Letošní úroda bude sice o něco nižší než loni, nicméně přesto se opět sklidí hodně obilí. Jednou z cest, jak přebytky obilí vyřešit, je výroba biolihu a jeho přidávání do benzínu. Jaký je aktuální stav v této oblasti?
Po konzultacích, které jsme vedli na úrovni náměstků, připravujeme materiál do vlády. Existuje totiž řada věcí, které musí rozhodnout ne skupina zainteresovaných ministrů, ale vláda. Moje doporučení bude jít cestou rozdělení kvóty bez výběrového řízení. To znamená, kdo bude připraven a začne vyrábět, dostane podíl z kvóty, a to až do jejího vyčerpání. S tím by měla být spojena změna zákona o spotřební dani, kde je možnost buď vratky nebo úlevy. My se přikláníme spíš k variantě úlevy, jako je to u bionafty. Protože to jednak u bionafty schválila Evropská komise, jednak je to podle našeho názoru čistší než vratka a méně komplikované. Dále se domníváme, že by neměly být žádné subjekty vyňaty z povinnosti přimíchávat biolíh do benzínu. To jsou asi základní obrysy. Možná by se měla udělat obecná úprava pro biopaliva. Je otázka, zda je tady prostor pro obě komodity, tedy biolíh i bionaftu.
Kdy by mohlo být o osudu výroby bioetanolu jasno?
Mám za úkol spolu s kolegy, kterých se to týká, to znamená ministrem průmyslu a obchodu, ministrem financí a ministrem zemědělství předložit do 31. srpna vládě návrh dalšího postupu. Pak záleží na rozhodnutí vlády. Myslím si, že je potřeba zmíněné kroky udělat všechny, že to není možné dělat tak, jak jsme na to šli původně. Rozdělovat kvótu bez vyřešení daňových otázek by přineslo komplikace.
To znamená, že i kdyby někdo nyní začal vyrábět biolíh, neměl by daňovou úlevu?
Všechno je nutné samozřejmě řešit zároveň a ministerstvo financí je připraveno o tom diskutovat. Nevidím to jako neprůchodné.
Mohl by se tedy vyrábět biolíh již z letošního obilí?
Zákony jsou samozřejmě otevřeny. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se projednává i novela o spotřební dani. Myslím si, že je určitý prostor pro to, aby sněmovna potřebné věci během podzimu projednala, ale samozřejmě sněmovna je těleso, u něhož není možné výsledky moc přesně odhadovat.
Další varianta, pro řešení přebytku obilí, je jeho spalování. Jak se díváte na tuto možnost?
Přiznám se, že k tomu nemám vyhraněný negativní postoj. Pokud připustím, že se z obilí může vyrábět líh, tak proč by se z něj nemohla získávat energie. Ale samozřejmě nemělo by to být nějakým primárním cílem, aby se tady pěstovalo obilí jenom na spalování. Dovedu si to tedy představit. Ale na druhé straně každý z nás prošel určitou výchovou, slyšel od prarodičů, jak se někdy na chleba těžko vydělávalo. Zažili jsme i socialistickou výchovu ve škole a vybaví se nám tedy i "zločinní kapitalisté", kteří přikládali obilím v lokomotivách. Je v nás určitý psychický blok, s nímž je potřeba se nějakým způsobem vyrovnat. Proto si myslím, že to není tak úplně jednoduché, i když opakuji, nevidím žádný kvalitativní rozdíl mezí tím, zda se z obilí vyrábí líh nebo energie.
Jakousi časovanou bombou po zemědělské i potravinářské podniky je povinnost mít do konce října 2007 integrované povolení. Připravuje se novela příslušného zákona, která by měla přinést určité zjednodušení, co byste podnikatelům poradil?
Směrnice Evropské unie pro nás samozřejmě platí a je zapotřebí, aby podniky podaly žádost o integrované povolení na krajské úřady včas. Je to proces delší, ale nejde o nic dramatického. Krajské úřady již integrovaných povolení vydaly desítky, a to zejména pro nové provozy. To hlavní zjednodušení, které se pravděpodobně schválí, se týká možnosti posunout nutnost mít integrovaného povolení až před kolaudaci nového provozu. Týká se to tedy nových podniků. Již existující subjekty musí mít povolení do 30. října 2007. Můžeme zkrátit lhůty pro jednotlivé kroky, může dělat posudek někdo jiný, ale stejně musí podniky, kterých se zákon týká, integrované povolení mít. Čím dříve si o ně zažádají, tím lépe, jinak hrozí, že kraje budou ke konci termínu žádostmi zavaleny.
