03.12.2010 | 07:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rizika při nakládání s pesticidy

Nakládání s pesticidy představuje možnost vzniku rizik a potenciálního nebezpečí ohrožení. Rizika jsou spojena s jejich přepravou, skladováním, přípravou
pro aplikaci, vlastní aplikací a rovněž poaplikačními postupy – čištěním techniky, nakládáním se zbytky a obaly. Tato rizika mohou být hrozbou pro zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Proto zainteresované skupiny odborníků vynakládají velké úsilí k jejich snižování různě účinnými opatřeními.

Zaměříme-li se na rizika použití pesticidů, tedy na rizika spojená zejména s používáním mechanizačních prostředků na ochranu rostlin (postřikovačů), musíme jít na začátek celého procesu. Postřikovače musí splňovat požadavky kladené na jejich technický stav normami ČSN EN 907 – Zemědělské a lesnické stroje – Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv – Bezpečnost a ČSN EN 12761 Zemědělské a lesnické stroje – Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv – Ochrana životního prostředí – Část 1: Všeobecně, Část 2: Postřikovače polních plodin, Část 3: Postřikovače prostorových kultur s podporou vzduchem uživatelé mají povinnost dodržovat požadavky technologické, tj. požadavky na jejich provoz a použití při aplikaci pesticidů. Postřikovače musí být funkčně způsobilé k aplikaci pesticidů, což je kontrolováno pravidelným testováním podle ČSN EN 13790 Zemědělské stroje – Postřikovače – Kontrolní testování – Část 1: Postřikovače polních plodin, Část 2: Postřikovače prostorových kultur s podporou vzduchem.

Technické požadavky  

Postřikovače musí pro svou správnou činnost splňovat řadu technických požadavků, které vycházejí z výše uvedených evropských norem, již zavedených do ČSN a jsou zaměřeny především na ochranu životního prostředí a bezpečnost práce. V ČR jsou stanoveny zákonem 326/2004 Sb.  Postřikovače tak musí vyhovovat nejen vzhledem k prohlášení o shodě a označení CE, které řeší problematiku shody s technickými požadavky na strojní zařízení, ale i  zápisu do úředního registru Státní rostlinolékařské správy a být označeny registrační nálepkou SRS.
Zápisem typu postřikovače do úředního registru SRS je stvrzeno vyhovění technickým a technologickým požadavkům s ohledem zejména na ochranu životního prostředí.

Technologické požadavky    

Požadavky na vlastní činnost postřikovače – aplikaci pesticidů: jak správně a bezpečně připravit aplikační kapalinu, jak nejlépe provést ošetření beze ztrát
Problematika ochranných zón a opatření z ní vyplývající jsou úzce spjaty s redukcí nežádoucích úletů kapaliny a s ochranou životního prostředí při aplikaci pesticidů v blízkosti vodních zdrojů a chráněných území. Systémy ochranných vzdáleností plně využívají všechna dostupná protiúletová opatření (technická i technologická). Aplikace pesticidů v takových rizikových oblastech se řídí požadavky, které jsou většinou zpracovány ve formě návodů k použití. Asanace postřikovačů se stává nedílnou součástí jejich používání, dodržování postupů vnějšího a vnitřního čištění celého postřikovače je jedním z kroků k ochraně životního prostředí a ochraně operátora. Dodržováním technologických požadavků při vlastní aplikaci pesticidů se dostáváme k jejich správnému používání.
Optimální podmínky pro aplikaci pesticidů „standardně“ vybaveným postřikovačem:
- rychlost větru méně než 5 m/s,
- max. teplota vzduchu 25 °C,
- relativní vlhkost vzduchu více než 60 %,
- dávka vody 200 l/ha a více,
- omezení úletu – velké kapky,
- pracovní tlak – nižší,
- optimální výška rámu nad porostem,
- pracovní rychlost 6–8 km/h (v závislosti na použité technice).
Dodržováním těchto podmínek se snižuje zejména riziko nežádoucích úletů, a tedy poškození sousedních porostů nebo kontaminace životního prostředí. Každé vylepšení postřikovače (protiúletové trysky, podpora vzduchem) ovlivňuje kvalitu práce postřikovače. Ten pak může být použit i za méně vhodných podmínek (silnější vítr, větší pracovní rychlost).
Prodejci postřikovačů v řadě případů propagují kvalitní aplikaci při rychlosti 20 km/h (i vyšší) a aplikaci při rychlosti větru  přes 10 m/s. Tato doporučení rozhodně nesplňují kritéria kvalitní a bezpečné aplikace pesticidů.

Úlet aplikované kapaliny
Úlet představuje zásadní problém aplikačních technologií pro bezvadnou aplikaci pesticidů. Jeho redukce je úzce spjata s využíváním různých protiúletových opatření.
Úlet je obvykle spojován s pohybem kapek aplikované kapaliny mimo cílovou plochu v průběhu aplikace. Tento typ úletu, obvykle nazývaný úlet přenášený vzduchem (airborne drift), je výsledkem faktorů spojených s aplikačními metodami a zařízením.
Druhý typ úletu, který může vzniknout ještě několik dní po aplikaci, se označuje jako úlet výparů (vapor drift). Je obecně spojen s odparem kapalin.

Nízkoúletové trysky
Pro snižování vlivu nežádoucích jevů výrobci trysek nabízejí trysky označované jako nízkoúletové či antidriftové.  Jsou konstrukčně odlišné od trysek standardních a jejich zvláštní funkce je ovlivňována pracovním tlakem kapaliny nebo přívodem vzduchu do rozptylované kapaliny. Výsledkem je pak buďto užší spektrum s většími kapkami, nebo s částicemi s obsahem vzduchu a kapalinovým obalem (bublinkami). Tyto trysky jsou nabízeny pod označením low-drift nebo anti-drift (SD, AD, SL, TT atd). Trysky s přisáváním atmosférického vzduchu pod označením IN-JET, B-JET, Turbodrop, ID, DB AI nebo s přisáváním vzduchu tlakového AIRTEC, AIRJET.

Technické úpravy postřikovačů
Různé typy krytů na tryskových rámech rovněž napomáhají omezovat úlet. Některé typy postřikovačů mají ramena s tryskami chráněna kryty buď z plechu či plexiskla nebo pomocí plachty či fólie. I přes konstrukční komplikace úlet prokazatelně omezují. Výzkum v aerodynamickém tunelu zjistil omezení úletu při použití krytů na tryskovém rámu. Výsledky z laboratoře na University of  Missouri, USA dokázaly možnost až 70% omezení úletu použitím mechanického krytu na tryskovém rámu.

Postřik s podporou vzduchem
Jedna z nejefektivnějších cest k omezení úletu malých kapek je použitím vysoké rychlosti vzduchu, který napomáhá dopravit kapky z trysky na cílový povrch. Postřikovač  je vybaven ventilátorem a tlakový vzduch je rozveden plachtovým rukávcem po celém záběru a vystupuje svisle nebo šikmo štěrbinou, tříští kapky a účinně je zanáší do porostu. Vzduchová podpora působí většinou ze zadní strany rámu, aplikace je přesnější a efektivnější a takový postřikovač lze použít až do rychlosti větru 9 m/s. Účinnost ošetření s 30 – 50 % dávkou je porovnatelná s klasickým postřikem. Systém většinou umožňuje vychýlení nosníku trysek a vzduchové štěrbiny či otvorů v určitém rozmezí, čímž je stroj schopen přizpůsobit se postřikové situaci a povětrnostním podmínkám. Řada studií prokázala, že podpora vzduchem omezuje úlet nánosu kapének z tryskového rámu.  Hlavní faktory, které musí být při použití podpory vzduchem obzvláště dodrženy, jsou rychlost vzduchu a jeho směr, pracovní rychlost a směr s ohledem na směr větru, povrch, který je ošetřován. Odlišné seřízení bude při ošetřování pozemků bez porostu (preemergentní aplikace herbicidů) a při ošetřování vzrostlého porostu (např. obilnin).

Ochranné vzdálenosti
Problematika ochranných vzdáleností a opatření z ní vyplývající jsou úzce spjaty s ochranou životního prostředí při aplikaci pesticidů v blízkosti zejména vodních toků a zdrojů. Systémy ochranných vzdáleností plně využívají všechna dostupná protiúletová opatření (konstrukční i technologická).
Ochranná vzdálenost (viz příklad  na obrrázku)  je vzdálenost mezi hranicí pozemku, kde je aplikován pesticid, a senzitivní  necílovou plochou (např. vodní tok, chráněná území atd.).
Aplikace pesticidů se v takových rizikových oblastech řídí požadavky, které jsou většinou zpracovány ve formě návodů k použití. Pro tyto systémy je také důležitá klasifikace používaných postřikovačů s ohledem na jejich vybavení k redukci nežádoucích úletů.

Asanace postřikovačů
Čištění postřikovačů patří k důležitým krokům po ukončení aplikace pesticidů, který by měl být prováděn pravidelně, důkladně a v neposlední řadě v souladu s požadavky na bezpečnost obsluhy a ochranou životního prostředí. Pravidelným a správným čištěním lze omezit rizika spojená s kontaminací zdrojů vod nebo poškozením ošetřovaných porostů a zejména životního prostředí.
Po ukončení práce nebo i během činnosti při střídání aplikovaných pesticidů musí být vždy provedeno důkladné vyčištění stroje. Tento druh čištění můžeme nazvat denním čištěním. V pravidelných intervalech pak musí být provedena i celková asanace celého aplikačního zařízení (minimálně po ukončení sezóny nebo odstavení stroje na dobu delší než například jeden týden nebo před plánovaným kontrolním testováním stroje). 

 

Klíčové informace

– Pro správné používání postřikovačů je důležité seřízení postřikovače, dodržování pracovní rychlosti, tlaku s ohledem na relativní vlhkost a teplotu vzduchu, rychlost větru.
– Správné seřízení znamená správné dávkování kapaliny na jednotku ošetřované plochy a kvalitní aplikaci pesticidů s minimálními riziky a dopady na zdraví rostlin, lidí, zvířat a životní prostředí.
– Povinnost, aby pesticidy byly aplikovány za správných podmínek, je nutné vyžadovat a kontrolovat
.

 

Ing. Petr Harašta, Ph.D.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down