O tom, co vedlo k vypracování Národního lesnického programu (NLP), jaké tématické okruhy zachycuje a také o podpoře využití surového dříví jsme si povídali s novým
náměstkem ministra zemědělství pro lesní hospodářství Jaromírem Vašíčkem.
V nedávných dnech přijala vláda Národní lesnický program (NLP). Co vedlo k vypracování tohoto dokumentu a co obsahuje?
NLP zpracovalo ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí na základě úkolu z usnesení vlády. Na zpracování NLP se podíleli odborníci, prakticky ze všech stavovských organizací. Navazuje na předchozí programové dokumenty a zejména na Koncepci rozvoje zemědělství do vstupu do EU, která jeho vytvoření předpokládala. NLP deklaruje, že hospodaření v lesích se bude i nadále odvíjet na zásadách trvale udržitelného rozvoje, tedy aby ti, kteří přijdou po nás, měli stejnou příležitost čerpat přírodní zdroje, jako jsme měli my. Tento princip, ať nám zní dnes jakkoliv nově, používali lesníci již od roku 1750, kdy vznikly první lesní hospodářské plány, v nichž byl princip trvalosti produkce dříví při obhospodařování lesů poprvé zakotven. Dalšími tématickými okruhy je rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa, udržení a rozvoj biologické diverzity lesního ekosystému, zabezpečení produkce a využití surového dříví, péče o lesy ve zvláště chráněných územích, ochrana lesních ekosystémů proti škodlivým faktorům a realizace NLP v regionech.
Zajímavý je důraz na zabezpečení produkce a využití surového dříví.
Po druhé světové válce nastala pro lesní hospodářství nepříznivá tendence, jejímž cílem bylo nahrazování dřeva jinými materiály, například plasty, betonem, ocelí. Důsledkem tohoto trendu je velmi nízká spotřeba dříví v naší společnosti. Spotřeba dříví u nás přepočítaná na jednoho obyvatele patří k nejnižším v Evropě. Velmi dobře víme, že dřevo není potřeba nahrazovat, protože svými technologickými i ekologickými vlastnostmi se přinejmenším vyrovná, v mnoha případech však předčí zmíněné materiály. Jako velmi výhodná surovina se dřevo jeví i v souvislosti se silným tlakem legislativy na snižování množství odpadů, jejich využití a recyklaci. Cílem lesníků i dřevozpracujícího průmyslu je, aby se dnes dřevo daleko více využívalo v životě moderní společnosti, a to nejen v interiérech a exteriérech budov, při výrobě nábytku, ale také ve stavbách pro bydlení. Konstrukční prvky vyrobené ze dřeva jsou nejen pevné a odolné, ale i velmi estetické. Příkladem jsou lepené nosníky pro konstrukce různých staveb, hal či sportovišť nebo také lávek a menších mostů. Při rušení staveb je možné tento materiál naštěpkovat a znovu použít do aglomerovaných materiálů, nebo jej popřípadě spálit. Výhoda dřeva spočívá i v tom, že skleníkové plyny (především oxidy uhlíku), které vznikají při spalování dřeva, stromy opět přijímají při svém růstu. Celková bilance obsahu skleníkových plynů v ovzduší je tedy vyrovnaná.
Co říkáte některým extrémním ekologickým požadavkům na šetření našich lesů?
Pohled extrémních ekologických stanovisek je poněkud rozporuplný. Na jedné straně se snaží ochraňovat (netěžit) naše lesy, na druhou stranu volají po využívání obnovitelných surovin. Například papír se vyrábí ze dřeva pocházejícího z probírek, které se dá v takovém množství obtížně využít. Je to pěstební zásah v lesních porostech, který je nutné udělat a který něco stojí a je možné jej financovat právě prodejem při něm vytěženého dřeva papírnám. Jedním z nejdůležitějších poslání lesa je produkce dřeva. Na prodeji dřeva závisí v převážení míře existence lesního hospodářství. Les poskytuje pracovní místa při jeho obhospodařování a následně při zpracování dříví, které z něj bylo vytěženo. Lesy jsou u nás především v oblastech, kde je pracovních příležitostí velmi málo. Mezi lidmi je hluboce zakořeněný názor, že nejvíce škodí lesům těžba dříví. Pokud jde o těžbu regulovanou, není tomu tak. Daleko více škodí stavu našich lesů skutečnost, že se vytěžená lokalita nezalesní a neobnoví se tak cyklus růstu lesního porostu.
