08.03.2013 | 11:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rok se dá zhodnotit jako příznivý

Vyšší předepsané pojistné za zemědělské pojištění a nižší vyplacená pojistná plnění v roce 2011 ve srovnání s rokem předchozím vypovídají obecně o příznivém roku jak pro pojišťovny, tak pro zemědělské podniky. Říci se to ale asi nedá o ovocnářích a vinařích v Čechách, které jarní mráz tehdy připravil o úrodu. Mnoho zemědělců si však význam pojištění nyní již uvědomuje, jak to potvrzuje i zvyšující se podíl výměry pojištěných plodin k celkové výměře pěstovaných plodin.

V roce 2011 poskytovalo podle údajů České asociace pojišťoven a Agra pojišťovny pojištění plodin a hospodářských zvířat zemědělským podnikatelům pět pojistitelů. Podíly pojišťoven na českém trhu se proti roku 2010 výrazně nezměnily, jak se uvádí v poslední zveřejněné analýze trhu zemědělského pojištění v České republice, kterou dlouhodobě zpracovává Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a informací.

Pojišťovny se snaží o udržení podílu na trhu

Dominantní postavení si vcelku stabilně drží Česká pojišťovna a. s. s 68,8 procenta, což je méně v meziročním srovnání jen o 0,44 procenta. Dobře si vedla Generali Pojišťovna a. s., která si zvedla podíl o 2,69 % na 17,7 procenta. Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., má zřejmě své skalní příznivce, o čemž svědčí delší dobu nízký podíl na trhu, zato stále vyrovnaný. V roce 2011 měla 2,8 %, zatímco o rok dříve 2,61 procenta. Činnost v pojištění agrárního sektoru obnovila v roce 2010 ČSOB Pojišťovna, a. s., takže není zvláštní, že z 0,02% podílu v roce 2010 se dostala v roce 2011 na 0,3 procenta. Snížení podílu na českém trhu zaznamenala v roce 2011 Agra pojišťovna, organizační složka pojišťovny Österreichische Hagelversicherung, VVaG, a to o 2,72 % na 10,3 procenta. V tomto roce se prokázal zájem dalšího pojistitele o zemědělské klienty, a to Kooperativy pojišťovny, a. s., která uzavřela stejně jako všechny jmenované smlouvu o spolupráci s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF) v rámci programu Podpora pojištění.
S výjimkou Agra pojišťovny, která působí na českém pojistném trhu od roku 2006, jde o členské pojišťovny České asociace pojišťoven. Podíl jednotlivých pojišťoven na trhu zemědělského pojištění podle objemu pojistného za zemědělské pojištění dokumentuje graf 1.
V rámci zemědělského pojištění nabízejí komerční pojišťovny produkty pojištění plodin a hospodářských zvířat, které se vztahují na vybraná živelní rizika, nákazová rizika a případně i některá další rizika ohrožující rostlinnou a živočišnou produkci v ČR. „Bez možnosti pojistného krytí však zůstávají nepojistitelná rizika, k nimž v České republice patří vedle cenových rizik především sucho a dále déšť v období sklizně,“ upozornil autor analýzy zemědělského pojištění. Ing. Vá­clav Vilhelm, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky a informací.

Podpora pojištění
 
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) poskytuje v rámci programu Podpora pojištění od roku 2004 podporu pojištění plodin a hospodářských zvířat. „Úroveň podpory, která se odvíjí od výše zaplaceného pojistného, se postupně zvyšovala a od roku 2009 činí až 50 % z prokázaných nákladů na pojištění plodin pro případ krupobití, požáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu půdy, vyzimování, vymrznutí, jarního mrazu nebo mrazu,“ připomněl Ing. Vilhelm. Podporu mohou získat zemědělské podnikatelské subjekty, jež splňují parametry malého nebo středního podniku, které jsou zemědělským prvovýrobcem. Za pojištění v roce 2011 byla podpora vyplacena ve výši 50 % z uhrazeného pojistného za speciální plodiny a 47 % z uhrazeného pojistného za ostatní plodiny a hospodářská zvířata. Vývoj celkového objemu dotace, předepsaného pojistného a plnění ze zemědělského pojištění ukazuje graf 2. 

Propojištěnost trochu vyšší
 
V roce 2011 výměra pojištěných plodin na orné půdě, chmelnicích, vinicích a sadech podle Ing. Vilhelma. nepatrně přesáhla 1,5 milionu hektarů. Propojištěnost, tedy podíl výměry pojištěných plodin k celkové výměře pěstovaných plodin, se ve srovnání s rokem 2010 zvýšila zhruba o 0,6 procentního bodu a činila téměř 49 %, vztaženo k údajům Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o celkové výměře orné půdy, vinic, chmelnic a ovocných sadů. Propojištěnost vztažená k údajům veřejného registru půdy LPIS přesáhla 59 %. „Použití údaje LPIS lze považovat za vhodnější, neboť se vztahuje k evidovaným uživatelům zemědělské půdy, kteří představují tržní potenciál pojištění plodin,“ poznamenal Ing. Vilhelm.
Podpora pojištění přinesla žádoucí rozvoj pojistného trhu v segmentu zemědělského pojištění, konstatoval Ing. Vilhelm. Zároveň však poukázal na to, že ve srovnání se sousedním Rakouskem nebo Německem je procento pojištěných ploch v rostlinné výrobě v České republice stále poněkud nižší.

Škodní průběh
 
Předepsané pojistné za zemědělské pojištění se zvýšilo v roce 2011 o devět procent, především vlivem nárůstu u pojištění plodin téměř o více než 12 %. K růstu pojistného přispělo zvýšení cen zemědělských výrobců, u pojištění plodin dále i nárůst pojištěných ploch.
Pojistné plnění ze zemědělského pojištění v roce 2011 představovalo pouze 52 % předepsaného pojistného, čímž se škodní průběh v roce 2011 dále snížil téměř o 14 procentních bodů proti roku 2010. Z klimatických rizik se významně projevily jarní mrazy začátkem května, které postihly především ovocnářské a vinařské podniky v Čechách.

Předpoklad vývoje zemědělského pojištění
 
Podle Ing. Vilhelma nemá situace v zemědělském pojištění v letošním roce ještě zdaleka konečnou podobu, v tomto období před začátkem vegetační sezóny se pojistné smlouvy aktualizují a mnozí zemědělci o uzavření pojištění teprve uvažují. „Na trh zemědělského pojištění vstupují další pojišťovny a bude zajímavé sledovat, s jakou nabídkou zemědělce osloví. Svůj vliv může mít i snížení podpory pojistného na běžné plodiny, ke kterému došlo v loňském roce.
Přesto nepředpokládáme výrazné změny v propojištěnosti jak v rostlinné, tak živočišné produkci. Většina zemědělců si význam pojištění plně uvědomuje a uplynulé roky prokázaly jeho důležitost pro životaschopnost mnohých podniků postižených nepřízní počasí nebo nákazami v chovech,“ zvažuje možnosti, které mohou ovlivnit další vývoj, Ing. Vilhelm.
Otázka škodního průběhu je podle něj samozřejmě na začátku roku zcela předčasná. „Až po jeho skončení uvidíme, s jakými riziky budou letos zemědělci konfrontováni. To zatím předpovědět nelze, a pokud by to někdy mělo jít, ztratilo by pojištění svůj smysl, tedy zajistit se pro případ neočekávaných škod,“ uzavřel.

Podpora řízení rizik Evropskou unií
 
„Změny klimatu, které mohou souviset s častějším výskytem extrémních projevů počasí, a nutnost omezování ad hoc státní pomoci v případech přírodních kalamit vedou k tomu, že je této oblasti postupně věnována potřebná pozornost a podpora řízení rizik byla v roce 2011 začleněna do návrhu nařízení Evropského parlamentu a rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,“ informoval Ing. Vilhelm.
V návrhu jsou uvedeny nástroje v podpoře řízení rizik, kde se objevují některá omezení. O jaká omezení jde, a budou pro Českou republiku příznivá? „V nástrojích k podpoře řízení rizik v rámci budoucího Programu rozvoje venkova se objevuje zásadní podmínka, která je pro české zemědělství s ohledem na skutečnost, že převážnou část zemědělské produkce zajišťují relativně velké podniky, limitující. Je jí podmínka zničení aspoň 30 % zemědělské produkce nebo zemědělského potenciálu jednotlivého podniku pro to, aby mohla být vyplacena podpora nebo podpořeno zemědělské pojištění či vzájemný fond. Tato podmínka se jeví přijatelnou pro malé farmy, které nevyužívají placenou pracovní sílu, a kde možnost takové ztráty v případě realizace rizika existuje. Pro velké české zemědělské podniky je důležité zajistit se i pro případ relativně menších výpadků produkce. Proto se zdá, že s ohledem na naši podnikovou strukturu zemědělství bude vhodnější pokračovat v dosavadní praxi zemědělského pojištění s podporou z prostředků Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu,“ vyhodnotil omezení v navrženém dokumentu Evropské unie Ing. Vilhelm.

(grafy najdete v tištěné verzi Zemědělce)

 

Rozhovor

Ústav zemědělské ekonomiky a informací v loňském roce vydal studii Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích České republiky. Jejími autory jsou pracovníci této instituce Ing. Jindřich Špička, Ph.D., a Ing. Václav Vilhelm, CSc. Na otázky, co je jejím obsahem a účelem, odpovídá náměstek ředitele pro vědu a výzkum Ing. Václav Vilhelm, CSc.

Za jakým účelem byla zpracována studie o řízení rizik v zemědělských podnicích České republiky a co vyhodnocuje?
Účelem bylo zhodnotit mechanismy řízení rizik v zemědělství ČR s důrazem na roli veřejného sektoru a formulovat doporučení pro nastavení systému podpory řízení rizik v České republice po roce 2013. Úroveň výnosového a cenového rizika v zemědělství je kvantifikována na podnikové a agregované úrovni u hlavních zemědělských plodin pěstovaných v ČR na souboru středních, velkých a velmi velkých zemědělských podniků. Účinnost pojištění rostlinné výroby hodnotí jako vyšší u malých podniků se specializovanou polní výrobou než ve velmi velkých podnicích. V závěru konstatuje, že v České republice existuje dostatečná nabídka pojistných produktů pro řízení pojistitelných rizik. Silnou stránkou systému je také účinný a efektivní systém prevence rizik a řešení následků škod způsobených chorobami v živočišné a rostlinné výrobě. Stále však chybí účinný nástroj k řešení katastrofických rizik systematického charakteru, z nichž nejvýznamnějším je v našich podmínkách sucho.

Studie se také zabývá řízením rizik v zemědělství v některých státech. Jaký model ve kterém státu považujete za nejzajímavější a z jakých důvodů.
V řadě zemí lze najít různé přístupy ke snižování dopadů rizik na zemědělské podniky. V Evropské unii tak lze najít státem provozované systémy zemědělského pojištění, a to v Řecku a na Kypru. V mnohých státech se uplatňují podpory zemědělského pojištění hrazené z veřejných rozpočtů. To je i případ České repulbiky, kde dotaci zemědělského pojištění poskytuje PGRLF. Někde se uplatňuje i státní zajištění. Příkladem země s širokou účastí státu v systému zemědělského pojištění provozovaného na principu spolupráce soukromého a veřejného sektoru je Španělsko. V jiných zemích je naopak ingerence státu ve vztahu k zemědělským rizikům, zvláště pokud jde o rostlinnou výrobu, prakticky nulová. To se týká například Velké Británie, skandinávských zemí a také Německa. Naopak v živočišné výrobě funguje prakticky ve všech vyspělých zemích záruka odškodnění v případě zjištění nebezpečných nákaz v chovech a s tím spojenými nařízenými likvidacemi zvířat. Výběr optimálního systému se odvíjí v každé zemi jak od charakteru rizik, s nimiž jsou zemědělci konfrontováni, tak i od charakteristik podnikové struktury zemědělství. Svoji roli sehrává i tradice a převažující politický názor na roli státu v ekonomice.

Vraťme se ale do českých podmínek. Shrňte nejdůležitější poznatky ze studie, zajímavé pro oblast zemědělského pojištění v České republice …
Zemědělci preferují především využití dotovaného pojištění a v případě nepojistitelných škod dosud spoléhají na přímou (výplaty kompenzací škod) či nepřímou (úlevy, odklady splátek) pomoc ze strany státu. Účinné mechanismy řízení rizik chorob zvířat, chorob rostlin a škůdců jsou již implementovány v národní legislativě a podporovány z veřejných zdrojů v České republice. Kromě systematického monitoringu rizik, provozování varovných a prognostických systémů a poskytování poradenských služeb ze strany Státní rostlinolékařské správy a Státní veterinární správy se jedná o kompenzace škod v případě nařízeného utracení zvířat při zdolávání nákaz stanovené veterinárním zákonem. Zemědělské podniky v České republice nevyužívají vzájemných fondů pro řešení finanční podpory v případě realizace škod. Vzájemné fondy nemají v našich podmínkách potřebnou důvěru ze strany zemědělců ani legislativní základ, na němž by fungovaly.

Byla předmětem zkoumání též efektivita vydaných peněz na podporu pojištění? Jak by se efektivita dala zvýšit?
Přímo efektivita podpor na zemědělské pojištění hodnocena nebyla, nicméně mnohá zjištění v tomto směru studie obsahuje. Jednak jde o to, že pro největší zemědělské podniky nemusí být důležitost co nejvyšší vlastní propojištěnosti tak vysoká jako pro malé farmy, protože u těch prvně zmíněných se v souvislosti s jejich velikostí uplatňuje efekt rozložení rizika. Dotace pojištění, pokud ji mohou využít, však činí pojištění i pro takové podniky atraktivní, protože již při kalkulovaném škodním průběhu například 70 % (z předepsaného pojistného) je pojištění pro takový podnik přínosné, protože jeho vlastní náklad na pojistné po odečtení dotace představuje pouze 50 % z předepsaného pojistného.

 

Eva Kořínková Seifertová

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down