04.06.2007 | 01:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor s Martinem Vackem, ředitelem společnosti Agropol Food

Za první čtvrtletí se u nás snížily stavy drůbeže asi o 4,4 procenta. Co bylo podle vás důvodem tohoto poklesu?
Stavy drůbeže se snižovaly nejen v České republice, ale v rámci celé Evropy. Podle mého názoru důvodem jsou velmi nízké ceny, které panovaly po kampani kolem ptačí chřipky. Na ty pak zareagovaly i líhně a producenti vajec. Proto se dnes setkáváme s nedostatkem jednodenních kuřat, které jsou vhodné pro výkrm, a to jak na území ČR, tak v Maďarku, Polsku, na Slovensku i v západní Evropě. Nedostatek násadových vajec i jednodenních kuřat je dán tím, že plánování produkce drůbeže bylo ovlivněno negativním rokem 2006 a části roku 2005, kdy tu působila ptačí chřipka.

Po propadu cen drůbeže v minulém roce se nyní ceny začínají údajně již trochu oživovat. Jaký se očekává jejich další vývoj?

Vzhledem k nešťastnému loňskému roku, kdy došlo k obrovskému propadu cen, někdy až na úrovni 20 procent, v současnosti dochází k jejich mírnému oživování. Ceny stoupají a jsem přesvědčen, že budou stoupat i nadále. Stejně jako se chovatelé snaží o růst cen živé drůbeže, existuje i tlak producentů na řetězce. V současnosti je poptávka po drůbeži vyšší než nabídka. Ceny se však rozhodně nevyrovnaly tak, aby bylo možné za živou drůbež uhradit částky, které byly placeny v roce 2005.

Kdy by k tomuto vyrovnání mohlo dojít?

Je těžké říct nějaký termín. Záleží na tom, jak se dohodneme s odběrateli. K dílčímu zdražení již došlo a pevně věříme, že další úprava cen by se mohla uskutečnit ještě v letošním roce.

Vaše společnost - divize zpracování drůbeže – disponuje celkovou kapacitou porážek na úrovni 240 tisíc kusů kuřat denně. Daří se tuto kapacitu naplňovat?

Nedaří se naplňovat. V současnosti zpracujeme zhruba 200 tisíc kusů kuřat denně. Odebíráme drůbež nejen od vlastních firem, ale dlouhodobě spolupracujeme i s chovateli, kteří majetkově nespadají do našeho holdingu. Navíc se snažíme jít i cestou vlastních chovů. Jejich velikost se bude vyvíjet na základě situace na trhu, to znamená podle požadavků na kvalitu chovů drůbeže. Pokud nebude dostatek kvalitních kapacit na výkrm, tak si je budeme zajišťovat sami.

Jaká je situace v umisťování drůbeže na českém trhu, jsou podobné potíže s rostoucími dovozy ze sousedních států jako například u vepřového masa?

V současnosti je plošný nedostatek drůbeže v rámci Evropy. Levné dovozy pod hranicí nákladů na výrobu jsme během posledních dvou měsíců nezaznamenali. Jsem ale přesvědčen, že se na českém trhu prodává hodně zboží, které nemá jednoznačně uvedený původ.

Mohl byste uvést, jakou část produkce exportujete do zahraničí?

Náš vývoz představuje v současnosti asi 450 tun měsíčně, převážně chlazená celá kuřata a kuřecí díly, což je asi o 30 procent více než koncem minulého roku. Jde o zásadní nárůst. Exportní trhy jsou totiž nejrychleji rostoucí trhy. Drůbež putuje zejména na Slovensko, do Maďarska, Německa a Rakouska.

Co považujete za hlavní problémy v oblasti odbytu drůbeže?

Bariéry tvoří tradice dodavatelů. V sousedních zemích jsou jednoznačně vybudované dodavatelsko odběratelské vztahy a je tam proto těžké prorazit. V zahraničí prodáváme české Vodňanské kuře pod značkou RIKI Food.

Hrozí podle vás nebezpečí, že by naše chovy drůbeže mohl postihnout problém ptačí chřipky?

Drůbež se u nás nechová v otevřených venkovních prostorách, ale v uzavřených halách, které jsou kontrolovány nezávislými veterináři, a to vždy před vyskladněním drůbeže na porážku.
Proto pravděpodobnost, že se ptačí chřipka může vyskytnout v chovu, je nízká a v rámci hygienických návyků v České republice dle mého názoru vylučuji, že se ptačí chřipka vyskytne u někoho na stole.
Myslím, že celá situace měla negativní dopad na chovatele i producenty. Dle mých znalostí prodejní ceny drůbežích výrobků klesly procentuelně více než se snížily ceny nákupu živé drůbeže. A pokles prodejních cen byl rychlejší než snížení cen nákupu živé drůbeže. Pevně věřím, že ceny v celé vertikále budou růst a média budou přinášet korektní informace o kvalitě českých výrobků a jejich vysoké bezpečnosti.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down