25.03.2008 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor

s Prokopem Šmirousem, předsedou Lnářského svazu ČR

Na Vysočině končí poslední tírna lnu. Jaké u nás nyní zbývají kapacity na zpracování lnu a jaké jsou jejich vyhlídky? Je to trochu nepřesné, protože na Českomoravské vysočině je ještě v provozu tírna lnu v Pomezí u Poličky, je to ovšem jiný kraj. Kromě této tírny jsou ještě v provozu další dvě akreditované tírny, a to Lenka Kácov a Agritec Šumperk. Zpracovatelská kapacita těchto provozů je nejméně tři tisíce hektarů přadného lnu. Vyhlídky ale nejsou růžové.
Očekává se letos, že opět klesnou pěstební plochy lnu, případně o kolik? Pěstitelské plochy přadného lnu v ČR klesnou letos opět velmi významně. Jestliže loni bylo zaseto a sklízeno 824 hektarů, tak letos je předpoklad, že bude zaseto asi 250 až 300 hektarů přadného lnu.
Co považujete za hlavní důvody toho, že zemědělci od pěstování této komodity houfně opouštějí? Důvodů je více. Jednak jde o nízkou cenu za rosený stonek lnu, která není odpovídající náročnosti a velké míře rizika při pěstování přadného lnu. V zemích EU 15 je tato situace z velké části upravena přímými podporami pro pěstitele lnu, zatímco u nás nebyly vloni přímé podpory (top-up) pro pěstování přadného lnu poskytnuty.
Nízká cena stonků a lněného vlákna je pak ovlivňována masivním dovozem levnějšího asijského lnářského zboží. Situace pro přadný len se navíc ještě zhoršila loňským nárůstem cen obilnin a jiných komodit rostlinné produkce
Jaké byly výsledky loňské sklizně lnu? Loňská sklizeň lnu v ČR byla průměrná s výnosem 3,5 tuny z hektaru rosených lněných stonků. Ze sklizených 2800 tun stonků se vyrobí asi 410 tun dlouhého a 450 tun krátkého lněného vlákna.
Jak je kryta tuzemská potřeba této suroviny?
Pro tuzemskou spotřebu v přádelnách naše produkce nestačí. V minulém roce spotřeba činila asi 1500 tun dlouhého vlákna, z toho 65 procent tvořil dovoz ze zahraničí. Krátké vlákno z naší produkce pokrývá potřebu českých přádelen. Pro netextilní výrobu, především pro papírny, se více než čtyři tisíce tun krátkého vlákna dováží.
Mohl byste uvést předpoklady vývoje ploch lnu v příštích letech, za jakých okolností by se mohly opět začít rozšiřovat? Nejsem prognostik, považuji se za reálného optimistu. Proto doufám, že se plochy přadného lnu opět zvýší, ale především s cíleným pěstováním pro netextilní využití lněného vlákna.
Len poskytuje obnovitelnou, plně recyklovatelnou surovinu a je „enviroment friendly“, to je přátelský životnímu prostředí. Proto by si zasloužil podstatně větší celospolečenskou pozornost a podporu jeho užití v nových aplikacích tj. výroba papíru, stavebnictví, tepelné isolace, automobilové díly, konstrukční desky, kompositní materiály a jiné.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down