Rozhovor s Petrem Buchalem, ředitelem PGRLF

Do roku 2006 byl program pro podporu pojištění určen všem zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost. Od roku 2007 je tato podpora určena pouze drobným, malým a středním podnikatelům. Na základě čeho vzniklo toto rozhodnutí?
Vyplývá z legislativy Evropské komise, konkrétně jde o Pokyny společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007 až 2013, č. 2006/C 319/01. Tomu se musíme přizpůsobit, pokud chceme tento typ podpor poskytovat. Podpora je určena pouze drobným, malým a středním podnikatelům, respektive zemědělským prvovýrobcům. Jde o podnikatele, kteří zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a jejichž aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 milionů eur, nebo obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahuje korunový ekvivalent 50 milionů eur. Evropská komise stanovila, že podporu pojištění nelze poskytnout velkým podnikům a podnikům působícím v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Ty by měly být schopny samy pokrýt náklady na pojištění. K tomu je třeba říci, že skutečný dopad tohoto rozhodnutí pocítí jen půl procenta žadatelů. V roce 2005 to bylo 25 žádostí ze 4772, což činí pouze 2,2 procenta a v roce 2006 (stav k 15. 1. 2007) 18 žádostí z 3439, což činí pouze 2,7 procenta z finančních prostředků věnovaných na toto opatření.
Sazby podpory pro rok 2006 byly zvýšeny na 50 procent prokázaných uhrazených nákladů na pojištění speciálních plodin, na 35 procent u ostatních plodin a na 20 procent u hospodářských zvířat pro případ nákazy a dalších hromadných škod. Jsou tyto sazby už dostatečně vysoké?
Zvýšení sazby podpory pro rok 2006 bylo výrazné, zvláště u speciálních plodin, kde činilo dvacet procent. U nich je sazba podpory na maximální možné výši. U hospodářských zvířat odpovídá zvýšení sazeb stavu propojištěnosti, která u nás činí 80 až 85 procent a považuje se za dostatečnou. O výši sazeb podpor pro rok 2007 se ještě bude jednat s ministerstvem zemědělství. Navýšení je především závislé na finančních zdrojích. Vzhledem k charakteru současných pojistných smluv, které nabízejí komerční pojišťovny, respektive k výčtu rizik, na která se vztahuje pojistná ochrana, je možné poskytnout podporu pojištění v maximální výši 50 procent zaplaceného pojistného.
Od roku 2008 by měla platit koncepce řešení rizik a krizí v zemědělství, v jejímž rámci se uvažuje o zřízení Fondu podpor. Jaké škody by se z něj financovaly?
Fond podpor podle návrhu v současném znění, to znamená, že ho nelze brát jako hotovou věc, by sloužil ke kompenzaci přímých ztrát, vzniklých v důsledku přírodních pohrom nebo jiných mimořádných událostí s tím, že čerpání by podléhalo rozhodnutí Evropské komise. Dále by fond sloužil ke kompenzaci přímých ztrát vzniklých v důsledku nepříznivých klimatických jevů, čerpání by podléhalo doporučení MZe a schválení představenstvem PGRLF podle předem schváleného rámce komise.
Podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi by byla určena celému odvětví zemědělství, tedy nejen malým a středním, ale i velkým podnikům - prvovýrobcům a zpracovatelům, samozřejmě při splnění všech stanovených podmínek. Naproti tomu podporu na náhradu škod za ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy by mohli čerpat pouze drobní, malí a střední prvovýrobci. U podniků, které zpracovávají zemědělské produkty a uvádí je na trh, se riziko nepříznivých povětrnostních vlivů totiž považuje za běžné podnikatelské riziko.
Co bude muset splnit zemědělec, aby mohl z tohoto fondu čerpat podporu?
Zatím je v návrhu aby čerpání z Fondu podpor, popřípadě zvýhodněné čerpání, bylo podmíněno sjednáním pojištění u komerčních pojistitelů.
Z jakých zdrojů by se Fond podpor naplňoval a v jaké výši?
Tyto otázky jsou v jednání. Zdrojem tvorby Fondu podpor by mohl být kapitálový vklad akcionáře – se souhlasem vlády, vznikl by k tomu kapitálový fond, anebo příděl ze zisku na základě rozhodnutí jediného akcionáře – výsledku hospodaření po zdanění, vytvořil by se fond ze zisku. Vytvoření účelového kapitálového fondu, tvořeného kapitálovými vklady akcionáře, které nezvyšují výši základního kapitálu je možné podle platných právních předpisů pouze se souhlasem vlády. Nespotřebované prostředky v běžném roce by bylo pak možné převést jako počáteční stav příštího roku. Tvorba fondu by pak spočívala v průběžném, plánovaném a každoročním naplňování ve výši asi 800 milionů korun za rok tak, aby se akumulovala potřebná částka v úrovni tříleté úhrady možných škod 2,4 miliardy korun. Kumulace prostředků se jeví jako nezbytná vzhledem k neustále se prohlubujícím negativním klimatickým podmínkám a k frekvenci, počtu, výši a rozsahu vzniklých škod.
Co se považuje za nepříznivé klimatické jevy?
Jde o takové jevy, které je možné přirovnat k přírodním katastrofám, ale samy o sobě se nemohou považovat za přírodní pohromy. Vzhledem ke škodám, které mohou způsobit na rostlinách nebo zvířatech nebo budovách hospodářství, se ale svým rozsahem mohou blížit přírodním pohromám. Mezi ně se řadí mráz, krupobití, led, déšť, sucho a hurikán, které zničí v jednotlivém případě více než třicet procent průměrné roční produkce dotyčného zemědělce. Finanční podpora na pokrytí těchto škod by byla vyplácena rovněž z Fondu podpor, kdy odhadový rozpočet výplaty činí 200 až 300 milionů korun za rok.
Musí tuto podporu schvalovat Evropská unie?
Tuto navrhovanou národní podporu je třeba rovněž notifikovat, a to formou blokové výjimky.
V jakém stadiu je nyní návrh koncepce řešení rizik a krizí v zemědělství?
Materiál je v připomínkovém řízení na ministerstvu zemědělství, pak bude projednán poradou vedení ministerstva a poté předložen k odsouhlasení vládě.