Do kuchyně našich vyjednavačů nahlédli ve středu zemědělci, kteří přijeli do Dobrovice na sezení Regionální agrární komory Středočeského kraje. V přizvaných zákonodárcích se snažili najít spojence pro prosazení štědřejšího zemědělského rozpočtu, ať již na příští rok, tak i pro počátky členství v Evropské unii k dorovnání přímých plateb z domácích zdrojů.
Při vrcholících technických jednáních uhrála česká strana mírné zvýšení některých produkčních limitů. „Stále trváme na původních pozicích, i když v záloze máme ústupové varianty,“ uvedl Tomáš Kreutzer z ministerstva zemědělství, který na setkání zastoupil hlavního zemědělského vyjednavače Miroslava Tomana. Ten se připravoval na další důležité jednání, které ho v závěru týdne v Bruselu čekalo.
Po minulém pondělí se nepatrně posunul návrh na mléčnou kvótu pro ČR z 2,569 na 2,632 miliardy kg, česká strana trvá na 3,1 miliardy kg. „Argumentujeme tím, že máme rozdělenou národní kvótu a pokud ji neobhájíme, budeme po unii žádat kompenzaci. A to pro ni bude zřejmě složitější, než nám přiznat již rozdělenou kvótu,“ míní Kreutzer. Stále neuspokojivý je návrh limitu pro krávy bez tržní produkce mléka na úrovni 74 tisíc kusů oproti požadovaným 230 tisícům. „Unie by měla vzít v potaz stavy zvířat v minulých dvou letech a fakt, že statistika udává už přes sto tisíc masných krav. Předpokládaných 200 tisíc kusů v roce 2006 se tedy nezdá tak přehnaných,“ konstatoval zástupce ministerstva. Na 25 235 tun zvedla unie nabízenou kvótu pro bramborový škrob, kde však chceme 51 tisíc tun. Při starém zůstává návrh cukerní kvóty ve výši necelých 455 tisíc tun, u níž čeští vyjednavači tvrdošíjně prosazují celkových 505 tisíc tun. „Chceme, aby se z referenčního období vyřadily roky 1998 a 1999, kdy neférové dovozy cukru z Polska a Slovenska způsobily na našem trhu značné defekty,“ sdělil Kreutzer. U bahnic je poslední návrh unie 52,3 tisíce kusů, žádáme 130 tisíc. Pro zvýšení referenčního výnosu z nabízených 4,18 tuny z hektaru na 4,37 tuny hovoří podle MZe výsledky v posledním období – loňský průměrný výnos 4,52 tuny či letošní odhad 4,35 tuny.
Právě nízký referenční výnos sníží podle Josefa Kubiše z představenstva Agrární komory ČR (AK) čtvrtinové přímé platby českým zemědělcům na pouhou šestinu. „Ani v roce 2013 nebudeme dostávat stoprocentní platby, protože referenční výnos bude zachován. Zatímco my obdržíme na hektar 8463 korun, sedlák v Bavorsku či Rakousku 15 128 korun,“ propočítal.
Senátor Jan Fencl doplnil, že 25procentní přímé platby budou pro české zemědělství představovat ztrátu 18,5 miliardy korun ročně. Fencl také odmítá tvrzení, že rozměr našeho zemědělství je důležitější než výše plateb. „Když nebudou plné platby, pak nebudeme konkurenceschopní v jednotlivých komoditách a kvóty ani nenaplníme,“ hrozí se.
Čeští vyjednavači v čele se státním tajemníkem Pavlem Teličkou minulý týden při technických konzultacích zopakovali, že nesouhlasí s navrženou výchozí úrovní přímých podpor pro české zemědělce a s jejich desetiletým navyšováním. Narazili na obvyklé mlčení, když chtěli souhlas s dorovnáním rozdílu mezi částečnými a plnými přímými platbami ze státního rozpočtu. Podle Teličky je však jasné, že o těchto věcech se bude jednat pouze na ministerské nebo vyšší úrovni. Místopředseda vlády Cyril Svoboda přijede na rozhovory s EU v pondělí.
Za darebný označil Jan Fencl postoj unie, když nám nedovolí plné dorovnání přímých plateb z národních zdrojů. Možnost domácích kompenzací považuje Fencl za nesmírně důležitou. „Pro státní rozpočet nebude 10 až 15 miliard korun potřebných pro doplnění plateb znamenat nic dramatického,“ je přesvědčen.
Předseda příbramské agrární komory Jiří Neudörfl přítomné politiky vybídl, aby takové posílení zemědělského rozpočtu prosadili už na příští rok. „Není co odkládat, za současné tíživé situace se z nás dostane do unie třetina,“ obává se předseda krajské komory Pavel Hrdlička. Premiér Špidla svým vyjádřením na jihlavské konferenci nepřesvědčil předsedu nymburské komory Jiřího Malypetra, že vláda si vezme za svůj závazek doplácet českým zemědělcům přímé platby. Na současnou agrární politiku si postěžoval viceprezident AK Oldřich Reinbergr. Výhrady má jak k činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu, tak ke Správě státních hmotných rezerv, která do svých zásob nakupuje německý cukr místo českého.
