde otevřená reálná cesta k věcné diskusi a kompromisu.

Co soudíte o snaze MZe o větší zastoupení českých potravin na trhu a o úrovni kontrol našich dozorových orgánů?
Co se týká zastoupení českých potravin na trhu, na to jsem prakticky odpověděl již v předešlé otázce. Navíc lze dodat, že realizace snahy o prosazování českých potravin na našem trhu se nemůže opírat o proklamace ale o činy. Stále opakuji příklad značky Klasa, kde jsem již několikráte opakoval, že dochází k její inflaci neb ze zhruba 1300 výrobků označených touto značkou si zákazník koupí v obchodech sotva třetinu neb v počátku jejího prosazování na trhu byly sice investovány desítky milionů na osvětu směřující ke známosti této značky, ale zcela se v té době zapomnělo, že ruku v ruce musí jít i systematická podpora prodeje těchto komodit.
Pokud jde o dozorové orgány, stále tvrdím a mé zkušenosti ze zahraničí to potvrzují, že práce našich dozorových orgánů je svou výkonností, kvalitou a odpovědností vůči trhu i zákazníkům na jedné z nejvyšších pozic v Evropě, možná i ve světě. Mimo kauzy tzv. přelepování sýrů, kdy se mi zdálo, že inspekce „sbírá body“ na marginálních záležitostech a zlepšuje si tak průměr své úspěšnosti enormním zvýšením počtu cílených kontrol jsem nezaznamenal nesrovnalosti. Velice si cením i úrovně komunikace s naším svazem, který vyúsťuje dvakrát ročně kulatými stoly.
Když mám tuto příležitost tak bych rád poděkoval za skvělou práci a přátelské vztahy i touto cestou bývalému ústřednímu řediteli SZPI Jakubovi Šebestovi, s kterým jsem měl možnost spolupracovat celých dvacet let, kdy byl ve funkci. Jsem rád, že si ho nechal stávající ministr jako poradce neb není v Česku mnoho takových odborníků na potraviny a problematiku kontrol trhu jako je on. Gratuluji i nedávno jmenovanému novému řediteli Martinu Klanicovi, který má jeho školu a dlouhá léta spolu tvořili vynikající tandem. I ostatní dozorové orgány v ČR a jejich práci považuji za velmi kvalitní, což se obráží nejen na tolik diskutované kvalitě prodávaných a vyrobených potravin, ale i na úrovni kontroly dovozu. Zákazník v naší zemi může být z tohoto hlediska klidný.