Rozhovor týdne s Jaroslavem Palasem, předsedou Českomoravské myslivecké jednoty:
Na třetím sjezdu Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), který proběhl 19. listopadu, jste se stal novým předsedou této organizace. Na co se chcete v této funkci zaměřit?
Za prvé je nutné zachovat určitou kontinuitu v práci minulého předsedy profesora Josefa Hromase, který je nyní čestným předsedou ČMMJ. Důraz musíme klást zejména na udržení a postupné rozšiřování členské základny, která dnes představuje asi 95 tisíc osob, a na práci s mládeží. Je třeba mladou generaci přitáhnout k ochraně přírody. Ochranu přírody a krajiny považujeme za důležité poslání myslivců. Proto jsme upravili i stanovy ČMMJ tak, abychom tuto snahu zřetelněji deklarovali.
Dál chceme spolupracovat se státní správou, tedy ministerstvem zemědělství, ministerstvem životního prostředí a také se subjekty nám blízkými, což jsou Lesy ČR, Vojenské lesy a statky a také některé nevládní organizace. Chtěli bychom, aby naše práce byla transparentní a otevřená a abychom byli velmi blízko členské základně. K tomu nám bude sloužit především internet a také osobní kontakt. Pro jeho posílení však potřebujeme, aby svou aktivitu zvýšily naše okresní organizace.
Již několik let platí nový myslivecký zákon. Naráží jeho uplatňování v praxi na nějaké problémy?
Zákon vznikl jako velký kompromis mezi různými zájmovými skupinami — lesníky, vlastníky zemědělské půdy, zemědělci, myslivci, ochránci přírody a majiteli lesů. Přes střety a dlouhou diskusi se podařilo dosáhnout určitého kompromisu. Zákon vytváří mantinely pro myslivce i pro majitele pozemků. Zůstaly v něm pro nás důležité priority. Především to, že zvěř je veřejným statkem, tedy bohatstvím všech. Podařilo se také zachovat oddělení vlastnictví k pozemkům a práva myslivosti i udržet výměru honiteb na určité úrovni (minimálně 500 ha). Majitelům pozemků dává zákon právo schvalovat vznik honitby, plány lovu i vyjadřovat se ke statistice.
Největší problémy mezi myslivci na jedné a zemědělci a lesníky na druhé straně vyvolávaly škody působené zvěří a jejich náhrady. Podařilo se to zákonem vyřešit?
Myslím si, že právě platný zákon tyto záležitosti přesně definuje a nastavuje pro ně pravidla. Mimo jiné přesně definuje škody působené zvěří. Jestliže se před jeho účinností o škodě a její náhradě obě strany nedohodly, měla slovo tzv. dohadovací komise. Zákon nastavil podmínky tak, že pokud se nyní obě strany nedohodnou, rozhodne soud.
Nedávno proběhla sdělovacími prostředky informace o pytlákovi, u něhož byla objevena obrovská sbírka loveckých trofejí. Co tomu říkáte?
Pytláctví bylo, je a bude problémem. My velmi aktivně vystupujeme proti takovýmto jevům. Pokud jde o zmíněných případ, nejednalo se o člena ČMMJ. Šlo o člověka, který byl před 11 lety z jejích řad vyloučen. Myslím si, že postihy uvedené v zákoně jsou poměrně tvrdé, jde o odnětí svobody na dva až pět let. Ve srovnání s minulostí se u pytláctví mění pohnutky i metody. V dřívějších dobách pytlačili jedinci a převažovaly u nich sociální důvody, tj. snaha uživit rodinu. Nyní jde o hromadnější způsob lovu, při němž se používá nejmodernější technika — například noční vidění, oslňování zvěře z aut. Cílem je zisk z prodeje upytlačené zvěřiny. Potlačování tohoto velmi negativního jevu by mohlo být i společným zájmem myslivců a zemědělců.
Nebojíte se, že panika, která se zvedla kolem ptačí chřipky, může mít za následek zákaz lovu pernaté zvěře?
Jsem přesvědčen, že tato věc zatím ve středu Evropy nehrozí. Do jisté míry může také — podobně jako BSE v případě hovězího — i panika s ptačí chřipkou souviset s obchodem s drůbežím masem. Je ale zapotřebí, aby veterinární správa byla obezřetná a tuto chorobu monitorovala. A to veterináři dělají. Pomáhají i členové naší jednoty, kterou veterinární správa oslovila se žádostí o sledování možného výskytu hromadného úhynu volně žijících ptáků.
Myslivci jsou často kritizováni za vztah k velkým šelmám, a dokonce podezřívání z jejich nezákonného odstřelu.
Myslivci naopak spíš ochranu velkých šelem — medvěda, rysa a vlka — propagují. ČMMJ se zřetelně přihlásila k jejich ochraně. Členské příspěvky myslivců financovaly vydání plakátů "Můžeme se vrátit?", které se týkají ochrany velkých predátorů. Některá vyjádření ekologů, především pokud jde o údajné odstřely rysa myslivci, jsou nesmyslná. Myslivci respektují zákon a naopak zvěř chrání. Pokud by se skutečně člen naší jednoty takového skutku dopustil, pak to není myslivec, ale pytlák a jednalo by se o trestný čin.
