Rozhovor s náměstkem ministra

Rozhovor se Stanislavem Kozákem, náměstkem ministra zemědělství

Zemědělci obviňují ministerstvo zemědělství (MZe) a vás osobně z nečinnosti, kterou omlouváte pravidly Bruselu. Krizi v sektoru mléka čelí celý jednotný trh Evropské unie, a proto je nezbytné hledat řešení na úrovni evropských opatření. Není možné řešit tuto krizi na úrovni jednotlivých členských států. To je důvod proč společně s dalšími členskými zeměmi intenzivně apelujeme na Evropskou komisi (EK), aby přijala další opatření. Výsledkem tohoto úsilí je například i mimořádné zasedání rady ministrů, které proběhlo 5. října. MZe se snaží maximálně využít možností daných společnou zemědělskou politikou (SZP), ať již se jedná o článek č. 68, či o podporu welfare dojnic, a to vždy v součinnosti s nevládními organizacemi. Nemalé finanční prostředky byly také vynaloženy na vznik a činnost odbytových organizací, které však nyní nenaplňují svoji roli a očekávání producentů. Současně je třeba akceptovat omezené finanční možnosti rozpočtu ČR a v neposlední řadě i velmi složitá vyjednávání s EK, to je prostě fakt. Dovolte mi vyjádřit se také k údajné neodborné činnosti, uvedené v nepodepsaném „Prohlášení producentů mléka“. Protože nejsou uvedeny konkrétní příklady těchto neodborných činností, omezím se jenom na konstatování, že všechna opatření, která MZe stanovuje, musí být legislativního charakteru. Na přípravě těchto norem a rovněž při jejich schvalování se vždy účastní nevládní organizace zemědělců a jejich profesní odborné svazy.
Podle našich zemědělců však státy EU-15 svým farmářům pomáhají.
V této souvislosti musím zdůraznit, že všechny členské státy, tedy i státy EU-15, mohou konat pouze v rámci platné legislativy EU, přičemž příslušná opatření nesmějí vytvářet nerovnováhu na evropském trhu a narušovat podmínky rovné hospodářské soutěže. Nikdo neuvedl jediné opatření, jak státy EU-15 konkrétně pomáhají. Na druhé straně jsem na zasedání Visegrádské čtyřky před 14 dny v Budapešti musel partnery přesvědčit, že ČR neposkytuje tajnou podpora do zemědělského sektoru, jak tvrdí jejich rolníci. O tom, že ani v zemích EU-15 není konáno podle představ tamních zemědělců, svědčí protesty ve Francii, Belgii, Německu či v dalších státech. Že se opravdu nevyplácí postupovat v rozporu s předpisy EU, byť v době krize, je vidět z toho, že francouzští zemědělci musí vrátit 338 mil. eur poskytnutých v rozporu s předpisy EU v letech 1992 až 2002 a navíc uhradit dalších až 170 mil. eur na úrocích.
Jakou pomoc mohou naši chovatelé dojnic čekat ještě v letošním roce? Nesporně dobrou zprávou je, že se v Bruselu podařilo vyjednat možnost vyplácet finančních prostředků na jednotnou platbu na plochu v roce 2009 již v předsunutém termínu, konkrétně od 16. října. I další platby budou zemědělcům k dispozici v co nejkratších možných termínech. Je třeba také připomenout podpůrná opatření pro mléčný sektor, která prosazovala a prosazuje ČR. Jedná se o vývozní subvence, podporu soukromého skladování másla a intervenční nákupy másla a mléka. Tato opatření měla skončit v srpnu 2009, vzhledem k pokračující krizi v sektoru mléka došlo k jejich prodloužení. Současně se navýšily částky vývozních subvencí na některé mléčné výrobky. Doposud realizovaná opatření v rámci EU představují částku ve výši 350 milionů eur a jejich odhadovaná celková výše se bude pohybovat kolem 600 milionů eur. Při nadcházejících jednáních budeme usilovat mimo jiné i o navýšení finančních prostředků ze strany komise na podporu propagace mléčných výrobků. Tuto cestu považuji za další možnost ke zlepšení situace v sektoru. Jistým oživením na trhu mléka je a do budoucna určitě bude opětovné zavedení národní podpory programu školní mléko. Dalším nezanedbatelným prvkem je i podpora v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, mimo jiné i navržené navýšení příspěvku na pojištění zvířat a plodin na 50 procent uznatelných nákladů.
Co by mohlo ulehčit situaci příští rok? Od roku 2010 se připravuje možnost využít pro sektor mléka čl. 68 nařízení rady. Členským státům umožnuje využít 3,5 procenta finančních prostředků určených na SAPS na podporu citlivých sektorů. ČR se rozhodla, že celou část využije pro sektor mléka (byť část zemědělců se tomu snaží zabránit). K dispozici bude asi 800 milionů korun. Původní návrh MZe na jejich rozdělení plošně všem aktivním producentům mléka komise neschválila a striktně požaduje nevyplacení podpory těm subjektům, které jsou současnou krizí postiženy nejméně. Na základě těchto námitek došlo k diferenciaci platby a navrženým kritériem je podíl tržeb z produkce mléka na celkových tržbách z prvovýroby. Probíhá také příprava na spuštění programu podpory welfare dojnic, který nyní, po dohodě s nevládními organizacemi, počítá se dvěma kritérii – úprava paznehtů a snížení plošného zatížení stájí skotem. Celkově zde bude možné čerpat dalších asi 800 milionů korun.
Budou chovatelé moci čerpat z top-up nějakou podporu na dojnici? Dojnice z top-up nezmizely, byly a jsou součástí platby na přežvýkavce. Od roku 2007 je však nezbytné respektovat v top-up stejná pravidla oddělení od produkce, jako je tomu v režimu jednotné platby na farmu (SPS). K těmto změnám došlo v rámci probíhajících reforem SZP, a není tak možné vyplácet podporu vázanou na produkci pro sektor mléka.