Rozhovor s...

Janem Velebou, prezidentem Agrární komory ČR nejen o návštěvě představitelů komory na Pražském hradě u prezidenta republiky Miloše Zemana.

Počátkem dubna jste za komoru navštívili prezidenta republiky, čeho se tato návštěva týkala?
Především jsme panu prezidentovi sdělili náš pohled na aktuální otázky a problémy českého zemědělství a naši pozici jsme mu předali písemně. Také jsem mu předal svůj „Novoroční balíček“ k českému zemědělství a potravinářství, který jsem coby senátor počátkem roku zpracoval pro naše politiky. Témat tedy bylo mnoho, ale jedno bylo hlavní. Požádal jsem pana prezidenta, aby se postavil za české zemědělství a vyjádřil mu jasnou podporu. Reakce prezidenta byla spontánní a velmi pozitivní.
Souhlasíte s prezidentovu myšlenku vytvořit vlastní maloobchodní síť s českými potravinami?
Je to myšlenka správná a nesouhlasím s názory, že je na to pozdě. Záleží to jenom na tom, abychom se dohodli – zemědělci, potravináři a velcí hráči typu Agrofertu. Je jenom škoda, že osobnost Miloše Zemana s jeho konkrétním ekonomickými a národohospodářským přehledem a národohospodářským tahem na branku nemohla tato země v pozici prezidenta republiky využít dříve.
V čem by měla v budoucnu spočívat spolupráce komory s hradem?
Představuji si ji jako normální komunikaci a dialog s tím, že budu zapojen v neformální konzultační struktuře prezidenta. Role prezidenta republiky je v tomto smyslu dvojí. Je to role politického symbolu a role odborné konzultace. Mám s panem prezidentem dohodu, že bude s agrární komorou komunikovat a že bude navštěvovat její nejdůležitější akce. Víc si nelze ani přát.
Co se již podařilo v poslední době komoře prosadit v rámci vlastní agrární diplomacie v Bruselu?
Naše agrární diplomacie v Bruselu se opírá především o týmovou práci v rámci Konsorcia, což jsou spojené síly Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR, Zemědělského svazu ČR a tzv. Iniciativy, tvořenou největšími podniky, a vedle toho o spolupráci agrárních komor Visegrádské čtyřky. Mohu říct, že jsme odpracovali velký kus práce a výsledky se dostavují, i když až do schválení reformy Společné zemědělské politiky (SZP) je na hlubší hodnocení čas. Nicméně lze už teď kvitovat, že zastropování velkých podniků bude dobrovolné, velký posun nastal v zreálnění kritériích „ozelenění“. Další záležitostí je navýšení caplovaných plateb pro podporu citlivých komodit, kde bude podíl minimálně 12 procent z pilíře 1, odstranění omezení podle velikosti podniku u Programu rozvoje venkova (PRV) a některá další opatření. Ve hře jsou další klíčová opatření, například přechod z platby SAPS na platební nároky či převod prostředků mezi pilíři.
Jak se díváte na současný stav jednání o reformě SZP po roce 2014 a jaké priority má v současnosti komory na tuzemské politické scéně?
Je schválena pozice Evropské komise, Rady i parlamentu a začalo vyjednávání mezi těmito institucemi o konečné podobě reformy. Jednání se vedou v rámci tzv. trialogu a budou ukončena do konce letošního června. Pokud se týká nás, tak vrcholí v rámci kulatých stolů a pracovních skupin vyjednávání ohledně nastavení konkrétních pravidel nové SZP v našich podmínkách. Z tohoto pohledu je koncepce Strategie pro růst a její schválení vládou mimořádně důležitá.
Naše hlavní priority na domácí politické scéně jsou čtyři. První a zcela zásadní je diskuse a konsens o spravedlivém rozdělení prostředků v novém programu venkova směřující k oživení českého zemědělství. Dále je třeba podpořit pana ministra v úsilí o dofinancování programů národních dotací o zhruba 500 milionů korun a posílení zdrojů PGRLF asi o 200 milionů korun. Dalším úkolem je svým vlivem pomoci vyjednat nápravu hrubého zásahu premiéra do finanční obálky PRV na rozpočtové období 2014 až 2020, kdy nám vzal 300 milionů eur do kohezních fondů. Prioritou, kterou pokládám za zásadní, je prosazení Strategie pro růst. Jde o poslední šanci pro české zemědělství, ta další už nebude. Proto jsme se rozhodli k svolání zemědělců do Lucerny, kde uspořádáme 14. května Agrární fórum 2013.
Strategie pro růst výrazně podporujeme a přejeme si, aby se panu ministrovi Bendlovi podařilo její schválení vládou ČR. O to více mne zarážející snahy některých odborníků ministerstva zemědělství měnit filozofii materiálu a nerespektovat reálie českého zemědělství. Například to je snaha zastropovat investiční podpory v novém PRV. Tady opravdu nevím, co si o tom myslet.