03.03.2015 | 01:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Roste zájem o biomouky

Na veletrhu BioFach se představil mimo jiných i největší tuzemský výrobce biopotravin - společnost Pro-Bio se sídlem v Šumperku, která se zabývá především výkupem a zpracováním bioproduktů rostlinného původu. Tato společnost se umístila v soutěži Českých 100 nejlepších za rok 2014 v oborové kategorii zemědělství a potravinářství. Na bližší podrobnosti týkající se tohoto producenta se týdeník Zemědělec zeptal výkonné ředitelky Jany Lysákové.

Jak hodnotíte dosavadní účast na veletrhu?

Účast na BioFachu má pro nás význam zejména v tom, že se potkáme se zákazníky a dodavateli ze zahraničí. Osobním setkáním můžeme vzájemnou spolupráci významně posunout dál.  Zaznamenáváme také další poptávky a nabídky, ale vždy nějakou dobu trvá, než se z tohoto prvotního zájmu vyvine nějaký obchod. Díky účasti na takových akcích vidíme, co se na biotrhu děje.

Zájem o naše výrobky je a každým rokem stoupá. V poslední době zákazníky stále více zajímá hlavně náš bezlepkový program, který jsme proti minulému roku rozšířili. Na veletrhu jsme prezentovali mouky, polotovary, kávu s cikorkou, která patří k nejprodávanějším kávovým produktům. Sortiment firmy obsahuje přes 1 400 položek v kvalitě bio. Nabídka zahrnuje výrobky našich vlastních značek i produkty zahraniční.

Chtěla bych připomenout řadu Naše biofarma, která nabízí základní biopotravin stoprocentně českého původu. Existuje tu řada značek, deklarujících české potraviny. Pak ale zjistíte, že suroviny na jejich výrobu jsou tuzemské tak z 50 procent. Proto jsme se rozhodli jít vlastní cestou a zajistit stoprocentní dohledatelnost původu až na farmu. Všechny suroviny mají původ na českých rodinných biofarmách. Na každém výrobku je uvedeno jméno farmáře. Pro velké rodiny či odběratele z restaurací, hotelů či školních jídelen, s nimiž chceme v budoucnu i více spolupracovat, jsme zavedli i gastro balení o velikosti 2,5 až čtyři kilogramy. Na využití bioproduktů v restauracích a jídelnách budou zaměřeny i letošní Bioslavnosti, které se uskuteční v červenci.

Jste hlavním producentem biomouk v České republice. Jaký je o ně zájem?

Trh s biomoukami roste. Vzhledem k tomu, že naše kapacita není dostačující, pronajali jsme další mlýn v Jarcové na Valašsku, Češkův mlýn. Jedná se již o třetí mlýn na biomouky, které firma provozuje, z nichž jeden je ryze bezlepkový. Činnost Češkova mlýna firma zahájila v listopadu 2014, kdy byl certifikován pro výrobu biopotravin nezávislou kontrolní organizací KEZ, o. p. s. Celou výrobu včetně zadávání technologických parametrů výroby a činnosti malé laboratoře spravuje firma sama. V Češkově mlýně se prozatím mele žito a pšenice setá. Do budoucna plánuje firma navýšení kapacity výroby o sto procent a celkový roční výkon 3000 tun mouky. Kromě benefitů, jako je čerstvost a vysoká kvalita mouk, se firma zaměřuje i na vyšší obsah vlákniny a minerálních látek. Mlýn disponuje odlišnými mlecími technologiemi než stávající mlýn ve Starém Městě. Díky této technologii stoupá při mletí celozrnných mouk výtěžnost až na více než 90 procent zrna. To je výtěžnost, které plánuje firma dosahovat i v mlýně ve Starém Městě, místo dnešních 85 procent.  

Češkův mlýn byl se stávající technologií zavřený dva roky a nyní je opět v provozu. Od svého založení roku 1933 si vybudoval na Valašsku tradici. Byl místem, kam si lidé chodili pravidelně kupovat čerstvé mouky. Tuto tradici chceme obnovit. Jsme navíc rádi, že jsme pronajali objekt, který již existoval, ale nefungoval. Splňuje to naši filozofii brownfieldu, kdy se snažíme využívat stávající objekty.

Jaké podmínky musí splňovat vaši dodavatelé?

Mezi kritéria, podle nichž farmy vybíráme, patří jednak kvalita suroviny a také dobrý stav farmy. Naše dodavatele v rámci projektu Naše farma prezentujeme na internetových stránkách Naše Biofarma.cz a jsou tam uvedeny i rozhovory s majiteli. Proto je pro nás důležité, aby měli farmu v dobrém stavu a dodržovali stejné podmínky jako my. Pokud se tam totiž zákazník bude chtít podívat, majitelé farem by mu měli být schopni něco ukázat.

Existují farmy, s nimiž spolupracujeme již několik let a i my jim musíme být schopni nabídnout nějaké benefity.  Aktuálně máme v rámci tohoto projektu pět šest dodavatelů.   Projekt Naše farma teprve začíná a my s každou sklizní řešíme, jaký nový výrobek bychom mohli zařadit do našeho sortimentu. V této souvislosti řešíme i otázku dalších dodavatelů, oslovíme určitou farmu s tím, jestli má zájem s námi spolupracovat.  

Stává se, že v naší oblasti operují nákupčí z Německa, Rakouska a nabízejí českým ekologickým zemědělcům jiné nákupní ceny a těm konkurujeme jen velmi těžko. My totiž potřebujeme udržet nějakou cenu pro český trh, která je přiměřená. Nemůžeme nastavovat německou cenovou úroveň, protože kupní síla v České republice není tak vysoká jako v Německu. Co se týká surovin mimo projekt Naše farma, část jich nakupujeme v tuzemsku a část dovážíme. Když se budeme bavit o obilovinách, zatím máme kolem 60 až 70 procent základních obilovin z České republiky, zbytek dovážíme ze zahraničí.

Kromě zpracovatelských kapacit, máme v rámci společnosti Pro-Bio i vlastní farmu o rozloze asi 350 hektarů. Na ní jsme schopni vyprodukovat jednu třetinu až  čtvrtinu produktů, které potřebujeme. Pěstujeme zejména pohanku, špaldu, pšenici a podobně. Vzhledem k tomu, že spolupracujeme s výzkumnými ústavy na různých projektech, zkouší se tu i nové  odrůdy. Jde nám ale o to, abychom si zabezpečili základní produkci pro své potřeby. Protože naší filozofií také je, že na české pole vracíme zapomenuté plodiny, začínáme nacházet v genetických bankách odrůdy, které nejsou úplně běžné, jako je třeba červená pšenice, zkoušíme s nimi pracovat a nabídnout je našim zákazníkům.*

 

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down