07.06.2006 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor s Jiřím Kopáčkem, předsedou Českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace

Slavili jsme Světový den mléka, myslíte si, že právě mléko si svůj den zaslouží?

Určitě ano. Je to důležitá potravina, která člověka provází po celý život. Chtěl bych ale vyzvat všechny spotřebitele, ať slaví Světový den mléka 365 dnů v roce. To bude nejlepší podpora i pro české mlékárenství a možná tím pomohou vyřešit i některé jeho problémy. V každém případě však tak prospějí především svému zdraví.

Jaký je vývoj výroby mléka ve světě?

Vývoj ve světě je odlišný podle oblastí. Nejrozvinutější mlékárenství je v západní Evropě, potom v Oceánii, tedy na Novém Zélandě a v Austrálii, a v Severní Americe. Pro Evropskou unii (EU) je typické, že se specializuje na výrobky s vysokou přidanou hodnotou a důsledně se orientuje na spotřebitele. Jde hlavně o výrobu sýrů, zakysaných mléčných výrobků, specialit či předpřipravených potravin. Obrovskou nevýhodou unie je cena mléka. Ta je v celosvětovém srovnání velmi vysoká, což brání vyšší konkurenceschopnosti unie na mezinárodních trzích. Naproti tomu Oceánie si zakládá na nízké nákladovosti, vysoké efektivitě, a tím se oproti EU i USA lépe prosazuje na zahraničních trzích. Nízké náklady zde samozřejmě umožňují také klimatické podmínky. USA se orientují spíše na výrobu čerstvých produktů, například fermentovaných mléčných výrobků či mléka s prodlouženou trvanlivostí. Sýry s výjimkou čedaru či tavených sýrů si raději dovezou z EU. Výroba mléka se dnes ale asi nejrychleji rozvíjí v Asii, kde meziročně roste přibližně o tři až čtyři procenta. I když třeba v Číně je hodnota spotřeby na obyvatele za rok v mléčném ekvivalentu nesmírně nízká, je to pouhých 30 kg na osobu za rok (u nás 238 kg, průměr EU má 245 kg), ale před sedmi, osmi roky byla jen 16 kg. Nárůst je tedy obrovský, a to hlavně v Číně, Indii a v zemích jihovýchodní Asie. Z náboženských důvodů se zde jedná zejména o mléko buvolí. Asijské země mají obrovský spotřebitelský potenciál a mohly by se na jejich trhu uplatnit přebytky ze všech teritorií. Dynamiku růstu spotřeby tam podporují hlavně nadnárodní společnosti, které na tyto trhy nejen dovážejí, ale přímo zde budují své výrobní pobočky. Cílem je operovat lokálně s nízkými náklady. Podobná situace je také v zemích Latinské Ameriky, a to hlavně v Argentině, Brazílii a Chile, kde mlékárenství zažívá obrovský boom. Je to do jisté míry strašák pro hlavní hráče na světových trzích. Například Argentina produkuje už asi 370 tisíc tun velmi levných sýrů ročně, s nimiž úspěšně konkuruje i na mezinárodním trhu. V Africe je mlékárenství s výjimkou Jihoafrické republiky velmi slabé, a sem se proto dnes také zaměřuje i pozornost a pomoc Mezinárodní mlékařské federace.

Jaké má Evropská unie možnosti?

Na evropské mlékárenství má přímý vliv několik okolností. Za prvé v kontextu reformy Společné zemědělské politiky, by mělo dojít k postupnému snížení ceny mléka. Jakkoliv cenu mléka musí a bude určovat trh, je nutné očekávat její pokles směrem ke světovému průměru. Unie nemůže připustit, aby se vyrábělo ještě více mléka za vysoké ceny a jeho přebytky se s pomocí prostředků daňových poplatníků exportovaly. Za druhé je třeba v Evropě řešit problém přebytkového a drahého mléčného tuku. Českomoravský svaz mlékárenský proto doporučuje mlékárnám i prvovýrobcům mléka, aby se zamysleli nad konstrukcí jeho ceny. Návrh spočívá ve vyšším ocenění bílkovinné složky, kterou lépe zhodnotíme do mlékárenských výrobků, oproti složce tukové, za niž by se mohlo platit až dvakrát méně než za bílkovinu. Tak by se i mléčný tuk mohl stát konkurenceschopným vůči rostlinným tukům, které se dnes zapracovávají do řady výrobků z mléka. Zde se jedná i o záležitost legislativní: pokud se totiž nahradí některá složka mléka nemléčnou surovinou, pak se již z hlediska potravinového práva nejedná o mléčný výrobek, ale o jeho náhražku či tzv. analog, který se musí také takto deklarovat. Jinak je to klamání spotřebitele. Myslím si, že na dodržování platné legislativy z hlediska označování a ochrany spotřebitele by se měly více a lépe zaměřit kontrolní orgány.
Dalším významným faktorem je vyjednávání v rámci Světové obchodní organizace, které směřuje k další liberalizaci světového obchodu. Bude nezbytné postupně odbourat veškeré exportní dotace, zrušit celní bariéry a vzájemně umožnit zpřístupnění trhů. Podpora zemědělství však musí a bude probíhat dál, ale bude zaměřena na udržitelnost zemědělství, krajinotvorbu, podporu marginálních oblastí atd.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down