Se stínovým ministrem zemědělství, hejtmanem Jihomoravského kraje a předsedou Asociace krajů ČR Michalem Haškem jsme hovořili o aktuálních problémech resortu.
Minulý týden jste se poprvé jako předseda Asociace krajů sešel s prezidenty agrární a potravinářské komory ČR. Jak by se dalo pomoci zemědělcům v souvislostí s finanční krizí? V krátkodobých opatřeních kromě toho, že ministr financí odpustil placení záloh na daň z příjmu, jsem přesvědčen o tom, že řešením by bylo dočasné prominutí plateb sociálního a zdravotního pojištění. To by mohla být významná pomoc pro naše zemědělce. Měla by také zůstat zachována přednost českých zemědělců při nákupu půdy až do roku 2011. Navíc bychom při jejím pořízení navrhovali daňovou úlevu. Jsem rovněž přesvědčen, že by měla být obnovena podpora školního mléka. Dodnes ministr Petr Gandalovič nevysvětlil, co ho vedlo k tomuto škrtu, když tato podpora tvořila zhruba jen 60 milionů korun ze státního rozpočtu. Nejedná se o velkou úsporu. Pro naše zemědělce a potravináře to ale byla velmi symbolická záležitost. Otázkou je také nastavení dotačních programů a podpor prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), pro který vláda schválila přes dvě miliardy korun. Ministr zemědělství a předseda vlády, zapomněli však říct, že když bylo o tomto rozhodnuto, z rezervního fondu resortu bylo odebráno 12 miliard korun. Dvě miliardy byly vráceny, ale deset miliard korun je nenávratně pryč.
Mohl byste upřesnit, jak si představujete daňové zvýhodnění při nákupu půdy? Myšlenka na daňovou úlevu pro české a moravské zemědělce je úplně jednoduchá. V situaci, kdy si farmář koupí od Pozemkového fondu ČR státní půdu, tak ji většinou hradí ve formě třicetiletých splátek. Výši splátky by si pak mohl odečíst od základu daně. Takže to by byla konkrétní forma daňového zvýhodnění.
Na čem je třeba ještě dále pracovat? Stále platí, že zemědělci v ČR ve srovnání se starými státy Evropské unie nedostávají stejné finanční prostředky. Je proto potřeba napříč politickým spektrem pracovat na tom, aby se podmínky zemědělců ve starých a nových členských zemích více sblížily, protože jen tenkrát bude platit, že podporujeme konkurenceschopnost našich zemědělců. Mám obavu, že jak bude postupně rozpuštěna společná zemědělská politika EU, celý souboj o peníze do agrární oblasti se přesune do souboje národních rozpočtů. A to by byla pro zemědělce v ČR mimořádně špatná zpráva, protože státní rozpočet Francie nebo Německa je na úplně jiné úrovni, než jsou státní prostředky v rozpočtu České republiky.
Hovoří se o problematice řetězců. Jaký je osud návrhu zákona o významné tržní síle? Tento návrh zákona je připraven v poslanecké sněmovně k doprojednání. Znovu opakuji, že Česká republika nemá z tohoto pohledu standardní západoevropskou úpravu. To, co si dnes dovolují obchodní řetězce vůči dodavatelům, by si na západ od České republiky dovolit nemohly a já jsem pevně přesvědčen, že takový zákon v České republice chybí. Zároveň odmítám takové teorie, které občas slýchávám od některých ministrů či analytiků, že takový zákon by ohrozil spotřebitele tím, že by razantně vzrostly ceny. To je nesmysl. Jsem přesvědčen o tom, že zákon by byl velmi potřebný jak pro zemědělce, tak potravináře a přispěl by k etičtějšímu chování řetězců. Ve svých důsledcích by byl i přínosem pro spotřebitele. A to, o co nám jde, je samozřejmě také mimořádná podpora domácí produkce, protože naše potraviny jsou kvalitní a ve tvrdé konkurenci dovozových potravin patří mezi špičkové produkty.
