Zemědělcům, potravinářům, spotřebitelským organizacím ani ministerstvu zemědělství se nelíbí, že obchodní řetězce prodávají pod vlastními privátními značkami anonymní potravinářské výrobky, které jsou podle nich často méně kvalitní.
Požadují proto, aby i privátní značky řetězců povinně obsahovaly informaci o výrobci, podle které by se mohli zákazníci při nákupu potravin orientovat. Obchodníci naopak tvrdí, že privátní značky jsou kvalitní a jejich obliba roste, takže není důvod zavedenou praxi měnit. Výrobky privátních značek řetězce nabízejí pod vlastním obchodním názvem a za nižší ceny.
Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů ČR soudí, že legislativa by měla obchodníkům uložit povinnost, aby i u privátních značek uváděli jejich výrobce. "Spotřebitel má právo vědět, kdo produkt vyrobil. Tato informace je společně s informací o složení potravinářského výrobku klíčová, protože jsou to pro spotřebitele dva základní faktory, podle kterých zboží vybírá," uvedla Picková. Dodala, že výrobky prodávané pod privátní značkou řetězců navíc často bývají méně kvalitní. "Když si spotřebitel dokáže porovnat masný výrobek koupený v oblíbené prodejně, u které zná její dodavatele, se stejnojmenným párkem z řetězce, tak je někdy až šokován z rozdílu v kvalitě," upozornila.
Podle ředitele odboru komunikace MZe Libora Vacka sice ministerstvo preferuje, aby výrobce potravin byl zřejmý, ale současný stav, kdy jsou používány privátní značky, není protizákonný. „Nicméně ministr zemědělství se kloní k tomu, aby spotřebitel měl přímo dostupnou informaci o výrobci. MZe zvažovalo možnost iniciovat legislativní úpravu, ale tato záležitosti v tuto chvíli není prioritou,“ řekl minulý týden Vacek.
Zcela jednoznačně je proti privátním značkám Agrární komora ČR. „Jejich používání je v naprostém rozporu s trendem současné doby, kterým jsou bezpečné potraviny, neboť tyto značky de facto znemožňují dohledatelnost,“ říká prezident komory Jan Veleba. „Jestliže chovatelé musejí každé nově narozené tele identifikovat a zaevidovat, a pak jejich maso skončí v takovém výrobku, je to zcela nepřijatelné. Po tom, čeho jsme byli svědky v loňském roce, nevěříme řetězcům, že jsou schopny garantovat kvalitu privátních značek.“ dodává Veleba. Stát či Evropská komise by podle něj měly tuto záležitost řešit legislativně a komora proto otevřela diskusi na toto téma i na půdě evropských agrárních organizací COPA a COGECA.
Privátní značky vadí také potravinářským firmám. "Zákazník by měl podle nás vědět, odkud zboží pochází, aby se mohl rozhodnout, jestli chce český, polský nebo rumunský výrobek. Povinnost uvádět výrobce by proto měla být naprosto samozřejmá," řekl ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna, podle kterého se za anonymitou privátních značek často skrývají nekvalitní výrobky, které parazitují na originálních potravinářských výrobcích.
Výrobce neuvádí na obalech svých privátních značek potravin například společnost Ahold Czech Republic, která v ČR provozuje síť supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. Ahold tvrdí, že jí to tuzemské zákony umožňují. Svůj postup zdůvodňuje tím, že sama vymýšlí receptury i obaly potravinářských výrobků, které rovněž testuje. "Tím, že prodáváme privátní značky, se vlastně podepisujeme na tento výrobek a tím i garantujeme jeho kvalitu. Snažíme se proto, aby výrobek byl v odpovídající kvalitě, kterou po nás zákazník požaduje," uvedl Libor Kytýr z Ahold Czech Republic.
Obliba privátních značek u českých zákazníků i díky jejich nízkým cenám v posledních letech roste, a obchodní řetězce proto pod vlastní značkou nabízí nejen potraviny a nápoje, ale i domácí spotřebiče či sportovní potřeby. Česká republika nyní patří mezi země střední a východní Evropy, v nichž je nejvyšší podíl vlastních privátních značek maloobchodních řetězců v rychloobrátkovém baleném zboží. Podíl dosahuje 17 procent, což je stejně jako na Slovensku a o tři procentní body méně než v Rakousku a Maďarsku.
