O situaci v bramborářství jsme hovořili s Miloslavem Chlanem, předsedou Ústředního bramborářského svazu.
Nedávno se konala valná hromada vašeho svazu, kde jste byl zvolen jeho novým předsedou. Počítáte s nějakými novinkami v činnosti svazu? Určitě chci něco změnit na činnosti svazu, ale také chci navázat na dobré výsledky tohoto svazu v předchozích letech. Chtěl bych, aby brambory a výrobky z nich zůstaly významnou potravinou v České republice a jejich spotřeba stoupala. Také bych chtěl najít způsob jak zvýšit podíl brambor vypěstovaných v České republice na této spotřebě. Ale ptala jste se na novinky. Na ty je třeba se zeptat nejdříve za půl roku nebo později. Nové cesty chci hledat společně s představenstvem svazu a to chce čas.
Jak byste zhodnotil minulý rok z pozice bramborářů? Loňský rok byl pro bramboráře zajímavý a poučný. Šlo o to, že brambory byly vždy náchylné na velké výkyvy cen. Poslední dva roky ukázaly zemědělcům, že podobná situace může být běžná u všech zemědělských produktů. Nyní zřejmě kulminuje okolo obilí a stále graduje v oblasti mléka. Jinak výnosy i ceny se pohybovaly kolem průměru. Jen některé regiony zaznamenaly horší úrodu díky menším a nerovnoměrným srážkám. Poměrně silné deště v měsíci červnu loňského roku způsobily problémy s plísní bramborovou. Průměrný výnos přitom představoval více jak 25 tuny z hektaru. Celkem zemědělci sklidili zhruba 950 tisíc tun brambor, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o zhruba pět procent méně. Pokles byl způsoben hlavně odklonem některých farem od pěstování této plodiny.
Dá se říci, že ve srovnání s ostatními plodinami se brambory staly v poslední době rentabilními? Vzhledem k výraznému poklesu cen ostatních plodin, se rentabilita brambor jeví v letošním roce mnohem příznivěji než třeba v loňském roce. V zemědělství je však nutné posuzovat rentabilitu v průměru několika let. Pěstování brambor je ale velmi pracné ve srovnání například s obilninami. Kdo si však k nim vyšlapal cestu, má na jejich pěstování šikovné a odborně zdatné lidi, tak u nich letos zřejmě zůstane a nasází možná i o pár hektarů navíc.
Očekává se, že se nějak změní letos plochy brambor? Brambory se v minulém roce pěstovaly na ploše 38 088 hektarů včetně zahrádek, což bylo o více jak 2 000 ha méně než v roce 2007. Řekl bych, že zemědělci budou opatrní a nebudou se vrhat do nějakých změn. Budou si držet stálé odběratele a pokud uzavřou další smlouvy se seriozními firmami, které se zabývají balením, loupání i průmyslovým zpracováním, tak své plochy brambor zvýší na úkor obilí. Vždyť jen tak se nechá malou troškou odlehčit trhu, který je obilím přesycen. Dnes není doba pro riskování.
Jste rovněž ředitelem pro strategii ve firmě Lyckeby Amylex, a.s. Jaká je situace v produkci brambor pro škrobárenství? V loňském roce bylo osázeno škrobárenskými bramborami 4216 ha ploch, což bylo o téměř sedm procent méně než v předcházejícím roce. Loňský výnos dosáhl 33 tun z hektaru, což bylo přibližně stejně jako v roce 2007. Z těchto důvodů se nám ani nepodařilo nakoupit dostatečné množství brambor, abychom naplnili kvótu na výrobu škrobu.
Počítáte s tím, že letos kvótu naplníte? Letos ji máme šanci naplnit. Zemědělci mají mnohem větší zájem uzavírat smlouvy se škrobárnami. Více je zajímá jistota prodeje, tradičně stabilní cena i platební morálka škrobáren a dlouhodobost obchodních vztahů. Kvóta pro Českou republiku představuje 33 660 tun škrobu. To čítá asi 150 tisíc tun brambor a toto množství představuje necelých 16 procent trhu s bramborami v České republice.
