Před nedávnem jste v čele Českého svazu zpracovatelů masa vystřídal Ladislava Steinhausera. Jaké jsou podle Vás hlavní problémy Vašeho oboru?
Jedním z hlavních problémů je cenová hladina masa a masných výrobků v České republice. Zařazujeme se po bok potravin, které drží inflaci na nízké úrovni. Trápí nás ceny energií a také cena nafty ...
Maso se většinou přes logistické centrály obchodních řetězců nerozváží. Jsme jedněmi z mála výrobců, kteří musí svoje zboží sami dovézt do každé prodejny. Takže spotřebujeme obrovské množství nafty a její zdražení v poslední době je pro nás již neúnosné. K tomu přistupují ceny elektrické energie, které šly o 14 procent nahoru. Výrazně stouply i ceny plynu.
Přitom jste obor energeticky velmi náročný.
Energie se zdražují pomalu geometrickou řadou a my jsme konkurenčním prostředím silně tlačeni, abychom to ve svých nákladech nezohledňovali. Dneska hledáme již velmi problematicky svoje vnitřní úspory, které musíme přinášet na to, abychom byli schopni v konkurenci obstát.
A to jste byli nuceni vydat velké náklady na přizpůsobení svých provozů před vstupem do Evropské unie.
Ano. V letech 2002 a 2003 jsme všichni investovali obrovské peníze na to, abychom dostáli požadavkům hygienických a veterinárních norem EU.
Jak vidíte možnosti spolupráce se zemědělci?
Myslíme si, že jsme s nimi na jedné lodi. Pokud půjdeme proti sobě, jako se to v minulosti občas stávalo, uškodíme jeden druhému, ale v ničem to neprospěje. Náš problém je společný a s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou budeme také jeho řešení společně hledat.
Na co se chcete hlavně zaměřit?
Je třeba dostat do povědomí českého spotřebitele, že naše české produkty se vyrábějí bezpečně a zdravotně nezávadně a že by je měl vyhledávat. Nechceme obchodníky a výrobce legislativně omezovat, ale chceme přesvědčovat naše spotřebitelem že je správné kupovat kvalitní a zdravé české potraviny.
Myslíte si, že Vám v tom pomůže značka Klasa?
Řekl bych, že značka Klasa je velmi dobrý nápad. Přes Potravinářskou komoru ČR se snažíme hlídat, aby tato značka nesklouzla do nějaké všednosti, aby byla zajímavá pro spotřebitele a aby spotřebitel si uměl představit, co mu pod ní předkládáme. Dneska je to národní značka kvality potravin. Výrobky, které ji dostanou, musí ve srovnání s běžnými produkty splňovat spoustu nadstandardních požadavků.
Uvažujete o masivnější propagaci českých masných výrobků v zahraničí?
Rádi bychom, ale máme trochu problém zejména na trhu států bývalé evropské patnáctky. Tyto trhy jsou hodně uzavřené dodavatelům z bývalého východního bloku, takže se nám zatím nedaří se ve větší míře na nich prosadit.
A co východní trhy?
Pro nás je velmi blízký trh slovenský, podobný je trh v Polsku a v Maďarsku. Mimo Slovenska však výsledky naší expanze na tyto trhy nejsou uspokojivé. Je tu samozřejmě velký trh v Rusku, ale ten je velmi uzavřený a velmi ochranářský. Každý závod, který chce do Ruska vyvážet, musí projít schválením ruských veterinárních lékařů. Každý výrobek, který by se do Ruska exportoval, se schvaluje podle ruských norem GOST. Jsou i další překážky, včetně cla 20 a více procent. Proto výrobky na ruském trhu těžko umisťujeme.
Maso se do Ruska vozilo ve velké míře z Polska. Došlo k vzájemné nedohodě a Rusové dovoz zakázali. České podniky nejsou až na výjimky připraveny na to, aby masivně do Ruska vyvážely maso. Máme spíš zájem o export výrobků s vyšší přidanou hodnotou.
