17.06.2009 | 12:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor týdne

S ředitelem Českého svazu chovatelů masného skotu Kamilem Malátem jsme hovořili o průzkumu původu hovězího masa,prodávaného v České republice.

Minulý týden jste informoval o průzkumu původu hovězího masa, prodávaného v České republice, který byl realizován ve spolupráci s Agrární komorou ČR (AK). Jak dopadl? Bylo zjištěno, že z celkového počtu 298 kontrolovaných vzorků je pouze 40 procent českého původu, a 52 procent ze zahraničí. Zbývajících osm procent je nejasného původu. Z toho vyplývá, že nabídka hovězího masa ze zahraničí se u obchodních řetězců pohybuje v průměru nad 50 procenty. Na tomto stavu se podílí zejména řetězec Kaufland, kde převládá maso z Německa a Rakouska a markety patřící pod společnost Ahold, kde dominuje hovězí maso z Irska a Polska.
Kolik supermarketů jste do sledování zahrnuli? Do zpracování bylo zahrnuto celkem 12 obchodních řetězců. Vzorky pocházely z 33 krajských a okresních měst. Nejvíce zastoupený byl řetězec Kaufland, z něhož pocházelo 125 vzorků, následovaly Tesco, Billa a obchodní domy společnosti Ahold.
Hovořilo se i o dohledatelnosti původu. Jaká je v této oblasti situace? Dohledatelnost původu produktu je základním smyslem celého systému značení hovězího masa. Ukazuje se však, že v praxi je tomu jinak než na papíře, neboť z provedeného šetření vyplývá, že pouze zhruba 19 procent lze fakticky dohledat. Důvodem je zejména to, že obchodníci mají možnost identifikaci zvířat uvést dvěma způsoby – buď uvedením registračního čísla zvířete (ušní číslo) či registračním číslem skupiny tzv. šarží, přičemž pouze první z nich, a to ještě pouze v případě zvířat českého původu, v praxi umožňuje spotřebiteli praktickou možnost si původ zvířete zjistit. Pokud obchodník uvede pouze číslo tzv.šarže, je to pro zákazníka naprosto nic neříkající údaj, který nemá možnost si nijak ověřit. Stejně tak je tomu v případě uvedení čísla zvířete zahraničního původu, i zde je dohledatelnost pro českého spotřebitele téměř nulová.
Ve srovnání s vašimi předchozími průzkumy v minulých letech nastala nějaká změna k lepšímu? Víceméně ne. Máme špatný pocit z toho, že značení hovězího masa je většinou obchodníků bráno jako nutné zlo, plynoucí z legislativy, která navíc není vždy plně respektována, a ne jako marketingový prostředek pro zákazníka, který by v něm měl vzbudit důvěru v zakupovaný výrobek. Toto je bohužel velkou měrou dáno také nezájmem českých spotřebitelů, pramenícího z nevzdělanosti zákazníků, kteří značení nesledují, a následně jej nevyžadují ani po obchodnících. Ti toho vhodně ve svůj prospěch využívají. Tento trend chování obchodních řetězců je patrný již delší dobu a nejeví známky zlepšení. V některých aspektech je situace dokonce ještě horší než v minulosti, kdy například je ve větší míře i českými zpracovateli využívána možnost označit zvíře pouze číslem skupiny a prakticky tak zamezit zákazníkovi dohledat jeho původ.
Jaké bude mít pro chovatele dopady změna minimálního zatížení trvalých travních porostů ze současných 0,2 na 0,3 VDJ/ha, týkající se plateb LFA, od příštího roku? U intenzivnějších chovů nebude dopad zřejmě takový, neboť tito chovatelé již dnes toto zatížení dosahují, či jej dokonce překračují. Může to však znamenat problémy chovatelům z nejméně příznivých oblastí, kde je chov masného skotu zpravidla realizován naopak velmi extenzivní formou. Také proto jsme na tento problém upozornili již nyní, aby chovatelé měli dostatek času se na tuto změnu připravit.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down