Při posledním případu BSE se zjistilo, že v postiženém chovu nebyla v pořádku evidence zvířat. Hrozí chovateli nějaké postihy? Odpověď na tuto a další otázky - viz další text, který zachycuje rozhovor s Josefem Dubnem, tiskovým mluvčím SVS ČR.
Je tomu tak a chovatel se nemůže divit. Vždyť povinnost nezaměnitelně označovat skot je jasně zákonem daná a neprodleně hlásit všechny změny, tj. přírůstky, úbytky a přesuny taktéž. Kontrolou se zjistilo, že této povinnosti chovatel nedostál. Nyní musí prokázat identitu svých zvířat. Postih mu hrozí, i když ji prokáže, protože jeho pochybení je zřejmé. Momentálně u chovatele platí zákaz přesunu zvířat a po skončení probíhající kontroly může očekávat finanční postih od Plemenářské inspekce. Zároveň v tomto chovu probíhá i šetření z hlediska provádění povinných zdravotních zkoušek a zde by při pochybení hrozil též finanční postih.
Evropská komise určitě nové státy ostražitě sleduje. Nemohou nepořádky v evidenci, byť u jednoho chovatele, ohrozit naši věrohodnost z hlediska schopnosti zajistit bezpečnost potravin a jejich sledovatelnost? Nemohou nám ze strany Bruselu hrozit nějaké sankce?
Nějaké sankce z Bruselu neočekáváme, jelikož se podařilo prokázat identitu zmíněného „šíleného“ býka č. 589617 narozeného 11. 9. 1998, a to vyšetřením na paternitu. Nedošlo k záměně, tělesné pozůstatky nemocného uhynulého kusu opravdu přísluší ke vzorkům krve, které byly odebrány a uloženy ještě za jeho života. Pravda je, že naše věrohodnost byla vystavena obtížné zkoušce.
Evropská komise dala jasně najevo, že kontroly našich zpracovatelských podniků budou i po našem vstupu nadále pokračovat. Má SVS nějaké informace o tom, kdy se k nám její inspektoři opět chystají? Je pravděpodobné, že své kontroly rozšíří - v rámci zajištění bezpečnosti potravin od vidlí po vidličku - i do prvovýroby?
Podle informací, které máme k dispozici, počítá podle slov Jaany Husu Kallio unie s kontrolami v nových členských zemích. První takovou inspekci po našem vstupu do EU očekáváme již v červnu. Předpokládáme, že inspektoři mohou chtít navštívit i prvovýrobce, proto krajské veterinární správy a jejich inspektoráty nepolevují ve své dozorové činnosti.
Přestože jsme u nás již odhalili 11 případ BSE, nepatříme určitě v tomto směru k výjimečným zemím. Jak jsou na tom ostatní státy EU, existuje mezi nimi výjimka, tedy stát, kde BSE ještě nebylo diagnostikováno?
Ze starých členských zemí je to pouze Švédsko, kde dosud nebyla BSE diagnostikována. Z nových členských zemí nemají zkušenost s BSE zatím v Litvě, Lotyšsku, na Kypru a v Maďarsku. Jinak ve všech ostatních členských zemích byly zaznamenány stovky, popřípadě desítky případů, nejvíce pochopitelně ve Velké Británii, a to dosud více než 200 000 případů BSE, dále například v Portugalsku téměř 900, ve Francii přes 700, v Německu přes 300, v Belgii a Itálii přes 100, v Irsku a Nizozemí mnoho nechybí do stovky, ve Španělsku přes 50 a v Dánsku přes deset. Po jednom případu mají ve Finsku, Rakousku a Řecku, po dvou v Lichtenštejnsku a Lucembursku. Z nových členských států pak Polsko hlásí 14, Slovensko 15 a Slovinsko čtyři případy BSE. Z tohoto přehledu je zřejmé, že ČR je na tom s počtem 11 nakažených zvířat z celkem vyšetřených téměř 600 000 kusů od počátku roku 2001 velmi dobře.
Přispívá EU na vyšetřování BSE svým členským státům, a tedy i nováčkům?
Evropská unie přispívá na vyšetření všem členským státům na testy jednotnou částkou kolem devíti euro. Počítá se, že bude přispívat i v roce 2005, částka zatím nebyla stanovena.
Rýsuje se nějaká možnost, že by se test na onemocnění BSE dal dělat na živých zvířatech?
To je samozřejmě zbožné přání jak veterinářů, tak chovatelů. Občas se objeví informace, že se již ve výzkumu pokročilo, avšak žádná metoda zatím není tak průkazná, aby bylo možné hovořit o její akreditaci. Zdá se, že si na pokrok budeme muset ještě počkat.
Jak je na tom ČR z pohledu sledovaných karanténních nákaz hospodářských zvířat?
Naše republika má čím se pochlubit právě díky soustavnému veterinárnímu dozoru, který má na našem území prakticky více než stoletou tradici. I všechny inspekce EU, které v uplynulých letech ČR navštívily, konstatovaly, že je u nás velmi dobrá nákazová situace v chovech hospodářských zvířat. Proto také byly naší republice letos 30. března přiznány statuty země prosté některých významných nákaz zvířat. Jde o tuberkulózu skotu, brucelózu skotu, enzoootickou leukózu skotu, Aujeszkyho chorobu prasat a brucelózu ovcí a koz. To, že je ČR uznána za zemi těchto nákaz prostou, je podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele SVS ČR, významným úspěchem našeho státního veterinárního dozoru, uznáním dobré úrovně našich chovatelů i dokladem naší důsledné a neúnavné veterinární diplomacie a v neposlední řadě i uznáním účinnosti ozdravných programů, které SVS prosazuje. Dále pak žádáme ještě o uznání ČR jako země prosté vztekliny (naposledy byla u nás vzteklina zjištěna u lišek před více než dvěma roky).
