O využití řepky k výrobě metylesteru řepkového oleje jsme hovořili s Martinem Volfem, ředitelem Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin
Před několika dny se konala konference o alternativních zdrojích v dopravě. Mimo jiné se hovořilo o řepce olejce jako zdroje metylesteru řepkového oleje (MEŘO). Jakou plochu zemědělci oseli řepkou? Zaseto je zhruba něco přes 350 tisíc hektarů, což je přibližně o dvě až tři procenta více než předchozím roce. Porosty jsou zatím bez problémů. Když nastaly mrazy, tak je naštěstí přikryl sníh. Stav porostů je tak zatím středně dobrý, více budeme vědět asi v březnu.
Jaká se očekává produkce? Letos se očekává reálná produkce kolem 1,1 milionu tun řepky. V nejbližším období by se mohla zvýšit až na 1,2 až 1,3 milionu tun, pokud se nezmění ekonomické podmínky. Je to otázka podzimu letošního roku. Bude záležet na tom, jak se vyvine situace v oblasti obilí, protože jeho cena je velmi nízká. Je proto možné, že na podzim zemědělci osejí řepkou větší plochu. Za podmínek, které nyní panují, je to pro ně jedna z nejekonomičtějších komodit. Její světová cena se dnes drží na úrovni 8000 až 8200 korun za tunu, přestože byla vloni poměrně velká produkce.
Neobáváte se, že by se plochy řepky rozšířily tolik, že by došlo k jejímu velkému nadbytku? Vzhledem k agrotechnickým lhůtám to není možné. Obilí se může sít několik týdnů, kdežto řepku jen v období žní a za sucha. Za tři až čtyři týdny musíte zasít celou plochu, jinak to v našich podmínkách ani nejde. Tím je to limitované.
Navíc se tady posunulo její pěstování z pohraničních oblastí do vnitrozemí, kde koncentrace řepky stoupla. Zemědělci, které před lety zaseli 150 hektarů, dnes sejí 200 hektarů. Jejich počet se přitom nezvyšuje.
Jaká je potřeba řepky na výrobu MEŘA pro přimíchávání do pohonných hmot? Reálně se počítá se 600 tisíci tunami. Do těchto úvah však musíme zahrnout, že zhruba 40 procent spotřeby nafty, a to i s biosložkou, se do České republiky doveze. Tím potřeba řepky okamžitě klesne. Takže v letošním roce předpokládáme, že na výrobu MEŘA bude potřeba asi 300 až 350 tisíc tun řepky. Do biopaliv tak směřuje zhruba 35 až 45 procent z celkové produkce řepkového oleje. V Evropě to je asi 60 procent řepkového oleje.
Dalších asi 350 až 400 tisíc tun řepky je u nás využíváno pro potravinářské účely. Zbývající část je navíc. Pokud by se tedy nevyrábělo MEŘO, nastal by problém s odbytem řepky.
Jaké jsou vyhlídky dalších olejnin? V porovnání s řepkou jsou další olejniny z našeho pohledu minoritní. Slunečnice se v loňském roce dostala na 25 tisíc hektarů a zhruba s takovou úrovní počítáme i letos. Mák, který je z pohledu této konference jen potravina, ne olejnina, byl v minulých letech cenově atraktivní. Prodával se za sto korun za kilogram, následně jeho ceny výrazně klesly. Myslím ale, že ho zemědělci budou dělat dál, protože teď vám nikdo neřekne, kolik bude stát na podzim. V případě menších ploch půjdou jeho ceny nahoru. Mák je vlastně záležitostí až posledních tří let, kdy jeho ceny byly zajímavější.
