O problémech slovenských zemědělců jsme hovořili s Milanem Semančíkem, předsedou Slovenské agrární a potravinářské komory
Zúčastnili jste se také demonstrace zemědělců v Praze proti nerovným podmínkám v Evropské unii. Jak tuto akci hodnotíte? Zemědělci nových členských zemí Evropské unie dali v Praze jasně najevo, že nemíní dále snášet rozdílné podmínky ve společném tržním prostoru. Velmi si vážím toho, že nás přišli podpořit i kolegové z Německa a Rakouska, což vnímám jako projev jejich solidarity. Ukazuje se, že samotní rolníci dokážou být mezi sebou soudržnější a solidárnější než politici, zejména ti, kteří sedí přímo v Bruselu a formují politiku EU. Také proto jsem přesvědčený o tom, že pražské protestní shromáždění mělo smysl a nebylo zbytečné. Jediné, co mě osobně i další slovenské účastníky zklamalo, byl postoj českého ministra zemědělství Petra Gandaloviče k našim oprávněným požadavkům. Není přece myslitelné, abychom museli celé roky mlčky snášet diskriminaci. Ta naše se dá eliminovat vícero způsoby – například také úpravou pravidel a nástrojů společné zemědělské politiky. Nemusí jít pouze o změnu přístupových smluv nových členských státech EU, což někteří politici, včetně Petra Gandaloviče, označují za mimořádně komplikovaný, ba přímo nerealizovatelný proces.
Připravuje slovenské ministerstvo zemědělství zvláštní podpory pro zemědělce v době krize? Rezortní ministerstvo připravilo celkovou změnu podpůrné politiky tak, aby se víc orientovala na pomoc výrobním oborům s vyšší přidanou hodnotou, a to zejména živočišné produkci, ale i pěstování ovoce, zeleniny, chmele či vinohradnictví a vinařství. Kromě toho vláda odsouhlasila v rámci protikrizového balíčku podpůrná opatření na investice spojené s tvorbou asi pěti tisíc nových pracovních míst v zemědělství a lesnictví, která budou součástí Programu rozvoje venkova (PRV). S čerpáním těchto prostředků bude možné začít pravděpodobně v květnu. Finanční toky zabezpečí zemědělská platební agentura. Požadujeme, aby tuto podporu mohli čerpat i ti zaměstnavatelé, kteří se zavážou, že na určitý čas nebudou propouštět lidi z práce. Jsme přesvědčeni o tom, že v krizovém období je takový přínos stejně významný jako vytváření nových pracovních příležitostí pro osoby, které se aspoň tři měsíce ucházeli o zaměstnání na úřadech práce.
Jak jsou připravené slovenské zemědělské podniky na kontroly cross compliance? Jde o citlivý problém, s nímž mají zemědělci hodně starostí. V souladu s evropskou legislativou vstoupily u nás od letošního roku v platnost podmínky ochrany životního prostředí, označování a registrace zvířat. Udělali jsme maximum pro informovanost zemědělců o tom, co všechno křížová shoda obsahuje a čeho se musí vyvarovat, aby se vyhnuli případným sankcím při výplatě přímých plateb nebo projektových podpor v rámci PRV SR. Všeobecná finanční a hospodářská krize v kombinaci s agrární odbytovou krizí však zhoršily finanční situaci farmářů. Kromě poklesu tvorby vlastních zdrojů se jim zkomplikoval přístup k bankovním úvěrům. Vzhledem k tomu, že naše podpory jsou nižší než ve starých členských zemí EU, požadujeme oddálení kontrol pravidel křížové shody až na období po roce 2013, kdy má dojít k jejich úplnému vyrovnání.
Co považujete za největší problém slovenských zemědělců - kromě ceny mléka a nerovných podmínek mezi starými a novými zeměmi EU? Je to především nedostatečné společenské docenění významu a postavení agrárního sektoru v sociálně-ekonomických strukturách SR. Veřejnost se na zemědělce stále dívá především jako na „hltače“ veřejných peněz a neuvědomuje si jejich výrobní i nevýrobní přínosy, ze kterých profituje celá společnost. A to spolu s permanentně nízkými mzdami, které dlouhodobě nedosahují ani 80 % celostátního průměru, způsobuje odliv kvalifikovaných pracovních sil z agrosektoru a nezájem mladých lidí o práci v zemědělství. Pokud se tyto věci nezmění, brzy začneme velmi nepříjemně pociťovat generační problém, který nemusí být o nic jednodušší než současné ekonomické a odbytové těžkosti.
