15.03.2013 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Řezové práce a péče o ovocné stromy

Řezové práce v ovocné výsadbě patří k základním agrotechnickým zásahům, jsou tedy významnou složkou komplexní péče o ovocné stromy. Cílem řezu je vytvoření pevné pružné kostry koruny s účelným rozmístěním kosterních větví, sleduje i časný vstup do plodnosti, umožňuje požadované prosvětlení a provzdušnění celé koruny a udržuje její rozměry v odpovídajícím sponu a systému pěstování, což se příznivě projevuje nejen v ovlivnění plodnosti, ale i v omezení některých chorob a škůdců.

Nelze opomenout význam fyziologický, tedy rovnováhu mezi růstem a plodností, současně i schopnost stabilizovat výnosy požadované kvality ovoce bez výrazných výkyvů v jednotlivých letech.

Význam řezu v ovocné výstavbě
 
Vyjmenované cílové požadavky jednoznačně vedou ke zlepšení zdravotního stavu a současně mají vliv na prodloužení životnosti výsadby.
Řez zpravidla sleduje zkrácení či odstranění větví či výhonů z koruny, ale současně bývá vázán na tvarování, které usměrňuje růst větví do požadované polohy ohýbáním, vyvazováním či usměrněním růstu za použití nejrůznějších pomůcek.
Způsob řezu je ovlivňován charakteristikou výsadby (intenzivní, extenzivní), ovocným druhem i systémem pěstování (pásová, stěnová výsadba, výsadba zákrsků, vřeten, kolumnárních tvarů apod.). Zohledňuje vlastnosti použitých kombinací odrůdy a podnože, půdně-klimatické podmínky výsadby včetně sponu, úrovně výživy, úhrnu srážek či použití doplňkové závlahy.

Rozdělení řezu
 
Nejčastěji rozdělujeme řezové práce podle vývojového období na řez výchovný (základní, tvarovací), udržovací (udržení růstu a plodnosti – průklest) a zmlazovací (obnovovací). Podle termínu časového období na řez zimní (v době vegetačního klidu), letní (v době vegetace), podle délky zkrácení výhonů (krátký, střední, dlouhý), podle způsobu (řez na ostro, na čípek, na patku, na větevní kroužek, což jsou převážně využívané způsoby ve školkařské výrobě). V tomto bohatém počtu způsobů nelze opomenout řezy označované podle autorů (Lorettův, Gaucherův, Šittův, Zahnův, Pillar systém a další), ale i současné zásady řezů některých intenzivních tvarů Solaxu, štíhlých vřeten na Click a další.
Neméně důležité je zohlednění požadavků druhů a odrůd. Značné jsou druhové i odrůdové rozdíly nejen v intenzitě růstu, ale i charakteru plodnosti, stupni ovětvování, délce zóny vyholování větví apod. Intenzivní sady aplikují řez obrysový (konturový) s využitím mechanizace, která upravuje výšku i šířku ovocné výsadby. V návaznosti je pak využit řez selektivní, zpravidla za použití elektrických nůžek.

Výchovný řez
 
Mezi významné způsoby nejčastěji řadíme řez podle vývojových období, kdy zakládáme tvar koruny pro budoucí pěstování a sklizeň.
Řez výchovný uplatňujeme na jaře, po výsadbě, je nezbytný a sleduje ujatelnost stromku, ale i vytvoření nových přírůstků.
U většiny tvarů (zákrsky, stěny jádrovin, čtvrtkmeny peckovin) základ tvoří tři až pět výhonů, řezem odstraníme konkurenční a v ostrém úhlu rostoucí výhony. Postranní zkracujeme o 1/3 až 2/3 délky na vnější pupeny tak­zvaným řezem na rovnováhu. Terminál (střední výhon) ponecháme 0,15 m nad úrovní postranních zkrácených výhonů.
Ve druhém až čtvrtém roce je hloubka zkracování tím menší, čím intenzivněji stromky rostou. Řezem odstraňujeme konkurenční a v ostrém úhlu rostoucí výhony s uplatněním obecně platných zásad včetně zachování převahy vrcholu.
Výchovný řez končí vytvarováním koruny a dosažením přírůstků 0,3–0,4 m. Silný řez vyvolává oddálení plodnosti.

Udržovací řez
 
Výchovný řez plynule přechází do řezu udržovacího, který sleduje stálou obnovu plodonosného dřeva a vhodný poměr mezi růstem a plodností.
Převažuje prosvětlovací řez, odstraňujeme polámané, poškozené větve – napadené chorobami a škůdci, zkracujeme nebo odstraňujeme větve bránící běžnému provozu (zasahující do pracovní uličky), současně i snižujeme korunu za účelem její dostupnosti, odstraňujeme zahušťující, vidličnatá rozvětvení, nevhodně rostoucí, vyplňujeme uvolněný prostor.
Řezové práce jsou již řízeny potřebou (délkou přírůstků, plodností apod.), zpravidla jednou za tři roky. 

Zmlazovací řez a přeroubování stromu
 
Zmlazovací řez začíná v období slábnutí prodlužujícího růstu větví a projevuje se intenzivnější tvorbou vlků. Dochází ke střídavé sklizni a snižuje se množství i kvalita sklizně. Uvedené projevy charakterizují zpravidla ukončování životnosti výsadby. Pozornost zasluhuje průběžné zmlazování větví již v průběhu řezu udržovacího. Jinak se hloubka zmlazení se řídí stavem stromu.
Vlastní zmlazení spočívá v zakrácení kosterních větví o 2/3 délky, přičemž dbáme, aby větve byly stejnoměrně rozmístěny v koruně. V bezprostřední blízkosti řezné rány ponecháváme tažný výhon nebo mladší větev. Ponechané větve po řezu vytvoří kužel s různě velkým vrcholovým úhlem (jabloně 100–120°, hrušně 70–80°).
V praxi často dochází ke spojení řezu zmlazovacího s přeroubováním stromu vhodnější odrůdou. Je nejrychlejším a nejlepším prostředkem, jak v poměrně krátké době dosáhnout sklizně kvalitního ovoce. Přeroubováváme stromy naprosto zdravé, ne staré, zababčelé a nemocné. Důležitým předpokladem pro přeroubování je afinita přeroubovaného stromu a štěpované odrůdy.

Termín řezu
 
Současně i termín řezu rozhoduje o jeho prospěšnosti. U jádrovin se nejčastěji uplatňuje řez v době vegetačního klidu, lépe však v předjaří. Zvyšuje tvorbu letorostů, jejich listovou plochu. Její dostatečné osvětlení podporuje kvalitní sklizeň, ale i zakládání květních pupenů, celkově vede k posílení stromu. Pozdně letní řez v srpnu ovlivňuje vybarvení plodů, vede k zbrzdění růstu, ale i k omezení hořké pihovitosti plodů.
U peckovin používáme zásadně řez během vegetace, nejčastěji v červenci, v srpnu nebo i poz­dě na jaře (začátek kvetení). Vy­tvořené silné zahušťující letorosty je vhodné odstranit v červnu a červenci. Letní řez působí odstraňování zásobních látek nashromážděných letorosty. Redukce velkého zahuštění letorosty ovlivňuje vodní bilanci, snižuje transpiraci, současně i působí oslabení kořenové soustavy.
Ošetření velkých řezných ran (sanace ran), nejčastěji nad 30 mm, se uplatňuje po řezu nejčastěji v době vegetačního klidu zatřením řezných ran stromovým balzámem, latexovou barvou s přídavkem fungicidu nebo i růstového stimulátoru. U latexové barvy volíme tmavé odstíny, hojení probíhá lépe, rány se lépe prohřívají.

 

Klíčové informace

– Cílem řezu je vytvoření pevné pružné kostry koruny s účelným rozmístěním kosterních větví. Optimální řez může stabilizovat výnosy požadované kvality ovoce bez výrazných výkyvů v jednotlivých ročnících.
– U jádrovin se nejčastěji uplatňuje řez v době vegetačního klidu, lépe však v předjaří.
– Řez výchovný provádíme na jaře, po výsadbě, je nezbytný a sleduje ujatelnost stromku, ale i vytvoření nových přírůstků
.

Prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc.,
Mendelova univerzita v Brně,
Zahradnická fakulta,
Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down