Rostlinolékařství má budoucnost

Také rostlinolékařská profese se potýká s nedostatkem pracovníků. Česká rostlinolékařská společnost chce vzbudit větší zájem o tento obor a přilákat k němu mladé lidi. Proto společně s dalšími partnery již podruhé zorganizovala soutěž pro studenty středních škol s názvem Rostlinolékařství – profese budoucnosti. Zájem o zapojení do tohoto klání přitom roste. Letos se ho zúčastnilo 34 studentů ze 13 škol, vloni to bylo 29 studentů z 11 škol. Pamětní listy a ocenění si účastníci soutěže převzali v Praze v budově Senátu.

Podle zástupců společnosti rostlinolékařství je velmi náročná profese a má interdisciplinární charakter, zahrnující chemii, právní záležitosti, životní prostředí a celou řadu dalších aspektů. Tato skutečnost jen dokumentuje potřebu soustavné spolupráce zejména, když se jedná o přípravu a výchovu mladých lidí pro tuto profesi. Týká se to zejména oborů agropodnikání, ekologie a životní prostředí, ochrana rostlin, vinohradnictví a zahradnictví. Předseda výkonného výboru České rostlinolékařské společnosti Vladimír Řehák připomněl, že letošním mottem soutěžního projektu je: „Pacientem lékaře je člověk, pacientem zvěrolékaře zvíře a pacientem rostlinolékaře je rostlina“. „Tyto obory spolu úzce souvisí. Jestliže nemáme zdravé rostliny, má to vliv nejen na jejich výživu, ale i na výživu a zdraví lidí,“ vysvětlil. Člen senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Petr Šilar, který byl garantem odborného obsahu soutěže, přivítal její konání. „Čím dál víc si uvědomuji, jak je důležité se vzdělávat. Konkurence je dnes velká a právě vzdělání je největší možností k dalšímu posunu,“ řekl. Podle něj rostlinolékařství je nutné chápat v širších souvislostech. Kromě vlastní rostlinné výroby člověk vstupuje i do procesů ochrany přírody. „Znamená to větší sepětí s přírodou,“ doplnil. Ředitel odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství Zdeněk Trnka poznamenal, že není příliš mnoho absolventů bakalářských nebo magisterských programů na vysokých školách týkajících se rostlinolékařství. „Vůbec to nekoresponduje s tím, jakou máme zpětnou vazbu ze zemědělských podniků, Jejich šéfové si uvědomují, že problematika rostlinolékařství bude skutečně jednou ze stěžejních, které budou ovlivňovat další rozvoj zemědělských podniků. Osobně jsem přesvědčen o tom, že rostlinolékařství je profesí budoucnosti, která bude skýtat jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu široké možnosti uplatnění,“ prohlásil Trnka. Vedoucí oddělení rostlinolékařské inspekce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Petr Born poukázal na to, že pokud se nějaký obor chce rozvíjet, nechce zůstat na metách současnosti, musí začít u mládeže a u dětí. Podle něj jde o perspektivní obor, jehož absolventi najdou zaměstnání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *