18.02.2008 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor s

Jiřím Ventem, prezidentem Unie obchodníků a zpracovatelů chmele

Minulý týden na chmelařském kongresu v Praze zaznělo, že loňský rok nebyl pro chmel příliš příznivý, celková sklizeň dosáhla 5 636 tuny. Oproti velmi špatnému roku 2006 šlo sice o mírný nárůst, ale v porovnání s rokem 2005 jde o propad v produkci o 28,1 procenta. Jak byly plněny smlouvy s dodavateli? Po sklizni 2007 došlo stejně jako v předcházejícím roce pouze k částečnému plnění dodávek chmele mezi pěstiteli a obchodními společnostmi. Plnění kontrahovaného chmele se pohybovalo dle sdělení jednotlivých obchodníků na úrovni 55 až 75 procent Částečně to bylo způsobené neúrodou a částečně prodejem jiným odběratelům. Tento stav však nedovolil splnit zcela, a to již podruhé v řadě, smluvně zajištěný chmel finálním odběratelům – pivovarům.
Po dvouleté zkušenosti tak někteří velcí odběratelé nemají jistotu dodávek českého chmele a nyní si naprosto logicky zajišťují ve zvýšené míře chmele ze zemí, kde jejich smluvní vztahy byly splněny v roce 2006 i 2007. Jde zejména o dodávky německé a americké provenience.
Máte již předběžně dohodnutý objem dodávek v letošním roce? Dle statistiky obchodní unie je v současné době nasmlouváno na sklizeň 2008 celkem okolo sedm tisíc tun. Toto je unikátní stav, neboť průměr roční sklizně za posledních pět let nepřesahuje úroveň šest tisíc tun. Takže minimálně tisíc tun je dnes přesmlouváno mezi pěstiteli a odběrateli.Tento nesoulad svědčí o tom, že v České republice chybí základní regulační a informační systém o stavu kontraktace chmele.
Kde vidíte řešení? Z tohoto důvodu obchodní unie jednohlasně odsouhlasila na svém prosincovém zasedání požadavek na předkládání tzv. statistického listu o výrobě chmele pěstitelem, jakožto podkladu při uzavírání smluv. Podle tržního řádu, který platí nejméně čtyři roky, je tak každý pěstitel – člen svazu je povinen doložit při kontrahování chmele výši své produkce prostřednictvím potvrzeného čtyřletého průměrného výnosu za každou odrůdu. Každá nová smlouva by měla být uzavírána tímto systémem. Jestliže se to nebude dodržovat, vrátí se českému chmelařství bumerang, který samo vyslalo.
Počítáte se zvyšováním cen chmele? Jsme si vědomi stoupajících výrobních nákladů pěstitelů chmele na pozadí zlepšujícího se stavu českého zemědělství. Také finální odběratelé – pivovary rozumí nutnosti zvyšování cen chmele. Nechápu ale diskusi o navyšování cen v již uzavřených smlouvách, to žádný seriozní partner nechápe.
Daří se stále držet konkurenceschopnost českého chmele?
Konkurenceschopnost je daná hodnotou vstupů, kvalitou odrůd a používanou technologií výroby. Například podle současných údajů je v České republice potřeba okolo 600 pracovních hodin na jeden hektar za rok. Ostatní evropské státy však udávají nižší potřebu, Francie vykazuje 365 hodin, Slovinsko 380 hodin a Německo kolem 260 hodin. V tomto směru je třeba, aby čeští producenti okamžitě reagovali a přizpůsobili se konkurenci.
Kromě přímé konkurenceschopnosti se ale musíme, stejně jako jiní exportéři, navíc potýkat s ohromným problémem silné koruny. Zatímco v roce 2003 bylo 32 korun za euro, příští sezóna nám přinese kurz 25 korun za euro. To představuje zpevnění 20 procent. Takže chmel se bez jakéhokoliv našeho přičinění zdražuje o dvacet procent. K tomu se musí přidat oprávněný požadavek pěstitelů na vzestup ceny, protože se jim zvyšují náklady. V konečné fázi se tak ale český chmel zdraží mnohem více než chmel německé či americké provenience. Chmelaři proto potřebují zavedení eura co nejdříve. Odložení tohoto kroku z roku 2010 na neurčito poškodí jak pěstitele, tak obchodníky.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down