(návrh Svazu marginálních oblastí)
A. Návrh: Rozdělit kvótu poměrově mezi chovatele v LFA oblastech dle počtu
odchovaných telat v těchto oblastech v roce 2003 dle Zásad* - podpůrný
program 1.L.a).
Výhody:
1) počet podpořených masných telat byl a je brán jako referenční při vyjednávání české kvóty s EU
2) snadná ověřitelnost na základě již zavedeného systému kontrol odchovaných telat
3) počet podpořených telat v roce 2002 činil v LFA oblastech 77.504 ks (mimo LFA bylo 2874 ks). Při nutné 3% rezervě činí kvóta k rozdělení 87.591 ks, tzn. je zde pro rok 2003 prostor na očekávaný 13% nárůst podpořených telat.
4) tento systém zaručuje kontinuitu. Naopak v případě úplné změny kritérií (např. rozdělování kvóty ne dle dosavadních ukazatelů - odchovaných masných telat, ale např. dle plemen u krav) dojde k prudkým změnám ekonomických podmínek u farem zaměřených na chov krav BTPM.
5) kvóta bude přidělena dle počtu odchovaných telat a čerpání prémií bude samozřejmě možné pouze dle podmínek Nařízení rady, čímž budou chovatelé vhodně motivovaní k obměně stáda a dojde k maximálnímu využití kvót s minimem otřesů
B. Východiska:
a) celková národní kvóta činí 90300 ks krav BTPM
b) vývoj počtu dotovaných telat
c) mechanismus je vhodné stanovit do 15.4.2003, aby dotčení chovatelé mohli přizpůsobit připouštění plemenic, resp. určit rozměr vyřazování nevyhovujících kusů ze stád
Odůvodnění:
ad 2) konečné počty podpořených telat budou známy v 9. měsíci a umožní tak od počátku roku 2004 žádat o přímé platby na krávy a jalovice.
ad 3) Návrh na rozdělení kvóty pouze pro LFA oblasti vychází z faktu, že chov krav BTPM je téměř jedinou možností hospodaření pro LFA oblasti. Zemědělci hospodařící v LFA mají velmi zúžený výběr možností podnikání ve srovnání se svými kolegy v příznivějších oblastech. Přidělení kvóty pouze do LFA oblastí má svůj smysl i z hlediska potenciálního budoucího obchodování kvót - v případě přidělení kvót i do intenzivních oblastí povede ekonomický tlak k odprodeji kvót z těchto oblastí do oblastí extenzivních a tento obchod by se přeměnil pouze do odlivu peněz z LFA oblastí ve prospěch
intenzivních oblastí.
ad 4) snahou je předejít skokům v příjmech zemědělců. Většina zemědělců odkázaných na chov krav BTPM má tuto činnost jako svůj jediný příjem (v LFA oblastech je diverzifikace výroby složitější, ne-li nemožná) a snáze
přizpůsobí plemennou strukturu stáda, než aby se v případě nezískání kvóty přeorientovali na jiný druh hospodaření.
Další návrhy ke zvážení:
- pro přiznání kvóty stanovit minimální počet odchovaných telat dle výše uvedených "Zásad" na 25 ks. Toto omezení koresponduje s Kritériem prokázání ekonomické životaschopnosti zemědělského podniku, tak jak je prezentována např. v HRDP, kde životaschopný podnik musí dosáhnou minimální hranice 50 příjmových jednotek, z nichž nejméně 25 musí být odvozeno ze zemědělské výroby (kráva BTPM je počítána jako 1 PJ). U farem s nižším počtem masných krav funguje tento chov pouze jako nerozhodující přilepšení k ostatním druhům výrob.
Argumentace s dalšími možnými přístupy:
1) přidělování kvót dle délky chovu - nevhodné z toho důvodu, že chov krav BTPM se rozvíjí zejména v posledních letech a zohlednění tohoto kritéria by vedlo k diskriminaci nově přeorientovaných podniků zejména v LFA oblastech.
Těžko chápat i jako odměnu za účast v systému, protože právě pouze prvním farmám v tomto systému byly umožněny nákupy chovného materiálu se státními dotacemi.
2) přidělování kvót dle plemen či kategorií na základě centrální evidence - ne vždy jsou v centrální evidenci přesně zachycena plemena u jednotlivých kusů. V současnosti např. kvůli zatížení VDJ/ha mohou být drženy i neplodné
krávy s masnou krví. Vypočítávat kvótu ze stavů krav a jalovic je velmi spekulativní i z toho důvodu, že u centrální evidence je sporné sledování krav a jalovic.