Vedení Potravinářské komory se sešlo s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Co si od této schůzky potravináři slibují?
Senát používáme jako záchrannou brzdu, když Poslaneckou sněmovnou projde nějaký návrh zákona, který nás poškozuje. Již se nám díky Senátu několikrát podařilo některé věci zvrátit nebo pozastavit, takže očekáváme ještě lepší komunikaci a pomoc v okamžiku, kdy ji budeme potřebovat.
Myslíte si, že se Vám podaří zlepšit systém podpory potravinářů? Zatím se dá říci, že podpory od státu do vstupu do Evropské unie a nyní ze strukturálních fondů dostávají hlavně potravináři, kteří zpracovávají živočišné suroviny.
Určitě se v tom dá něco dělat, ale ne pro již nyní běžící programy podporované ze strukturálních fondů. Bude to možné až pro období 2007 až 2013 a usilujeme o to, aby se to výrazným způsobem změnilo. Chceme, aby se na ministerstvu průmyslu a obchodu vydělily peníze pro potravinářský průmysl. Pokud jde o potravinářské obory, jejichž výrobky jsou uvedeny v anexu jedna - tedy výrobky, které spadají do společné zemědělské politiky EU, chceme, aby se změnil poměr vyčleněných prostředků pro zemědělství a potravinářství ve prospěch potravinářů.
V zahraničí se začínají zaměřovat na vývoj a výrobu potravin, které mají méně cukru, méně soli či jinak jsou zdravotně příznivější. V Evropské unii existují rámcové programy pro podporu výzkumu. Zapojují se do nich i naši potravináři?
Do jednoho takového projektu jsme se přihlásili. Ten v prvním kole bude mapovat věci, které by bylo třeba udělat. Nyní chystáme další projekt, který by již tyto věci realizoval. Chceme založit tak, jak to udělala Evropská unie, technologickou platformu. V ní chceme dát dohromady vysoké školy, výzkumné ústavy a samozřejmě podniky z praxe. Jednali jsme s místopředsedou vlády Martinem Jahnem, aby nad tím převzal záštitu a pomohl nám tuto platformu vyhlásit. Měla by vzniknout někdy v září či říjnu letošního roku. Musíme se touto myšlenkou rychle zabývat, aby nám neujel vlak.
Potravináři měli po vstupu do Evropské unie problémy s odlivem surovin, zejména jatečných zvířat či syrového mléka za hranice. Jaká je situace nyní?
Myslím, že se stabilizovala, zejména u vepřového masa, bohužel však na úkor toho, že určitou část surovin dovážíme. U mléka se situace také stabilizovala, i když tam je problém trochu větší, ale doufáme, že se nějakým způsobem dořeší. Budou ovšem oblasti, kde bude dovoz nutný. Příkladem je nedostatek jatečného skotu.
Jdou zpracovatelé pro surovinu dál na východ?
Ne a ani bych to nečekal. Dovážíme spíš ze západu.
Potravináři roky čelí tlaku obchodních řetězců. Mohou vám v tomto směru zákonodárci pomoci?
Jsme zastánci volného obchodu, ale musí mít nějaká pravidla. Řetězce by neměly prodávat pod cenou, za kterou výrobky nakoupily. Na jedné straně tím snižují výběr DPH, na druhé straně tím ničí výrobek. Nemáme nic proti slevám při promočních akcích či při výprodeji sezónního zboží nebo před skončením doby trvanlivosti. Ale není možné snižovat ceny u stejných výrobků každých čtrnáct dní. Podnítili jsme poslaneckou iniciativu na novelu zákona o cenách, ale ta nakonec obsahuje jen část toho, co jsme požadovali, a neukládá sankce. Nyní se chystá další novela, tu však musí projednat vláda a parlament a nebude tedy schválena dříve než za tři čtvrtě roku. Je to i celoevropský problém. Nedávno se Španělé obrátili na evropskou potravinářskou federaci CIAA se žádostí, aby o tom jednala s Evropskou komisí.
