Vlnu veder a sucha vystřídaly povodně. Dá se říci, že s oběma extrémy musíme do budoucna počítat?
Zatím lze konstatovat, že sucha nevystřídaly povodně, ale že se mezi povodněmi občas objevilo sucho. Povodní od roku 1997 byla řada, jen letos velká jarní a po ní další tři lokální. Celkem od roku 1997 přišly povodně stát na téměř 160 miliard korun a životem je zaplatilo více než devadesát lidí. Velké sucho nás postihlo v roce 2003. Podle indicií z jihoevropských států můžeme velká sucha do budoucna očekávat. Z analýz vyplývá, že ekonomické dopady sucha jsou mnohem závažnější než škody po povodních. Oba extrémy — povodně a sucho — se kvůli očekávané změně klimatu budou objevovat ve větší frekvenci. Proto je nezbytné vytvářet podmínky pro snížení nepříznivých vlivů obou extrémů.
Jaká je v tomto směru úloha nádrží na vodních tocích a je nutné budovat nové?
Nádrže mají většinou víceúčelový charakter. Kromě akumulace vody za povodně mají zároveň překlenout suché období. Proto je třeba velmi zodpovědně určit rozsah jejich vyprázdnění pro zachycení povodňové vlny a zároveň mít alespoň s určitou pravděpodobností jistotu, že se objem vody opět doplní. To přináší nároky nejen na vlastní operaci odpouštění—zadržování, ale zejména na řízení tohoto procesu kombinací předpovědí počasí a srážek s matematickou simulací toho, co bude ještě možné v nádrži zachytit a zda lze povodeň převést, i když se objem vody v nádrži výrazně nesníží. Proto prevence povodní stejně jako ochrana proti suchu velmi těsně provazuje meteorologii a hydrologii. Střídání sucha a povodní bude podle výhledu častější a musíme s ním počítat. Proto je nezbytné hájit určitá území, která budou vhodná pro výstavbu nádrží nebo pro akumulaci vod v budoucnosti, kdy se důsledky klimatické změny projeví zásadním způsobem a bude třeba zvýšit možnosti regulace odtoků z našeho území. Je mi záhadou, proč starostové, ochránci přírody a řada hejtmanů se velmi brání potenciální možnosti vytvořit akumulováním zásoby vody a v podstatě pomoci obyvatelstvu zachytit povodňovou vlnu i překlenout období sucha.
Kolik území by bylo třeba hájit a co to znamená?
Nově připravený plán hlavních povodí, který do konce roku dostane vláda ke schválení, vytipovává 205 takových území hájení. Nejde o okamžitou výstavbu, neexistují projekty konkrétních přehrad, které by měly vzniknout. Ale je třeba tato území, kde by přehrada mohla být, hájit před zástavbou liniovými stavbami, velkými podniky či před velkým rozvojem obytných domů. Mimochodem ve Španělsku, kde letos zasedala komise pro velké přehrady, se staví téměř sto nových přehrad, a to dokonce s využitím fondů Evropské unie. Voda je alfou a omegou nejen pro zemědělské závlahy, které jsou ve Španělsku na velmi vysoké úrovni, ale také pro turistický ruch v příbřežních oblastech. Zatím máme v ČR vodní blahobyt, všichni mají pocit, že vody je spíše více než méně a že žádná přehrada není zapotřebí.
Zmínil jste se o španělských závlahách. Využívají závlahy i naši zemědělci?
V okamžiku, kdy došlo k privatizaci závlahových systémů, se zájem zemědělců o závlahy značně snížil. Využívání závlah totiž vyžaduje dobrou ekonomickou rozvahu, v níž je nutné počítat s úhradou za zapojení závlahového systému a s cenou za elektrickou energii. Cena vody pro zavlažování je mnohem nižší než činí standardní poplatek za odběr povrchových vod. V období sucha, které potvrdí Český hydrometeorologický ústav, je závlahová voda zadarmo. Bariérou se však stávají zastaralé závlahové systémy, na jejichž obnovu kvůli poklesu zájmu o závlahy není dostatek prostředků. Pomoci by mělo opatření Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které je zaměřené na rozvoj, opravy a rekonstrukce závlahových systémů. Závlahové systémy budou dostupné a využívané zejména tam, kde je vysoká efektivita rostlinné výroby, tedy v úrodných oblastech.
Jsou již napraveny škody z velkých povodní roku 1997 a 2002?
Hlavní nápravy škod na vodních tocích, vodních dílech a vodohospodářské infrastruktuře z roku 1997 až 2000 jsou za námi. Odstraněny jsou také škody na vodovodech a kanalizacích z roku 2002. Program na odstraňování škod z povodní roku 2002 skončí letos. Na nápravu škod z letošních povodní uvolnila vláda pět miliard korun. Oblast vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství vyčíslila škody ve výši přes dvě miliardy korun. Z vládou uvolněných pěti miliard by na jejich úhradu mělo jít asi 1,6 miliardy korun. Tyto prostředky budou na základě dokumentace schvalované ministerstvem financí uvolněny v nejbližších dnech. Předpokládáme, že se budou čerpat do konce příštího roku a měly by stačit na pokrytí podstatných škod.
