Jakou letos očekáváte úrodu zeleniny?
Celkovou sklizeň bych zatím viděl jako standardní. Nebude nadbytek, ani by neměl být nedostatek. Zelenina, zejména rané druhy, je poznamenána suchem. Na jaře bylo třeba zavlažovat. Tam, kde nejsou závlahy, zelenina vzcházela poměrně nevyrovnaně, třeba nadvakrát. U některých zelinářů došlo k poškození. Nejprve to byla koncem dubna větrná smršť a 26. května rostliny pomlátily dost značně kroupy, takže došlo k určité, i když ne podstatné redukci ploch. Někde se totiž musela i zaorat. Jsou to ale lokální záležitosti.
Kterých oblastí a plodin se to týkalo?
Suchem byla poznamenána zejména cibule, například na Chomutovsku, pak některé mrkve a na jižní Moravě část okurek, co se týká vzcházení. Pak třeba Litoměřicko bylo postiženo kroupami. Některé plochy se musely přesévat, jiné se vzpamatovávaly. Došlo však ke zvýšení nákladů kvůli tomu, že se porosty musely ošetřit například proti houbovým chorobám.
Odrazí se zvýšené náklady na ceně?
Ceny se zatím chovají tak, jako kdyby byla normální úroda. Přechodný výpadek se může objevit v květáku, trochu i v zelí. V tomto období by se mohla zhoupnout i cena. Tam, kde je dostatek zboží, tak cena se drží.
Na pultech obchodů je nyní už naše zelenina, nebo převažují dovozové produkty?
V současnosti se dá říct, že veškerá zelenina mírného pásma, jako jsou květák, zelí, kedlubny či mrkev je z tuzemské produkce. Sem tam někdo něco doveze, pokud má levné dodávky. Dle našeho názoru je to krátkozraké, protože kvalita těchto produktů nebývá příliš vysoká. Některé obchody třeba dovezly na začátku sezóny květáky z Polska, ale pak se jich nemohly zbavit a náš kvalitní květák čekal na polích na sklizeň i na cenu. Tak tam trochu došlo k poškození našeho trhu levnými dovozy.
Jak to vypadá s plochami zeleniny?
Dá se konstatovat, že plochy zeleniny jsou třetím rokem v republice stejné. Stabilizovaly se zhruba na 10,5 tisíce hektarů. Jejich pokles se zastavil v roce 2005. Kritickým byl předcházející rok, kdy řada lidí se zelinářstvím skončila.
Naším cílem je, abychom se na zmíněné rozloze minimálně udržely, pokud se nám ji nepodaří zvednout. Rýsují se totiž informace, že by se u nás mohly postavit nějaké zpracovatelské kapacity. Potom bychom mohli plochy navýšit. Pěstujeme průmyslovou zeleninu, proto musíme vědět pro koho ji děláme a za jakých podmínek.
V letošním roce budou poprvé finančně podporováni pěstitelé přihlášení do systému integrované produkce zeleniny prostřednictvím ministerstva zemědělství. Kolik se přihlásilo pěstitelů?
Dle našich informací se přihlásilo kolem 70 pěstitelů s výměrou přibližně 4500 hektarů. Zelináři se tak vedle ovocnářů a vinařů zařadili mezi pěstitele integrované produkce s možností využití dotačního titulu. Stále panovaly obavy z toho, že se bude podvádět. Nemyslím si ale, že by to byla opodstatněná obava, protože mnozí z těch, kteří si pečlivě přečetli podmínky a myslí to poctivě, tak z obav, že by neprošli, se ani nepřihlásili. Podmínky jsou totiž dost přísné. Letošek je první rok a ukáže na celou řadu technicko administrativních problémů, které by se měly do budoucna odstranit. Pěstitelé se k celé záležitosti staví odpovědně. Zelinářská unie Čech a Moravy organizuje svoje kontroly, protože tento systém u nás již běží třetím rokem. Prvním rokem však běží přes ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský a intervenční fond.
Ovocnáři chtějí iniciovat založení fondu, který by sloužil jako pojistka proti případným ztrátám zaviněným nepřízní počasí. Uvažujete o tom, že byste se také připojili?
Jsou pojistitelné škody, kam se řadí pojištění úrody před jarními mrazy, krupobitím, silnými vichry. Potom existují takové ty nepojistitelné, což jsou například výkyvy cen, plíživé sucho a podobně. Právě pojištění těchto nečekaných událostí by měl zajistit tento fond. Myšlenka je to zajímavá. Problém ale je, z jakých zdrojů by měl být fond vytvořen, aby disponoval dostatečným objemem prostředků. Když se totiž vyskytne sucho, tak se nevyskytne pouze v jednom podniku, ale v celé oblasti.
