O vládním návrhu zákona o vzniku Státního pozemkového úřadu, který má od příštího roku nahradit Pozemkový fond a síť pozemkových úřadů, by měla sněmovna rozhodnout příští týden. Ve druhém čtení poslanci podali několik pozměňovacích návrhů. Kabinet si od vzniku úřadu slibuje úspory administrativních nákladů a agend.
Nový úřad má nejen spravovat a prodávat státní zemědělský majetek, což nyní dělá fond, ale také vykonávat veřejnou správu v oblasti pozemkových úprav a restitucí. To nyní zajišťuje soustava pozemkových úřadů. Jiří Papež navrhl, aby pozemkové úpravy mohly řešit okresní pobočky krajských pozemkových úřadů. Sociální demokratka Dana Váhalová mimo jiné chce, aby byla platnost zákona o rok posunuta. Státní pozemkový fond by tak vznikl až k lednu 2014.
Úpravy předlohy navrhl už dříve i zemědělský výbor. Chce zachovat výhodnější splátkový režim při koupi státní půdy i v případě jejího převodu na příbuzné nebo firmy, v nichž kupující figuroval. Poslanci z výboru navrhli na druhou stranu uzákonit lhůtu, v níž by zůstalo v platnosti předkupní právo státu na prodávané pozemky pro případ porušení podmínek prodeje. Další návrhy výboru reagují na církevní restituce, jejichž schválení ale sněmovna oddaluje. Jde například o to, že církve by neměly nárok na náhradu škody v případě, pokud byl pozemek po červnu 1991 s jejich souhlasem zastavěn a nelze jej vydat.
Nový úřad také bude moci finančně podporovat zemědělce, jak to dnes činí Pozemkový fond. Fond spravuje státní nemovitý a movitý majetek v zemědělství, prodává a pronajímá půdu, převádí majetek státu na obce.
Pokud bude vládní návrh zákona schválen, podle důvodové zprávy klesne počet pracovních míst z 1695 na 1346 a mzdové náklady o 150 milionů korun. Na investicích by se příští rok ušetřilo 9,7 milionu korun, na provozu zhruba 69 milionů.